Článek
Proč byste zrovna vy měl dohlížet na fungování České televize?
Nevím. Protože na to mám právo jako občan. Můžete dohlížet nakonec i vy, když se o to budete ucházet.
Já se o to ale neucházím.
Jasně a já jsem do té věci šel ze své vlastní nespokojenosti, která posléze přerostla v to, že jsem dostal od občanů spousty zpráv o jejich nespokojenosti.
Spousty? Co si pod tím představit?
Já vám to vysvětlím, když budete chtít. Já to jenom dořeknu. Navíc myslím, že na dohlížení média veřejné služby, které si musí platit občané povinně, mají dohlížet lidé různých názorových proudů a pohledů na věc.
Říkal jste spousty reakcí?
Já jsem měl jakousi vlastní zkušenost s jednou redakcí České televize a s některými pracovníky. To jsem uveřejnil na svém YouTube kanále a strhla se doslova bouře, dostal jsem tisíce zpráv, stovky e-mailů, určitě tisíce zpráv po různých messengerech a to nepočítám všechny výzvy a poznámky v diskusi, protože ty byly jedním i druhým směrem. A zejména okamžiky, kdy já jezdím po besedách, tu a tam, za občany, se svými knihami a tam o tom vedeme dlouhé debaty. Tam mě to přesvědčilo.
Mě ale spíše než vaše motivace zajímá na to, co vás pro takovou funkci kvalifikuje. Proč právě vy?
Pohybuji se v médiích víc než 20 let, leccos jsem zažil. O to dohlížení se může ucházet každý. To je přesně v zákoně vymezeno.
Nemyslíte si tedy, že máte pro tuto práci nějaké zvláštní schopnosti?
Ne, určitě ne. Rozhodně si, paní Bidrmanová, nemyslím, že mám patent na rozum.
Myslíte si, že je v kandidatuře výhodou, že je uchazeč dobrý novinář?
Nemyslím si to, protože je tam i spousta lidí, kteří nejsou vůbec novináři. Já to o sobě dlouhodobě říkám, já se vůbec necítím být jako novinář.
Luboš Xaver Veselý
Moderátor a novinář. Dvojnásobný držitel Ceny Egona Erwina Kische za roky 2007 a 2015. V letech 2002 až 2019 působil na rádiu Frekvence 1. Od června minulého roku má pořad Xaver a host na regionálních stanicích Českého rozhlasu. Od roku 2017 také moderuje pořady v internetové televizi XTV. Je kandidátem do Rady České televize.
Čím se cítíte být?
No, cítím se být moderátorem.
I moderátor je novinář.
No, tak to bych s vámi s dovolením nesouhlasil. Máte pocit, že Karel Šíp je novinář?
Tak u jeho hostů převažují zpěváci, herci, kdežto vy si častěji než on zvete i politiky.
Říkáte, že moderátor je novinář, já vám říkám, že to není pravda.
Může vám v kandidatuře do Rady České televize uškodit, že jste oblíbencem některých mocných politiků?
Paní redaktorko, uškodit mně může spousta věcí. Uškodí vám to, že se někde hloupě vyjádříte, někde na Facebooku, uškodí vám to, že uložíte nějakou fotku, uškodit může to, že na svém internetovém kanálu uveřejníte nějaký svůj názor, který se mnoha lidem nelíbí. Uškodit může kdeco, a jestli jsem oblíbencem politiků? Nevím, to by asi museli říct oni.
Nemůžete se právě dívat? Poslechněte si audio verzi rozhovoru.
Oni to ale řekli. Miloš Zeman tvrdí, že jste přátelé. Dále řekl: „Xavera mám rád.“ Premiér Andrej Babiš zase řekl: „Měl jako vždycky dost dobré otázky.“ Pro novináře je tohle většinou polibek smrti, není to polibek smrti i pro potenciálního radního?
Nevím, myslím si, že ne.
Nediskvalifikuje vás to pro tu práci?
Nevím, to musíte říct poslancům Parlamentu České republiky, kteří budou volit radní.
Vy to tak necítíte?
Já to tak necítím. Já se tímto nezabývám. Já jsem slíbil velké části občanů, a kdyby vás to zajímalo, tak zrovna vy jste ta moderátorka, které bych to rád ukázal klidně u mě v e-mailu a ve všech messengerech, abyste věděla, že vám říkám pravdu, já jsem to těm lidem slíbil, že tam půjdu, že se pokusím přispět k tomu, aby ta organizace byla maličko, nebo daleko transparentnější, aby byla občanům blíž. A co mě diskvalifikuje, považuji za úplně nepodstatné, protože já v té radě nejsem.
Vy do té rady ale kandidujete a rada má být apolitická. Ptám se, jestli v ní má sedět člověk, který má až přátelské vztahy například s prezidentem nebo premiérem?
Já určitě nemám přátelské vztahy s premiérem, to bych si vyprosil.
S prezidentem ano?
Tam je to tomu trošku blíž, protože on to tak precizoval v jednom rozhovoru.
Vy to tak necítíte?
Upřímně řečeno, úplně to tak necítím. Nejezdíme spolu na dovolenou, nepřejeme si k narozeninám, neúčastním se hradní vánoční besídky. Ale to, že s prezidentem republiky vedu klidné a přátelské rozhovory a vždycky to tak bylo, tak to podle mě není nic, za co bych se měl stydět nebo co by mě mělo diskvalifikovat. Ale znovu podotýkám, že to diskvalifikování nebo nediskvalifikování musí posoudit jiní. Není to tak, že bych se vám stavěl na zadní.
Můžou vám to tedy naopak pomoct při volbě do rady?
Ta samá odpověď. Pokud bych přijal to, že mám dobrý vztah s Milošem Zemanem, tak je to ovšem pořád na lince moderátor a host, byť v pořadu zábavním. Protože já jsem s ním zejména mluvil z pozice moderátora Frekvence 1 a vy určitě víte, že Frekvence 1 bylo a je zábavné rádio.
K tomu se ještě dostaneme.
Myslím si, že prezident republiky na to nemá sebemenší vliv, respektive to vím stejně dobře jako vy. On nehlasuje, není šéfem žádného poslaneckého klubu, takže nevím, jak by to mohlo pomoci. Já s nikým nevyjednávám o žádné podpoře.
Takže jste u žádné politické strany nelobboval, aby vás do rady volila?
Určitě ne. Já nevím, čemu říkáte lobbovat, ale…
Myslím třeba, jestli jste šel za některými poslanci a ptal se jich, jestli vás budou volit a co pro to máte udělat?
Že bych šel za jediným poslancem a ptal se: „Budete mě volit, co pro to mám udělat?“ Absolutně vylučuji.
Slíbit v pořadu hlas Klausovi ml. byla obrovská chyba
A to, že jste si pozval vy nebo vaši kolegové do internetové televize XTV šest z osmnácti členů volebního výboru Poslanecké sněmovny, a to za pouhé tři měsíce, v tom není také žádný kalkul?
Určitě ne, tak v té době byla Česká televize téma. A řekněte mi, které máte konkrétně na mysli.
Jsou to pánové a paní Berkovec, Blažek, Nacher, Kořanová, Kolovratník a Vostrá, která u vás byla vůbec poprvé.
Tak vezmeme to jedno po druhém. Třeba pan Nacher už u mě byl před lety na Frekvenci 1, několikrát.
Tomu věřím, ale ptám se pouze, jestli je to skutečně náhoda, že během tří měsíců se u vás vystřídalo šest lidí, kteří zasedají ve volebním výboru, který měl na svědomí ten úzký výběr kandidátů do rady?
Umíte si představit, že by tam ti lidé přišli a já bych jim, jak jsme se tady sešli těch pár minut před natáčením my dva, řekl: „Prosím vás, já tady budu před tím výborem…“
Dáváte jim mediální prostor, možná se vám budou chtít odvděčit?
Já tyto konstrukce stavět neumím a určitě v tom nebyl žádný kalkul, že bych tam někoho přemlouval. Když tak se jich zeptejte.
Musím zmínit i váš rozhovor s panem poslancem Václavem Klausem mladším, o kterém se psalo v souvislosti s jednou vaší větou, kterou jste mu adresoval na konci rozhovoru. řekl jste mu, že má ve volbách „jeden jistý hlas“. Ani tohle není ovlivňování?
Byla to obrovská chyba, kterou jsem udělal.
To tedy uznáváte? A byl v tom kalkul naklonit si pana poslance?
Určitě v tom nebyl kalkul, podívejte, ta televize je velmi nízkorozpočtová. U toho natáčení jsou dva lidé.
To snad nehraje roli, ne?
To hraje velkou roli. Nejsou tam ty třetí oči, jak se říká. Kolegové mi posléze říkali, že tu větu odstřihneme a já jsem na to tenkrát říkal: Je to fór, prostě byla to chyba, já jsem takových chyb udělal spoustu, stejně jako každý z nás a prostě byla to chyba.
Jak vám teď radní, případně třeba i politici nebo koncesionáři mají věřit to, že jste apolitický kandidát?
Jak mi má věřit kdo?
Koncesionáři, politici?
To je otázka, jestli je to otázka na ně, jestli mi věří, nebo nevěří…
Cítíte se jako apolitický kandidát?
Tak já nevím, musíme si vysvětlit ten termín apolitický. Určitě nejsem příznivcem žádné politické strany, alespoň v tom smyslu, že bych chodil někde dělat nějakou propagandu, nežiji ve vzduchoprázdnu stejně jako vy a nějaký názor na věci mám. Někdo je mi sympatický, někdo míň. Myslím, že dávám prostor úplně všem a to je to, za co se na mě mnozí lidé zlobí, že se bavím úplně se všemi.
Ale třeba v souvislosti s tím Václavem Klausem mladším, který byl u vás v pořadu, tak následně vás Centrum pro občanské svobody, které pan Václav Klaus mladší založil, do té rady nominovalo.
Ano.
Ani to neoslabuje tu apolitičnost?
Možná ano. Já takto nepřemýšlím, já neslyším tu trávu růst. A bylo to, paní Bidrmanová, zcela čisté. A řeknu vám proč. Po mém podzimním příběhu s pořadem Newsroom České televize zničehonic pan Václav Klaus mladší napsal na Facebook jakýsi status, že mě podpoří do Rady České televize, protože já jsem na streamu svým divákům řekl, že se o to pokusím. Doba plynula, já jsem tam několikrát říkal, že se zatím nenašel nikdo, kdo by mě do té rady nominoval.
Takže se s panem poslancem navzájem prostě podporujete? Vy jste ho podpořil, on vás podpořil…
Nenašel se nikdo, kdo by mě nominoval. A já jsem nechtěl svým divákům a svému publiku předstírat, že jsem celoživotní zahrádkář, včelař nebo biatlonista, abych někde měl jakousi formální podporu a někdo tam tu nominaci formálně poslal. Inu, těsně před Vánoci, myslím že 2 dny, jsem panu Klausovi mladšímu poslal SMSku, že děkuji za podporu, ale že se připravuji svému publiku oznámit, že do té rady kandidovat nebudu, protože se nenašel nikdo, kdo by mě nominoval.
A on se nabídl?
On se nabídl.
Co za to bude chtít, také říkal?
A já jsem si říkal, že to je nakonec ten nejčistější způsob, protože jsem nic nepředstíral. On se mě zeptal, jestli s tím souhlasím, a říkal: „Budou se vás ptát proč.“ Já jsem říkal: „Ať se ptají.“
Vy jste minulý týden publikoval video, kde kritizujete práci naší kolegyně Zdislavy Pokorné, redaktorky Seznam Zpráv. Ta dostala informaci, že za účast v televizi XTV, kde jste moderátorem, vám hosti platí. Snažila se ji ověřit, co je na tom špatně?
Na tom není špatně vůbec nic.
S čím jste měl problém, že jste o ní točil video?
Já jsem o ní netočil video. Ona to nebyla úplně kritika, jak říkáte. Je to v takovém lehkém tónu, jestli jste to video viděla, tak to, předpokládám, uznáte. V jisté chvíli začali mým kolegům v XTV volat nejrůznější naši respondenti, že tato paní, vaše kolegyně, a teď mi napovězte to jméno, promiňte, omlouvám se za nezdvořilost.
Pokorná. V tom videu jste ho několikrát říkal.
Ale ono to už bylo v pátek, já jsem mezitím už hodně pracoval. Co mi přišlo zcela v pořádku, ať prověřuje, na nic nepřijde. Nastal okamžik, kdy mi jeden z respondentů volal a popisoval mi jakýsi telefonický hovor, kde bylo řečeno údajně ze strany paní Pokorné, že „a nenaznačovali vám, že by za to něco chtěli“, což ještě nebyl ten důvod, což mě jenom pekelně naštvalo vůči kolegům.
Ano, kolegyně ověřuje informace, které dostala. To je správné, ne?
Ano. A ve finále všeho jsem volal jednomu konkrétnímu člověku, zval ho do XTV a ten mi řekl: „Víte co, oni mi volali ze Seznamu a tam je to u vás nějaké divné a já jsem měl za to…“
Že jsme mu volali ze Seznamu, že je to u vás „nějaké divné“?
To mi řekl. Že se za to musí platit a že s tím nechce mít nic společného. Takže jsem pochopil, že se jedná o jakýsi konkurenční boj. Nepochopil jsem proč někdo má zastrašovat naše hosty a nasazovat nám psí hlavu.
Nikdo vám psí hlavu nenasazoval, korespondenci jste zveřejnil vy, to musím podotknout, protože Zdislava Pokorná jen ověřovala informaci, kterou získala.
Na co přišla?
Pokud by se informace nepotvrdila, tak ji nezveřejní. Pokud se potvrdí, tak ji třeba zveřejní. A pak se to dozvíme. Mně to přijde jako nejčistší způsob. Nebo co byste jí radil vy?
No, když jí první tři lidé řeknou, že to je hloupost, tak bych už to měl ověřené.
Čím více zdrojů, tím jistější informace.
Ano, a kolik zdrojů byste chtěla. Tak, když jí to řeklo několik lidí… Ale co bych jí radil, paní Bidrmanová? Umíte si představit, že do XTV přichází někdo na rozhovor a my mu mezi dveřmi říkáme: „Položte patnáct tisíc a my s vámi budeme točit.“ Vždyť to je přece absurdní.
Ona se zdá absurdní spousta věcí, které se potom v praxi prokážou. Jsou známé kauzy, kterým by člověk normálně těžko věřil. Zajímá mě ale, jestli pokud budete sedět v Radě ČT, tak budete také prověřovat to, jak si redaktoři České televize své informace ověřují?
Tak je tady asi potřeba říci, co všechno může radní České televize a co nemůže. On nesmí zasahovat…
Kontroluje třeba, jestli Česká televize plní svoji veřejnoprávní roli.
Řekněme, jestli je dodržován kodex, asi tak bych to spíš formuloval. Nesmí zasahovat do programu, nesmí zasahovat do výroby, to všechno víme. A jestli budu prověřovat konkrétního redaktora…
Jestli si třeba vyhledáte jeho práci z mládí a pak o něm natočíte video?
To vůbec není přece úkolem radního.
Česká televize svoji veřejnoprávní roli plní
Není to ani úkolem moderátora. Ale jak jsem pochopila, tak vám leží na srdci to, jak se zachází s informacemi.
Ano, já jsem považoval toto za křivdu, zejména vůči kolegům. Ještě abychom to uvedli na pravou míru, říkáte: „Natočil video.“ To je můj pravidelný stream, kde si povídám s lidmi.
Říkejme tomu jakkoliv.
Jakkoliv.
Pořad nebo stream.
Je to v takovém lehkém tónu a není tam nic, co by bylo jakkoliv dehonestující nebo, jak vy jste řekla, kritické. Já jsem jenom řekl v tom videu, že to takhle není a že mě to mrzí, tak nějak jsem to formuloval. Nevím, museli bychom si to pustit, já bych vám k tomu řekl svoje. Jestli se to vaší paní kolegyně dotklo, tak to tak nebylo myšleno, a jestli na tom trváte, tak se za to omlouvám.
Možná budete mít příležitost se omluvit i osobně. Když chcete sedět v radě, která má kontrolovat veřejnoprávní televizi, plní podle vašeho názoru Česká televize svoji veřejnoprávní roli?
Já si v zásadě myslím, že ano.
Takže z tohoto směru by se vás Česká televize neměla obávat jako případného kontrolora?
Prosím vás, mě se nemusí obávat nikdo.
Co si představujete pod tím pojmem veřejnoprávní role?
Tak ona je velmi přesně definovaná, myslím že v paragrafu 3 zákona o České televizi, teď trošku vařím z vody. Je otázka, jak to cítí občané, koncesionáři. Ne každý si to vykládá správně a my bychom se měli držet toho, co říká zákon. Co si představuji já, asi není vůbec důležité.
Dovolte odcitovat krátkou ukázku z vašeho rozhovoru s prezidentem Milošem Zemanem, který jste s ním vedl v Českém rozhlase Region, vy jste říkal tedy: „Já mám chuť na krupicovou kaši už několik dnů.“ Prezident Miloš Zeman na to: „Fuj.“ Vy: „Dobře, tak zkusím něco jiného, rýžový nákyp třeba?“ Prezident Zeman: „Fuj.“ Vy: „Plíčka na smetaně.“ Prezident: „No částečně fuj.“ Vy: „Koprovka?“ On: „Ano, koprovku já rád.“ Takto si představujete veřejnoprávní službu?
Co to s tím má společného?
Český rozhlas má plnit veřejnoprávní službu, je toto veřejnoprávní služba?
Já jsem jako spolupracovník Českého rozhlasu dostal jasné zadání. Český rozhlas nepatří mně. A mám nad sebou několik šéfů, kteří mi od začátku říkali, že tento pořad na Českém rozhlase, z kterého citujete, má být zcela apolitický, nemá být o politice a má být tak trošku zábavný, má být o běžných lidských věcech. A jestli vám to nepřijde dostatečně veřejnoprávní, tak na to se zeptejte Českého rozhlasu, já jsem od svého šéfa na Českém rozhlase byl za ten rozhovor pochválen.
Co vám přesně řekl pan ředitel?
Že rozhovor byl v pořádku zejména proto, že pan prezident republiky neutíkal k žádným politickým věcem.
Ale neměl by koncesionář za svůj koncesionářský poplatek dostat trošku něco víc, když ve studiu sedí pan prezident?
Já nerozumím otázce.
Jestli nejsou důležitější a aktuálnější témata, která by měl moderátor Českého rozhlasu řešit s prezidentem republiky? Jestli není skutečně málo, bavit se s prezidentem o koprovce?
Máte stoprocentní pravdu. Určitě jsou závažnější témata a hned vám jich tady vyjmenuji padesát na počkání, ale…
To nemusíte, ale nezeptal jste se na ně.
Nezeptal. Já mám zadání, abych se s ním nebavil o politicky závažnějších věcech, já jsem se s ním třeba také bavil o smrti a o velmi vážných věcech, vy jste z toho samozřejmě vytáhla to, co vám přijde nejhloupější, ale řekněme…
To jsem neřekla, spíš mě to udivilo.
Tak vás to udivilo, promiňte, nechci vám nic podsouvat…
Vy jste říkal, že jste pana prezidenta zastavil před každým náznakem politického tématu.
Snažil jsem se.
Snažil jste se. A vy jste se snažil i v rozhovoru s Andrejem Babišem, kde se to zase tolik nepovedlo?
Já nevím, myslíte, že se to nepovedlo?
Mám za to, že jste panu Andreji Babišovi v podstatě pokládal obdobné otázky jako panu prezidentovi. Co ho aktuálně trápí, ale on vám na ně neodpovídal, on tam povídal, co právě řeší v politice a jak se na to dívá.
No, a pokud si dobře vzpomínám, ono už je to nějaký čas, tak já jsem ho od té politiky tak, jak mám pokyn od vedení Českého rozhlasu, stahoval zpátky k těm obyčejným lidským věcem.
To úplně ne, častokrát odpovídal na úplně něco jiného a vy jste jenom položil další otázku a nijak jste ho nezastavil.
No, protože jsem chtěl, aby ten rozhovor šel dál. Vy jste mě také před chvílí nenechala dokončit odpověď, tak myslím si, že to tak je správně. Chtěl jsem, aby plynul, měl jsem zadání, aby to bylo zábavné, aby to bylo o něm.
Nebylo to ale PR pana premiéra?
Nevím, nevím, já nejsem specialista na to, abych určoval, co je PR, ale rozhodně to nebylo naším záměrem dělat Andreji Babišovi PR a myslím, že to je zcela zřetelné.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která se tímto rozhovorem zabývala, porušení zákona neshledala, ale konstatovala: „Host pořad využil pro propagaci svých osobních kvalit a politických úspěchů a cílů, a to v nadstandardní míře, neboť ho moderátor nijak neusměrňoval.“ Poučil jste se z toho nějak?
Určitě, já se z každé takové věci poučím. Já jsem si to velmi podrobně přečetl, i nakonec ten závěr Rady Českého rozhlasu i všechny ty komentáře. Myslím, že už to na rozhovoru s Milošem Zemanem bylo vidět. I na všech těch rozhovorech, které tam proběhly ještě s jinými politiky. Protože vy se teď tváříte, jako by tam nebyl Alexandr Vondra, jako by tam nebyl Petr Gazdík.
To jsem neříkala.
To říkám já. A tam zaznívaly podobné věci. Pan předseda ODS Petr Fiala, s tím jsme se bavili o muzice, o brněnské kapele, kterak známe nazpaměť oba dva texty a tak. A to vás z nějakého neznámého důvodu nezajímá.