Článek
Světová zdravotnická organizace zdůraznila, že dlouhodobý vliv válečných konfliktů na duševní zdraví je největší v zemích, jako je Afghánistán, Irák, Jižní Súdán, Sýrie a Jemen. V těchto státech je počet nemocných výrazně vyšší než u populací, které žijí v míru. V těch trpí duševní poruchou jeden ze čtrnácti obyvatel. Míra deprese a úzkosti ve spojitosti s válečnými konflikty se pak s věkem zvyšuje a deprese se častěji objevuje u žen než u mužů.
„Vzhledem k velkému počtu lidí v nouzi a potřebě humanitární pomoci, která by zmírnila utrpení obyvatel, je nezbytné, abychom začali s plošnými zásahy v oblasti duševního zdraví, které by pomohly tuto zátěž vyřešit,” uvedl výzkumný tým WHO. Ten se skládal z vědců z australské Queenslandské univerzity, z Harvardské univerzity a členů Institutu pro metriku a hodnocení zdravotnictví ve Washingtonu.
V roce 2016 probíhalo podle OSN rekordních 53 válečných konfliktů v celkem 37 zemích světa. 12 % světové populace žije v aktivním válečném pásmu. Od konce 2. světové války muselo téměř 69 milionů lidí po celém světě před násilím uprchnout do jiné země. Přibližně 13 % lidí žijících uprostřed ozbrojeného konfliktu se potýkalo s mírným duševním onemocněním, 4 % se středním duševním onemocněním a těžké duševní stavy postihly až 5 % lidí v těchto oblastech.
Studie vycházela ze 129 studií ze 39 zemí z let 1980–2017. Do výzkumu tým zahrnul i ty regiony, v nichž se za posledních 10 let odehrál válečný konflikt a v nichž se duševní poruchy pohybovaly podle míry závažnosti od mírných ke středním až závažným poruchám. Na přírodní katastrofy a ohrožení zdraví populace v důsledku epidemií jako ebola se výzkum nesoustředil.
Studie WHO vyšla v časopise The Lancet Medical Journal týmem vědců z WHO, australské Queenslandské univerzity a Institutu pro metriky a hodnocení zdravotnictví na University of Washington a Harvard University ve Spojených státech. Financovala ji WHO, Zdravotnický odbor Queenslandu a nadace Billa a Melindy Gatesových.
Podle specialisty na duševní zdraví Marka van Ommerena tato zjištění posilují argumenty, podle kterých jsou nutné okamžité a dlouhodobé investice. „Duševní a psychosociální podpora by měla být dostupná všem lidem v nouzi, kteří žijí uprostřed válečného konfliktu a trpí jeho důsledky,” uvedl Mark van Ommeren.
