Z 22. místa na druhé. Kdo jsou největší skokani letošních voleb?

Voliči za pomoci kroužkování nejvíce zpřeházeli pořadí kandidátů koalice PirStan – většinou dali přednost kandidátům od Starostů a nezávislých. Naopak nejméně u hnutí SPD a ANO.

Jen několik málo kandidátů hnutí ANO dokázalo přeskočit za pomoci preferenčních hlasů své výše postavené kolegy na kandidátce. Podařilo se to ale například zlínskému hejtmanovi, který se zároveň stal skokanem voleb – povedl se mu největší posun, a to z 22. místa na druhé.

Trochu paradoxně k největšímu skoku stačilo z pětice top skokanů nejméně preferenčních hlasů. Radim Holiš jich dostal zhruba pět tisíc.

Holiš je od podzimu 2020 hejtmanem, ovšem zároveň od roku 2014 působí jako starosta Rožnova pod Radhoštěm. Původně se věnoval stavebnictví.

Starostka obce Kunčice pod Ondřejníkem a původně fyzioterapeutka. Od roku 2010 se angažuje v politice za Starosty a nezávislé. V letošních volbách skočila ze 14. místa na první pozici a získala tak větší důvěru voličů v Moravskoslezském kraji než zkušení poslanci jako Lukáš Černohorský nebo Ondřej Polanský.

„Já jsem z toho úplně v šoku. Přemítá se mi v hlavě, jak se to mohlo stát. Nevedla jsem žádnou speciální kampaň. Možná mě lidé v kraji znají. Nedokážu si to vysvětlit, jsem z toho překvapená,“ uvedla pro Seznam Zprávy Michaela Šebelová.

Fyzioterapii se podle webových stránek Starostů a nezávislých stále částečně věnuje. „Obě práce mají mnoho společného. Pracujete pro lidi, ale bez jejich spolupráce a aktivního zapojení nemáte výsledky,“ popisuje Michaela Šebelová na webových stránkách.

Starostka městské části Praha – Satalice má zkušenosti s komunální politikou od roku 2006. Opět jde o političku Starostů a nezávislých, která na společné kandidátce s Piráty výrazně poskočila před známější jména poslanců, jako je Ondřej Profant nebo Jan Lipavský.

Starostka ve svém profilu ke své letošní kandidatuře do Poslanecké sněmovny uvedla, že má ambici změnit dosavadní řízení státu. „Zásadními a nutnými kroky jsou z mého pohledu mimo jiné digitalizace státní správy a zdravotnictví, realizace důchodové reformy, podpora regionů a v neposlední řadě přehodnocení středoškolského systému,“ přibližuje své představy Milada Voborská.

Starostka městské části Brno-Černovice má za sebou už sérii politických zkušeností. V minulosti například kandidovala na brněnskou primátorku a zároveň působila několik měsíců během roku 2013 jako místopředsedkyně Věcí veřejných.

„Chci přenášet zkušenosti z komunální politiky do Parlamentu, aby nařízení, zákony a normy měly takzvaně hlavu a patu. Chci zůstat stát nohama na zemi a nežít v bublině, protože selský rozum by měl vždy vyhrávat nad nesmysly,“ popisuje ve svém předvolebním medailonku.

Kontaktní kampaň v Praze se vyplatila staršímu bratrovi Tomia Okamury. Vystudoval teologii a religionistiku na Univerzitě Karlově a živil se jako překladatel do japonštiny.

V roce 2018 kandidoval do Senátu v Praze 8 za KDU-ČSL a neuspěl, o rok později zkoušel kandidovat do Evropského parlamentu, ovšem také neuspěl.

Až nyní se mu podařilo poskočit o devět pozic. Z pětice skokanů ovšem dostal právě Hayato Okamura nejvíce preferenčních hlasů – přes 22 tisíc.

S přispěním Radka Nohla.