Z Bruselu přišlo 624 miliard. Jestli k něčemu byly, se neví

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Z Bruselu do České republiky plynou průběžně stovky miliard korun. Běžný člověk sotva dokáže říci, za co konkrétně se utrácejí. Avšak teď i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) přiznal, že je nad jeho síly rozšifrovat, čeho Češi dosáhli za 624 miliard korun, které inkasovali v letech 2014–2020.

Jak informuje zpráva NKÚ s názvem „Peněžní prostředky určené k plnění národních cílů strategie Evropa 2020“, tuzemské vládě nebylo jasné od počátku, čeho vlastně chce v sedmiletce od roku 2014 dotacemi dosáhnout. Stanovila jen velmi obecné „národní cíle“, konkrétně vyšší zaměstnanost, vzdělanost a vyšší výdaje na výzkum a boj s klimatickou změnou.

Logicky tak ani neměla jasná kritéria, podle kterých by mohla kontrolovat, jak efektivně se daří peníze utrácet.

Do roku 2020 se měla například zvýšit zaměstnanost žen na 65 procent, případně starších osob ve věku 55–64 let na 55 procent. Této hranice však bylo dosaženo už v roce 2014, tedy v prvním roce dotačního období, kdy se ještě projekty ani nezačaly proplácet.

Je pravda, že zaměstnaných žen i starších lidí přibývalo také po roce 2014, těžko však rozsoudit, jestli k tomu spíše prospěly dotace na vytvoření nových pracovních míst, anebo prosté zvyšování věku pro odchod do penze. Pro druhou variantu svědčí fakt, že v letech 2014–2020 přibylo 280 tisíc nových pracovníků, z nichž ovšem bylo 130 tisíc žen nad 55 let. Právě starší ženy nejvíc trpěly zvyšováním důchodového věku, když se jim penze každým rokem odsunula o šest měsíců.

Stejné to bylo s plánem na zvýšení počtu vysokoškoláků nad 32 procent ve věkové skupině 30–34 let. Protože v roce 2014 této hranice dosahovala věková skupina 25–29 let, dalo se očekávat, že cíl bude záhy splněn, i když evropské dotace nebudou mít žádný efekt.

Oblast vzdělávání je také příkladem, že dotační programy mohou být pozoruhodně neúčinné, pokud chtějí měnit negativní trend. V Česku se stále zvětšuje počet těch, kteří přestanou chodit do školy předtím, než získají alespoň výuční list. Dotace měly tento neblahý vývoj zastavit, mladých bez ukončeného vzdělání však naopak přibývalo rychleji.

Za nepříliš těžký bylo možné označit v roce 2014 úkol, podle kterého se zvýší výdaje státních institucí, tedy univerzit a Akademie věd na výzkum z 0,86 procenta HDP na jedno procento. Bruselské peníze byly k dispozici, vláda však držela akademii i vysoké školy zkrátka a jejich výdaje na výzkum naopak poklesly. Důvodem byl fakt, že vláda výzkumné peníze podle NKÚ rozdala bez prokazatelného efektu soukromým firmám.

Nevycházel ani boj s klimatickou změnou. Například emise skleníkových plynů proti roku 2014 vyrostly o 18 milionů tun, podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie se zvýšil za sedm let jen neznatelně z patnácti na šestnáct procent. V tomto případě však byl národní cíl splněn, protože požadoval jen 13 procent, tedy udržení úrovně z roku 2012.

Mluvčí NKÚ Václav Kešner připouští, že se dá jen těžko popsat, co evropské dotace v Česku za období let 2014–2020 změnily. „V této chvíli se to nedá říct,“ uvedl.

Také ministerstvo pro místní rozvoj se odpovědi na stejnou otázku vyhnulo. Mluvčí Vilém Frček pouze uvedl, že se stejně jako NKÚ dlouhodobě snaží zlepšit „monitoring projektů a měření dopadů investic podpořených z prostředků evropských fondů“.

Experti z obou zmíněných úřadů se neoficiálně shodují v tom, že v období let 2014–2020 evropské fondy nejvíc pomohly při zateplování paneláků, financování inkluze znevýhodněných žáků ve školách a také při některých velkých dopravních projektech.

Přesto právě při výstavbě dálnic a železnic Česko ve srovnání s dřívějším obdobím zaostalo.

Větší částka, konkrétně devět a půl miliardy, se po roce 2014 utratila pouze za stavbu dálnice D35 z Opatovic do Vysokého Mýta, dalším dražším projektem byl až obchvat Třince za dvě miliardy. V letech 2007–2013 se přitom za evropské peníze postavila jižní část Pražského okruhu, dálniční úsek z Tábora do Veselí nad Lužnicí, z Žatce do Chomutova, Karlových Varů do Chebu, případně z Kroměříže do Hulína a Otrokovic.

Jedinou železniční stavbu v ceně nad dvě miliardy financovala Evropa v letech 2014–2020 na IV. koridoru mezi Voticemi a Sudoměřicemi. V období let 2007–2013 bylo takových staveb na třetím a čtvrtém koridoru osm. Vedle toho ještě Brusel poslal osm miliard na pražské metro A.

Je pravda, že zadávání projektů v období před rokem 2014 vyvolalo řadu skandálů s korupčním podtextem, a Evropská komise dokonce pozastavila jejich proplacení. „V minulosti kontroloři naráželi více na nedostatky typu podezření na podvodné jednání nebo chyby při zadávání veřejných zakázek. V současnosti častěji poukazují na nedostatky při stanovování nekonkrétních a neměřitelných cílů dotačních programů,“ shrnuje zpráva NKÚ, že současné rozdělování dotací není proti minulosti víc efektivní, těžko ale na něm cokoli stíhat.

Proto je podle NKÚ nezbytné způsob čerpání evropských dotací v nadcházejícím období změnit. „Ten, kdo to myslí skutečně vážně se stabilizací veřejných financí, musí začít u efektivity vynakládaných prostředků, včetně těch evropských,“ vyzval prezident NKÚ Miloslav Kala.