Článek
Bohaté země, které mají velké zásoby vakcín proti koronaviru, by se měly do konce roku zdržet nabízení třetích dávek a poskytnout tyto dávky chudším zemím. Ve středu to uvedl šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.
WHO dosud vyzývala k odložení aplikace následných vakcín do konce září, tzv. moratorium však řada států po celém světě ignorovala. Vyspělé země, včetně Velké Británie, Dánska, Francie, Řecka, Německa a Španělska, však podle agentury AP zvažují, že zranitelnější části společnosti třetí dávky dvoudávkové vakcíny nabídnou.
Například Izrael již poskytuje třetí dávky okruhu všech osob, které poslední dávku obdržely před více než šesti měsíci. Posilovací dávkou se v Izraeli nechalo doočkovat již přes 2,5 milionu lidí.
Tedrose „vyděsilo“ úterní vyjádření předního sdružení výrobců léčiv. To podle šéfa WHO uvedlo, že celosvětové zásoby vakcín jsou dostatečně vysoké na to, aby umožnily jak posilovací očkování pro lidi v dobře zásobených zemích, tak první dávky v chudších zemích, které se potýkají s jejich nedostatkem.
„Nebudu mlčet, když si společnosti a země, které kontrolují celosvětové dodávky vakcín, myslí, že chudí lidé by se měli spokojit se zbytky. Protože výrobci upřednostňují nebo jsou ze zákona povinni plnit dohody s bohatými zeměmi, které jsou ochotny zaplatit nejvyšší cenu, země s nízkými příjmy jsou připraveny o nástroje na ochranu svých obyvatel,“ řekl Tedros na tiskové konferenci.
Nechceme, aby se u zdravých lidí, kteří jsou plně očkováni, plošně používaly posilující dávky.
„Téměř 90 procent bohatých zemí nechalo očkovat alespoň 10 procent své populace. 70 procent bohatých zemí nechalo očkovat alespoň 40 procent své populace. Žádná země s nízkými příjmy nedosáhla ani jednoho z těchto cílů. To není jejich chyba,“ uvedl Tedros.
„Před měsícem jsem vyzval k celosvětovému moratoriu na posilovací dávky, a to alespoň do konce září, abychom upřednostnili očkování nejvíce ohrožených lidí, kteří ještě nedostali první dávku. Od té doby se situace ve světě příliš nezměnila,“ řekl Tedros. „Proto dnes vyzývám k prodloužení moratoria alespoň do konce roku, aby všechny země mohly naočkovat alespoň 40 procent své populace,“ dodal.
Podle WHO bylo dosud celosvětově aplikováno 5,5 miliardy dávek vakcíny proti koronaviru. 80 procent z nich ovšem skončilo v zemích „se středními a vyššími příjmy“.
Tedros poznamenal, že výrobci vakcín se zavázali k upřednostňování programu COVAX podporovaného Organizací spojených národů (OSN). Program COVAX byl zřízen organizacemi Globální aliance pro očkování (GAVI) a WHO. Jeho cílem je zajistit dodávky vakcíny i zemím s nízkými příjmy. „Nechceme žádné další sliby. Chceme jen vakcíny,“ řekl šéf WHO.
Organizace GAVI, jež se podílí na řízení programu, uvedla, že se COVAX potýká s překážkami, včetně omezení vývozu z těžce postižené Indie, která je klíčovým výrobcem vakcín. Zároveň však uvedla, že dodávky se výrazně zvyšují a do konce roku by mělo být v rámci programu k dispozici dalších 1,1 miliardy dávek. Většina těchto dávek byla nebo je určena pro chudší země. Původně však ve vedení programu COVAX doufali, že do konce roku dodají 2 miliardy dávek.
Z vyjádření mluvčí Bílého domu Jen Psakiové je patrné, že Spojené státy americké s vyhlášeným moratoriem příliš nesouhlasí. Psakiová zdůraznila, že „USA darovaly přibližně 140 milionů dávek vakcín do více než 90 zemí, což je více než všechny ostatní země dohromady“.
„Od Senegalu přes Jihoafrickou republiku až po Indii jsme významně investovali do zvýšení celosvětové produkce vakcín proti covidu-19. Zároveň je povinností prezidenta a této administrativy udělat vše, co je v našich silách, abychom ochránili lidi ve Spojených státech,“ dodala Psakiová.
Bidenova administrativa pro začátek plošné aplikace dodatečných očkovacích látek pro očkované osoby stanovila termín 20. září. USA ale termín možná nestihnou, američtí zdravotníci i nadále vyhodnocují vědecké poznatky a užitečnost posilujících očkovacích dávek.
