Článek
Stačilo, aby podnikatel na jaře přehlédl několik vět v podmínkách vládní pomoci. A dnes ho tahle chyba, jež často vznikla ve stresu z hroutícího se byznysu, může stát statisíce, nebo i miliony.
Seznam Zprávy už minulý měsíc upozornily na problém, který se může dotknout tisíců podnikatelů čerpajících peníze z programu Antivirus. Tedy ze státní podpory určeném těm, kteří museli v březnu rozhodnutím vlády kvůli koronaviru zavřít.
O peníze na platy zaměstnanců totiž mohli podnikatelé požádat až poté, co za své lidi odvedli státu povinné zdravotní a sociální pojištění. Kdo odvody zaplatil později, a třeba jen o dva tři dny, ten bude muset peníze poskytnuté ze státní pomoci vrátit.
Část poslanců hospodářského výboru teď žádá, aby státní úředníci nebyli tak přísní. Neboli aby netrestali podnikatele, kteří státní peníze rozhodně nezpronevěřili, ale správně je použili na platy zaměstnanců. Jenom si nedbale pročetli podmínky pro udělení dotace.
„Chceme, aby stát byl v těchto případech tolerantnější,“ vysvětlil poslanec Vojtěch Munzar (ODS), člen podvýboru pro podnikatelské prostředí.
Poslanci tohoto podvýboru se programem Antivirus zabývali právě na základě zářijového článku, v němž Seznam Zprávy vylíčily příběh Jany Vlnasové, majitelky několika pražských restaurací.
Když vláda na jaře zavřela restaurace, měla Vlnasová v lednicích suroviny za 600 tisíc. Do toho řešila, jak se postarat téměř o stovku zaměstnanců. A v tísni, jak ustojí vypnutí ekonomiky spojené s odlivem turistů z Prahy, požádala o podporu z programu Antivirus.
Jenže na šesti stránkách pravidel přehlédla podmínku, že je třeba nejdřív zaplatit za zaměstnance odvody a až pak čerpat peníze.
„Nevšiml si toho ani můj účetní,“ říká podnikatelka. „Ano, udělala jsem chybu, ale nikdo si nedokáže představit, v jakém stresu jsem tehdy byla,“ popsala Jana Vlnasová, která po následné kontrole z ministerstva práce musí vrátit 460 tisíc.
Přitom se zaplacením odvodů se dostala do skluzu jen o tři dny: měla je správně uhradit v pátek, peníze odešly – tak jak měla nastavené pravidelné platby – až v pondělí.
Poslanci podnikatelského podvýboru chtěli na své předposlední schůzi vědět, o jak častou chybu může jít. A dozvěděli se, že zatím je zkontrolované asi jen procento žádostí o Antivirus (postupně mají projít prověrkou všechny vyplacené peníze, tedy zhruba 58 tisíc žádostí o objemu 14 miliard).
Přitom už nyní se ve 30 procentech kontrolovaných případů objevily chyby, kdy podnikatelé museli peníze vracet. Neví se zatím, jakého druhu nesrovnalosti jsou – jestli jde právě o případy pozdě uhrazených odvodů.
„To právě chceme, aby nám ještě ministerstvo rozklíčovalo,“ uvedl předseda podvýboru Muznar.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) však nechce ustoupit z toho, že chyby v odvodech bude trestat vrácením peněz – tak jako jiné nesrovnalosti, jež kontroly odhalí. Tvrdí, že pravidla jsou jasná a platí pro všechny.
A že důvodem, proč chtěl stát mít nejprve zaplacené odvody, byla ochrana zaměstnanců: aby se nestalo, že si podnikatel peníze určené na platy jednoduše nechá.
„Pokud budou úředníci zahlceni zpětnými kontrolami, jestli zaměstnavatel nakonec pojistné uhradil, nebo ne, nebudou mít čas řešit žádosti zaměstnavatelů, kteří vše odevzdali a udělali správně. Když nebudou zaměstnavatelé dodržovat své povinnosti, zkomplikují práci všem,“ řekla ministryně Maláčová pro Seznam Zprávy.
I poslanci uznávají, že mohou ministryni Maláčovou pouze žádat, aby její úředníci nebyli tak přísní. Nebo aby do systému kontrol programu Antivirus zanesli možnost odvolání. Když totiž úředníci dnes rozhodnou, že restauratérka Vlnasová musí vrátit státu statisíce, odvolání proti tomu není.
Zbývá jen žaloba, kterou ostatně už Jana Vlnasová připravuje. Jenže její projednání může při rychlosti správních soudů trvat dva tři roky.
„Byl to od nás takový apel. Nic víc s tím dělat nemůžeme,“ potvrdil Martin Jiránek z Pirátské strany a člen sněmovního podvýboru pro podnikání.
Proti příliš striktním kontrolám se vyslovuje i Hospodářská komora. Podle jejího právního experta Stanislava Sádovského by měli úředníci především posuzovat, jestli podpora splnila účel. To znamená, zda zaměstnanci dostali pomoc, a podnikateli je tudíž nemusel díky státní podpoře propustit.
„Rozhodující by mělo být dosažení účelu opatření, to je kompenzovat vyplacené náhrady mezd. Náhrady podnikatel vyplatil, odvody uhradil. Sice pozdě, ale uhradil,“ upozornil Stanislav Sádovský, právní expert Hospodářské komory.
