V Číně začíná nová mise. Výsledek pomůže lidstvu pochopit koronavirus

Je tomu rok od chvíle, co se trh Chua-nan v čínském Wu-chanu jako epicentrum nové nemoci proslavil i v tom nejposlednějším koutu světa. Podobně stejně dlouho je na světě debata o pandemii na globální úrovni. A až nyní zdánlivě existuje aspoň náznak příslibu, že se veřejnost dozví detaily z dalšího pokusu o vyšetřování diskutovaného původu koronaviru. To zřejmě už probíhá přímo v Číně. Kýžená spolupráce na mezinárodním pátrání však proběhne za čínských podmínek.

Číňané už začali připravovat půdu. Jak na tiskové konferenci 23. října oznámil Michael Ryan, výkonný ředitel programu WHO pro mimořádné situace, čínští vědci již zahájili rané studie pro dvoufázové vyšetřování. Na základě jejich zjištění se pak očekává nasazení mezinárodního týmu WHO. O týden později, 30. října, proběhlo první virtuální setkání mezinárodních odborníků s čínskými protějšky. A 5. listopadu WHO nepozorovaně zveřejnila podrobnosti o své misi s Čínou, kterou popisuje jako globální studii o původu SARS-CoV-2.

Že je vysledování cesty viru důležité pro prevenci budoucích obdobných onemocnění i vývoji léčby, nepopírají ani vědci WHO, ani ti čínští. Je to ale strana WHO, která opět stojí před skličujícím úkolem. „Najít zvíře s infekcí SARS-CoV-2 je jako hledat jehlu v největší kupce sena na světě. Možná nikdy nenajdou onoho netopýra nebo jiné zvíře,“ řekla pro časopis Nature Angela Rasmussenová, viroložka na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. „Pro vyšetřovatele bude klíčové navázat spolupráci s vědci a vládními úředníky v Číně.“

A právě zde problém před několika měsíci začal a ani zdaleka nekončí – navázání spolupráce s čínskou stranou tak, aby byla spokojená a zároveň vyšetřování mělo jakýkoli smysl i pro zbytek světa. O celé měsíce mlčení a nepřímých reakcí později je zjevné, že se koronavirus stal politickým problémem a Světová zdravotnická organizace uvázla v patové situaci.

„Nalézání původu viru může trvat roky, pokud se to vůbec podaří, a vyšetřování se bude muset orientovat také ve velmi citlivé politické situaci mezi Čínou a Spojenými státy. Americký prezident Donald Trump to nazývá čínským virem a čínská vláda se snaží udělat vše pro to, aby prokázal, že nejde o čínský virus,“ říká pro časopis Lin-fa Wang, virolog lékařské fakulty National University of Singapore, který v roce 2003 pomáhal v Číně hledat původ SARS.

Další pokus WHO o vyšetřování ohledně globální metly jménem covid-19 povede mezinárodní tým epidemiologů, virologů a výzkumných pracovníků, jejichž jména agentura nezveřejnila. Plán je jasný – přímo ve Wu-chanu se mají vědci blíže podívat na zvířecí trh Chua-nan, který je spojován s prvními diagnózami covidu na světě. Mise WHO bude vyšetřovat zvířata prodávaná na trhu a zaměří se na ta, která bývají na viry citlivá – kočky, norky, lišky, mývaly i jeleny sika. Budou také zkoumat další trhy ve Wu-chanu a sledovat cesty zvířat přes Čínu a přes hranice.

Týmu má být také umožněno nahlédnout do záznamů nemocnic ve Wu-chanu, které jim mají pomoct zjistit, zda se virus šířil už před prosincem 2019. Vědci provedou i rozhovory s prvními lidmi, u nichž se covid-19 prokázal. Otestují vzorky krve od zdravotnického personálu odebrané v období před prosincem. Zpráva uznává, že některé z těchto prací již mohou v Číně probíhat.

WHO nevylučuje, že vyšetřování vědce svede mimo oblast Číny. „Místo, kde je epidemie poprvé zjištěna, nemusí nutně odrážet, kde začala,“ uvádí se ve zprávě WHO a upozorňuje na předběžné zprávy o virové RNA zjištěné ve vzorcích odpadních vod před identifikací prvních případů.

„Toto prohlášení by mohlo odkazovat na studii zveřejněnou na serveru medRxiv, která retrospektivně testovala španělské vzorky odpadních vod od března 2019 a našla fragmenty SARS-CoV-2,“ říká pro National Geographic Raina MacIntyreová, epidemioložka z University of New South Wales v Sydney. „Pokud byla tato studie správná, musíme začít zjišťovat víc o viru ve Španělsku v březnu loňského roku,“ dodává.

„Tuto práci je těžké dělat v politicky intoxikovaném prostředí,“ dodal po říjnové tiskové konferenci Michael Ryan, ředitel WHO pro mimořádné situace. Narazil tím na fakt, že samotný výzkum, který může trvat v řádu nejméně měsíců, znamená pro WHO příležitost na nápravu vlastní reputace. Přestože je agentura chválena za úsilí o koordinaci léčby a vývoje vakcín, hlasitěji je obviňována z přílišné důvěry v Čínu a za to, že netlačila čínské zdravotnické pracovníky kvůli jejich raným chybám. I z těchto důvodů možnost nečínského původu viru budí daleko větší pozornost než veškeré předchozí polovičaté pokusy původce skutečně najít.

Přitom už v polovině února do Pekingu vyrazil tým Světové zdravotnické organizace s cílem přijít na kloub zásadní neznámé: Jak virus přeskočil ze zvířete na člověka? Tou dobou existovala oficiálně jen tři potvrzená úmrtí mimo Čínu a nejen vědci doufali, že nalezení zvířecího zdroje nákazy bude vodítkem k jejímu zastavení a léčbě. „Nebudeme-li znát zdroj, budeme v budoucnu stejně náchylní k podobným onemocněním,“ řekl tehdy v Ženevě Michael Ryan. „Pochopení tohoto zdroje je velmi důležitý další krok.“ Ač byla tehdy Ryanovým slovům přisuzovaná závažnost a důležitost, ani deset měsíců nestačilo na jejich proměnu ve smysluplné rozuzlení.

Členové týmu WHO totiž narazili hned ze startu na problém – Čínu jako původce celé pandemie. Navzdory prohlášením Ryana a přes rady jeho pohotovostního výboru vedení začala organizace tiše s Čínou vyjednávat podmínky. Tím popřela vlastní odborníky, nezpochybnila počáteční pomalou reakci Číny a trh s živými zvířaty ve Wu-chanu zůstal neprozkoumaný a neprodyšně uzavřený.

Ani po více než devíti měsících a více než 1,1 milionu mrtvých doposud neexistovalo transparentní a nezávislé vyšetřování zdroje viru. Čína, která je na vnější kontrolu cizími mocnostmi pověstně alergická, totiž tomuto úsilí brání. Jak píše New York Times, Světové zdravotnické organizaci jako jedinému orgánu působícímu na globální úrovni tento přístup vynesl dvě nálepky – nepostradatelná a impotentní.

Největší zastánci WHO tvrdí, že je organizace z podstaty své existence zavázaná zemím, které ji financují, a přece jen se nejedná o první mezinárodní organizaci, která před Čínou ohýbá hřbet. Ale i mnozí skalní příznivci WHO jsou frustrováni utajováním informací, veřejnou chválou Číny za zvládnutí pandemie a tichými ústupky v její prospěch. Ty nakonec Pekingu napomohly v zakrývání raných stop svých selhávání na začátku pandemie, jak v úterý odhalila ve své investigativě CNN.

Nyní, když je covid záležitostí celého světa a naopak se Čína snaží tvářit, že je jako jedna z mála zemí z obliga, se WHO ocitá uprostřed geopolitického patu. Čínští autoritářští vůdci chtějí organizaci omezit, Spojené státy v čele s Donaldem Trumpem od ní daly ruce pryč, evropští vůdci se ji snaží reformovat a posílit. A hledání původu koronaviru se jeví jako jeden velký kompromis.

Na první pohled vyšetřování vpřed postupuje. Zmiňované setkání se mohlo 30. října uskutečnit díky tomu, že Peking schválil seznam externích vyšetřovatelů. Jak ale odhalují dokumenty New York Times, zdravotnická organizace však souhlasila, že klíčové vyšetřování ohledně prvních pacientů v Číně a role trhu v ohnisku nákazy povedou čínští vědci.

Z dokumentů také vyplývá, že experti WHO jen přezkoumají a „zdokonalí, nikoli duplikují“ studie provedené Čínou. WHO chválící Čínu za zvládnutí pandemie také odmítla sdílet s členskými zeměmi podmínky o vyšetřování a podrobnosti o svých jednáních s Pekingem.

Stejně jako vyšetřování SARS před 18 lety je hon za zdrojem zahalen tajemstvím a vyhlídka na nepolitické vyšetřování původu viru se zmenšuje. Čína si od zdravotnické organizace vymohla ústupky, které jí pomohly oddálit důležitý výzkum. „Bohužel se z toho stalo politické vyšetřování,“ uvedl pro NYT Lin-fa Wang. „Cokoli dělají, je jen symbolické.“

Organizace uvedla, že se zavázala k rozsáhlému vyšetřování bez ohledu na politické nálady. Podle samotného šéfa WHO Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse to jsou „politické útoky, které světovou reakci podkopaly.“ Čím dál častěji ale dostává na frak samo přesvědčení o Wu-chanu jako prvotním zdroji nákazy.

Čínské státní médium Global Times se v posledních týdnech ohání studiemi CDC o výskytu koronaviru ve Spojených státech už minulý rok v prosinci či italskou studií o listopadovém výskytu nákazy na jihu Evropy. Přestože příběh o nakaženém netopýrovi z wuchanského tržiště byl přijat jako platný, spousta vědců se od něj postupně odvrací.

New York Times na základě rozsáhlých rozhovorů daly dohromady rekonstrukci jednoho z neobjasněných klíčových momentů. V noci 30. prosince podle místních zpráv začali pracovníci v ochranných pomůckách drhnout velkoobchodní trh s mořskými plody Chua-nan ve Wu-chanu. Trh prohledali, ve stáncích aplikovali dezinfekční prostředek k zastavení domnělého ohniska. Asi o den později dorazil z čínského Centra pro kontrolu a prevenci nemocí další tým.

Jeden z účastníků akce tvrdí, že experti odebrali vzorky jak z produktů prodávaných na trhu, tak z okolí trhu. O tři týdny později však promluvil George F. Kao, hlavní vědec čínského CDC. Tehdy naznačil, že trh byl uzavřen dříve, než jeho tým vůbec mohl po zvířecím zdroji nákazy pátrat. To byl klíčový okamžik, který nechal otevřené dvě možnosti – testovali vědci vzorky ze zvířat, nebo jen z vydezinfikovaného prostředí, klik, dveří a odpadních vod?

Mnoho externích odborníků považuje druhý scénář za nejpravděpodobnější. Podle nich je rychlé vyčištění trhu před dalším šířením nákazy logickým postupem spíš než myšlenky na uchování důkazů. To by však znamenalo, že čínští úředníci pravděpodobně propásli zásadní šanci potvrdit, kde ohnisko vzniklo nebo nevzniklo.

WHO opakovaně tvrdí, že vyšetřování probíhají, ale pro objasnění událostí a odstranění nejistoty udělala organizace jen málo. Čínští zdravotníci a diplomatičtí činitelé nereagovali na opakované žádosti o rozhovor a o možném pochybení mlčí. „Je to součást čínské psychiky – ukázat světu, že dělají tu nejlepší vědu,“ řekl Peter Daszak, ekolog pro nemoci a prezident EcoHealth Alliance v New Yorku. „A myslím, že to je důvod, proč toho víc nevíme.“

Nejsdílnější byla čínská vláda 22. ledna, když v tiskové zprávě uvedla, že vědci našli koronavirus v 15 vzorcích z trhu. Není však jasné, zda byl tento virus vylučován lidmi, nebo zvířaty. Čínští vědci zveřejnili genetickou sekvenci z některých vzorků, ale informace neposkytly žádné stopy o původu viru. Tehdy pan Kao z čínského CDC vinil nelegální prodej divoké zvěře na trhu. Sám svou hypotézu ale podkopal účastí na studii, podle které první čtyři z pěti nakažených neměli na trh jedinou vazbu a nakazili se jinde.

Po lednovém jednání se Si Ťin-pchingem, kdy označil koronavirus za „ďábla, kterého je třeba vymýtit“, svolal Tedros Adhanom Ghebreyesus mezinárodní pohotovostní výbor. O čem se však příliš nemluví – rozhodnutí výboru z 23. ledna následovalo po intenzivním lobbingu čínských diplomatů a úředníků, píše NYT. Čínský velvyslanec v Ženevě dal jasně najevo, že jeho země bude vyhlášení nouzového stavu považovat za vyslovení nedůvěry. Čína tehdy také výboru předložila své údaje a vykreslila situaci pod relativní kontrolou. Polovina výboru tak rozhodla, že na vyhlášení stavu nouze je příliš brzy. Výsledek překvapil mnoho zemí, zejména pak když Tedros veřejně Čínu v čele se Si Ťin-pchingem ocenil za zvládání pandemie.

Přesto se zdálo, že oproti zkušenostem se SARS covidový příběh začíná úspěšněji. S Tedrosem čínští vůdci pravidelně komunikovali. Peking s WHO také na své poměry rychle sdílel genomovou sekvenci viru. „Budu znovu a znovu chválit Čínu, protože její akce skutečně pomohla omezit šíření koronaviru do dalších zemí,“ řekl Tedros poté, co opustil Peking. Nakonec však na doporučení téměř celého výboru, s výjimkou čínského delegáta, 30. ledna stav nouze vyhlásil. Výbor také doporučil, aby nadcházející mise WHO v Číně „přezkoumala a podpořila úsilí o vyšetřování zdroje nákazy u zvířat“.

Asi o týden později, začátkem února, do Pekingu odjeli dva špičkoví odborníci WHO, aby program mise vyjednali. Téhož týdne si přední světoví odborníci pátrání po zvířecím hostiteli stanovili jako jeden z hlavních úkolů. Ještě předtím jim ale WHO připravilo půdu.

Podle účastníků mise organizace souhlasila, že nebude zkoumat včasnou reakci Číny a nezačne ani vyšetřovat zdroj u zvířat. Nebyla jim ani zajištěna návštěva Wu-chanu. „Nebyli jsme tam, abychom hledali zvířecí původ,“ řekl tehdy podle NYT Dale Fisher, profesor medicíny z University of Singapore, který se mise zúčastnil. Po sepsání reportu týmem jeho slova tři dny analyzovali jejich čínští kolegové. „Zkoumali každé naše slovo,“ uvedl doktor Fisher o svých čínských kolezích.

Mise přinesla cenné informace o nemoci, jejím přenosu a úspěšné, i když drakonické reakci Číny. Zpráva rovněž vychválila Si Ťin-pchinga, který „osobně řídil a nasazoval preventivní a kontrolní práci“. Tuto Tedrosovu diplomacii však Američané považovali za narušení morální autority organizace a nesplnění nároků na transparentnost. Jako chlácholivé Tedros oznámil, že Čína souhlasila se sdílením biologických vzorků. Nikdy se tak ale nestalo.

Poměrně zajímavou roli v příběhu zaujímá šéf čínského CDC, který náhle v březnu v rozhovoru v časopise Science uvedl, že virus vlastně z trhu pocházet nemusí. Podle něj místo výskytu nemusí znamenat místo původu. V televizi pak prohlásil, že zvířata z trhu vzorky viru neobsahovala. Tímto aspoň naznačil, odkud původně tým vzorky odebral. Tou dobou také v USA vznikla silně podporovaná teorie a zakořenil zde nový pojem – „čínský virus“, který už neměl mít původ na zvířecím trhu, ale v čínské laboratoři. Vědci a úředníci zpravodajských služeb tvrdí, že pro takovou teorii neexistují žádné důkazy, ale někteří z nejbližších spojenců prezidenta Trumpa jí dali důvěryhodnost. Ten pak sám obvinil WHO z přílišného bratříčkování se s Čínou.

I pro samotné WHO musí být spolupráce frustrující. Dva z odborníků organizace odjeli do Číny znovu v létě s cílem definovat podmínky dalšího vyšetřování. Namísto toho strávili dva týdny v karanténě a s odborníky mluvili telefonicky. Do Wu-chanu se zase nedostali. Čínští představitelé poté uvedli, že organizace by měla zahájit vyšetřování v Evropě, a poukázala na zprávy, že virus byl objeven v tamních kanalizačních systémech už minulý rok. Pro média jako New York Times sice WHO vyjádřila nespokojenost se zpomalováním vyšetřování ze strany Číny, veřejně však v tomto duchu nikdy nevystoupila.