Článek
Astronaut Andrew J. Feustel má u sebe stejně jako při předchozích výpravách předmět spojený s Českem. Tentokrát je to kopie dvou obrázků z časopisu Vedem, který vydávali chlapci v židovském ghettu vytvořeném nacisty za druhé světové války v Terezíně.
Z kosmodromu v kazašské stepi se vznesla raketa Sojuz-FG nesoucí kosmickou loď Sojuz MS-08 se dvěma americkými astronauty a jedním ruským kosmonautem na palubě. Feustel, jeho krajan Richard Arnold a ruský kosmonaut Oleg Artěmjev mají namířeno k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde doplní stávající tříčlennou posádku, kterou tvoří ruský velitel Anton Škaplerov, americký astronaut Scott Tingle a Japonec Norišige Kanai.
Na konci února se z vesmírné stanice vrátili Američané Joe Acaba, Mark Vande Hei a Rus Alexandr Misurkin.
Dvaapadesátiletý Feustel je s Českem svázán přes svou manželku Indiru, jejíž matka Alena pochází ze Znojma, otec pak z Indie. Už při prvních dvou letech do kosmu měl u sebe sbírku Jana Nerudy Písně kosmické, českou vlajku a figurku Krtečka.
Záznam startu Sojuzu.Video: NASA
Feustel prohlásil, že chce nynějším výběrem obrázků uctít památku obětí holokaustu, ale zároveň i prvního izraelského astronauta Ilana Ramona, který zahynul v roce 2003 při misi raketoplánu Columbia. Jde o kresby Petra Ginze, který Vedem založil a v terezínském ghettu nuceně žil dva roky, než ho nacisté v září 1944 zavraždili v osvětimském koncentračním táboře.
Kopii obrázku Měsíční krajina, která dnes odletěla s Feustelem, vzal s sebou při tragickém letu už Ramon. „V té kresbě vidím záměry Petra Ginze - sen utéct a také sen vzít s sebou i ostatní,“ řekl Feustel. „Kdyby každý člověk mohl vidět Zemi z vesmíru, změnilo by nás to,“ dodal.
Feustel není jediným astronautem USA, který se hlásí k českému původu. Polovičním Čechem je po matce i Jim Lovell, jenž v neděli oslaví devadesátiny - člen posádky nešťastného Apolla 13 a jediný člověk, který dvakrát letěl k Měsíci, aniž by na něm přistál. Do USA přišli počátkem 20. století z Česka a Slovenska například také předci astronauta Eugena Andrewa Cernana, který zemřel loni v lednu ve věku 82 let. Cernan byl v prosinci 1972 posledním člověkem, který zanechal své stopy na povrchu Měsíce. Tehdy měl u sebe i československou vlajku.
České předky má také John Blaha (75), jehož dědeček byl z Herálce u Humpolce. Blaha mimo jiné pracoval na orbitální stanici Mir.
