WHO, Trump či Greta Thunbergová. Kdo získá Nobelovu cenu za mír?

Matka Tereza, Theodore Roosevelt či etiopský premiér Abiy Ahmed. Tito a další jsou držiteli Nobelovy ceny za mír. Ta se uděluje osobám či organizacím, které vykonávají nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů.

Před pátečním oznámením Nobelova výboru v Oslu, který rozhoduje o vítězi, se často spekuluje o tom, kdo prestižní ocenění vyhraje. Komentátoři a sázkové kanceláře nominovali řadu jednotlivců a institucí, od klimatických aktivistů přes novináře až po Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Celkem je nominováno 318 kandidátů, 211 jednotlivců a 107 organizací.

Jména všech kandidátů mohou být podle pravidel zveřejněna až po 50 letech, zde jsou ale někteří z uchazečů o Nobelovu cenu za mír v roce 2020:

Švédská školačka se zapsala do historie coby klimatická aktivistka a měla šanci stát se nositelkou prestižní ceny již v minulém roce. Ocenění se však dostalo do rukou etiopského předsedy vlády Abiyeho Ahmeda za jeho úsilí o vyřešení konfliktu se sousední Eritreou. Nicméně i letos je teenagerka velmi silnou kandidátkou a jednou z favoritek.

Dan Smith, ředitel Mezinárodního institutu pro výzkum míru ve Stockholmu, si myslí, že by mohla zvítězit za zvyšování povědomí o klimatické krizi. Na druhou stranu ale předpokládá, že by bylo lepší, kdyby si cenu odnesla organizace, nikoli jednotlivec, píše list Independent.

Někteří komentátoři považují Světovou zdravotnickou organizaci za potenciálního vítěze. Cenu si podle nich zaslouží za svou roli při zvládání koronavirové pandemie, a to bez ohledu na častou kritiku ze strany světových lídrů. „Jsem docela skeptický, hlavně kvůli kritice vůči WHO, i když si myslím, že je přehnaná,“ řekl Henrik Urdal, ředitel Mezinárodního institutu pro výzkum míru v Oslu.

Podle CNN komise často pozoruje práci kandidátů, kteří jsou nejviditelnější a nejvíce se projevují. Snaží se však také upozornit na lidi nebo organizace, jejichž práce se nedostala do globálního centra pozornosti, přitom je ale velmi důležitá. Díky tomu je předvídání nositelů Nobelovy ceny tak obtížné.

Podruhé nominovanou je také současná novozélandská premiérka Jacinda Ardernová, a to za zvládání teroristických útoků v Christchurch v roce 2019. Ardernová tehdy okamžitě nařídila zpřísnění zákonů na držení poloautomatických zbraní. Podle agentury Oddschecker, která sbírá sázky od několika sázkových kanceláří, se na žebříčku favoritů umístila na třetí pozici.

Výbor na ochranu novinářů je hlídacím psem, který hájí práva novinářů a podporuje svobodu tisku. Organizace byla zařazena do užšího výběru vhodných uchazečů vypracovaného Institutem pro výzkum míru v Oslu. Vítězové posledních dvou let byli zahrnuti do tohoto seznamu.

Ruský právník a politický opoziční aktivista, jehož jméno není tak populární jako Thunbergová či Ardernová, je podle listu Independent považován za potenciálního vítěze.

V Rusku je znám jako kritik korupce a režimu Vladimira Putina. Ten podle Navalného stojí také za jeho otravou, která byla způsobena jedem ze skupiny novičok. „Navalnyj byl na našem seznamu ještě před tím, než byl otráven,“ řekl Urdal.

Naději na prestižní ocenění má také Alaa Salahová, která se stala tváří súdánských protestů proti tamnímu režimu. Možná ji znáte z fotografií, na nichž žena v bílém zpívá na střeše auta a vyzývá lidi ke změnám.

„Myslím si, že vývoj v Súdánu je nejvýznamnějším procesem transformace konfliktů, jaký jsme za poslední rok zaznamenali,“ reagoval na nominaci Salahové Henrik Urdal.

Americký prezident Donald Trump několikrát prohlásil, že si zaslouží vyhrát Nobelovu cenu za mír. Na shromáždění v Toledu v Ohiu v lednu 2020 řekl, že cenu pro rok 2019, kterou tehdy získal Abiy Ahmed, měl získat právě on.

Letos v Bílém domě prohlásili, že Trump je nominován za aktivitu při podepsání Abrahamových dohod, díky nimž Spojené arabské emiráty a Bahrajn formálně normalizovaly vztahy s Izraelem, píše magazín Time. Podle analytiků Abrahamovy dohody formalizují změnu v dynamice moci na Středním východě, ale zda tato dynamika povede k větší či menší stabilitě, zůstává otázkou.