YouTube je 15 let: Jak se od sloního výběhu dostal mezi giganty

Psal se rok 2004, když si kamarádi, kolegové z PayPalu, během večeře v San Franciscu povídali o nových nápadech. Přemýšleli o online místě, kam by si každý šel najít nějaký zajímavý moment – ať už se jedná o záběry ze Srí Lanky, když na ni udeřila tsunami, nebo když zpěvačce Janet Jacksonové během jejího vystoupení na Super Bowlu z kostýmu vypadlo ňadro. Takové momenty si člověk podle nich prostě chtěl připomínat.

O rok později, právě na Valentýna, se trojice přátel rozhodla doménu s názvem YouTube zaregistrovat. První video však nahráli až v dubnu téhož roku. Jmenovalo se „Já v zoo“, nahrál ho jeden ze zakladatelů, Jawed Karim, a bylo na něm přesně to, co je v názvu: Jawed, který stojí před sloním výběhem. Video nemá ani půl minuty.

Nikdo z nich nemohl tušit, že se z něčeho takového vyvine jedna z nejoblíbenějších platforem na internetu. Video ze zoo však ukázalo světu, že opravdu kdokoliv může natáčet cokoliv. Slávu na YouTube jako jeden z prvních našel například kanadský zpěvák Justin Bieber. A úspěch videoportálu začaly využívat velké značky, jako je Nike, nebo politici, kteří videa zařadili do svých kampaní.

Už v roce 2006, tedy rok po spuštění, si potenciálu všiml internetový gigant Google, ocenil ho na 1,65 miliardy amerických dolarů a zařadil YouTube do své stáje. Tehdy měla koupená firma jen 65 zaměstnanců. Rok poté se ze zábavy – tedy nahrávání videí – stal byznys. Z lidí, kteří pravidelně na svém kanálu sdíleli videa, se stali youtubeři, celebrity rovnající se filmovým a seriálovým hvězdám.

YouTube ale není jen byznys. Hrál zásadní roli třeba během tzv. arabského jara. Je pravda, že sociální sítě jako Facebook nebo Twitter dopomohly ke shromažďování lidí, YouTube ale celou situaci v arabských zemích vyeskaloval. Účastníci demonstrací natáčeli videa, která nahrávali na YouTube. Záběry z protestů sledovali ti, kteří u toho nemohli být, včetně redakcí zahraničních médií.

„Virální internetové senzace v podobě vtipného videa šířeného všemi možnými cestami existovaly i dříve, ale ke konstrukci skutečné celebrity potřebujete pravidelnost,“ říká pro Seznam Zprávy Jakub Sedláček, jenž vystudoval studia nových médií na FF UK a zabývá se mimo jiné právě youtubery v Česku.

Od roku 2008 má YouTube české rozhraní. A tedy i své youtubery. „Valná většina českých youtuberů tvoří stále tu samou zábavu pro děti a teenagery jako před pěti deseti lety,“ vysvětluje Sedláček. Podle něj se tedy uživatel YouTube, kterému je více než dvacet let, dívá spíše na zahraniční produkci. Ve srovnání s tou je na tom sice Česko dobře, co se čísel týče, co do pestrosti obsahu ale špatně.

„Můžete ze svého obýváku za poměrně nízké náklady vysílat do celého světa. Jeden z největších českých tvůrců Brick Builder například do celého světa vysílá videa, v nichž staví lego,“ komentuje pro Seznam Zprávy kouzlo YouTube komunity obchodní ředitel YouTube pro Česko a Slovensko Petr Houzar.

Houzar připomíná, že YouTube víceméně demokratizoval práci s online videem. „Každý mohl nahrát své video a nasdílet ho se svými kamarády i s celým světem, aniž by měl extra technické dovednosti či velký rozpočet,“ říká.

Mezi ty, které české publikum sleduje nejvíce, patří například Kovy, který tvoří hlavně komediální obsah, poslední dobou se ale věnuje i mediální gramotnosti a politice. Oblíbení jsou také MenT nebo GEJMR, ti patří do gamingové komunity, tedy té, která natáčí průběh počítačové hry s komentáři. Hudbu na YouTube zastává Ben Cristovao a módu a lifestyle Shopaholic Nicol.

S velkým úspěchem se ale ukázaly i velké problémy. „Demokratický“ přístup k uživatelům zapříčinil, že se na YouTube začal objevovat násilný i extremistický obsah. Podobně jako Facebook musel přistoupit na určitá pravidla a kontrolu nahraného obsahu.

Jde ale i o děti, které nahrávají videa, ve kterých samy na sebe „prozradí“ spoustu dat, která potom mohou jiní zneužívat. Stejně jako u jiných stránek je oficiální pravidlo YouTube, že ho smí využívat dítě až od třinácti let. Praxe je však samozřejmě jiná. Do právního systému se tak YouTube dostal například ve Spojených státech, o různých právních postizích se hovoří i na půdě Evropské unie.

„V Česku je pro dospělé YouTube stále ten archiv videoklipů a pro děti a teenagery domov zábavných youtuberů,“ připomíná generační rozdíly Jakub Sedláček. Fenomén YouTube si každá věková kategorie definuje jinak.

Ve srovnání se svými začátky má YouTube v současné době daleko více konkurentů. Videoobsah se hojně sdílí i na Instagramu a TikToku. Neznamená to ale konec pro YouTube. „Jako platforma stále roste a nejspíš ještě dlouho poroste,“ říká Sedláček a dodává: „Pro kategorii nejmladších diváků ale může v tuto chvíli být zajímavější tvořit obsah na TikToku“. Podle něj je obsah na TikToku jiný, proto nemůže být řeč o nějakém přebíraní rolí.

„Vidíme trend, kdy se kratší videa přesouvají na TikTok a Instagram,“ přiznává Petr Houzar. Vysvětluje však, že se tím zároveň prodlužuje délka průměrně nahraného videa na YouTube, stejně tak čas, který divák u videa stráví. „Ten se za poslední rok zdvojnásobil,“ dodává obchodní ředitel.