Windsor i Frauenkirche. Příběhy ukazují, jak mohou z popela povstat mementa ohně a válečných hrůz

Shánění finančních prostředků na obnovu Notre-Dame by nemělo být zásadním problémem vzhledem k roli, kterou katedrála hrála ve francouzské historii, i díky skutečnosti, že je komplex od roku 2000 zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Francouzská charitativní organizace Fondation du Patrimoine už také oznámila mezinárodní sbírku na obnovu gotického skvostu.

Obdobné sbírky opakovaně zafungovaly i v dalších zemích, kde požár, válka nebo přírodní katastrofa poničily významné umělecké památky nebo sakrální stavby.

Jedna z nejkontroverznějších událostí druhé světové války, britsko-americké bombardování Drážďan v únoru 1945, neušetřila ani oblíbený Frauenkirche.

Trosky vybombardovaného kostela v centru města, který nechal architekt George Bähr postavit mezi lety 1726 a 1743, zůstaly až do roku 1991 mementem válečných hrůz. Až projekt „Ruf aus Dresden“, Výzva z Drážďan, znamenal začátek mezinárodní dárcovské kampaně na obnovu kostela, která v rámci usmíření cílila na Velkou Británii a Spojené státy.

Z celkových nákladů na „nový“ Frauenkirche ve výši 182,6 milionu nakonec impozantních 102,8 milionu pocházelo ze sbírek a soukromých darů.

Velká vlna solidarity, především domácí veřejnosti, doprovázela také požár anglického královského hradu Windsor v listopadu 1992. Nebo sérii zemětřesení ve střední Itálii mezi srpnem 2016 a lednem 2017. I když se v druhém případě pomoc soustředila v první fázi hlavně na lidi bez přístřeší, nezapomnělo se ani na obnovu zničených nebo poškozených kostelů, soch, knihoven nebo archivů.

V Itálii se daří dárcovským esemeskám, na které vsadila třeba Nadace Andrey Bocelliho. V tomto případě šla dvě eura z každé textové zprávy na obnovu památek v Muccii, která se nacházela blízko epicentra jednoho z otřesů. Na obnovu poničené střední Itálie přispěla rovněž řada celebrit, jmenovitě Lady Gaga, Madonna nebo Carla Bruniová.

Finanční dar poslala na Apeninský poloostrov také britská panovnice Alžběta II. Možná si přitom vzpomněla na ničivý požár windsorského hradu z 20. listopadu 1992, který podle královského dvora Alžbětu hluboce zasáhl.

Vzhledem k rychlé reakci všech zúčastněných tehdy oheň zničil pouhá dvě umělecká díla (mimo jiné jezdecký portrét krále Jiřího III. od sira Williama Beecheyho). Celkové náklady na rekonstrukci hradu dosáhly podle dnešního kurzu 58,5 milionu liber.

Sedmdesát procent výdajů pokrylo vstupné do prostor Windsoru, stejně jako 8 liber strhávaných z každé vstupenky do Buckinghamského paláce po dobu dalších pěti let.

Sama královna věnovala na opravu interiéru 2 miliony liber ze svého osobního vlastnictví. Navíc souhlasila s převratnou novinkou, že od roku 1993 začne platit daň z příjmu.

Velmi rozpačitě naopak probíhá shánění peněz na obnovu brazilského Národního muzea v Riu de Janeiru.

Mohutný požár zničil v září loňského roku nejen samotnou budovu, ale hlavně 90 procent nenahraditelných sbírek. Zatímco původní prezident Michel Temer se snažil sehnat finanční prostředky od skupiny brazilských bank a firem, jeho nástupce, populista Jair Bolsonaro, si z tématu dokonce udělal téma své volební kampaně.

Bolsonaro se dlouhodobě netajil tím, že nevidí smysl, proč by měly plynout velké a především státní peníze do vědeckých a kulturních institucí. I kvůli tomuto postoji hlavy státu převzalo koordinaci pomoci s cílem obnovit brazilské Národní muzeum UNESCO.