Článek
Když se před deseti lety ucházel americký Westinghouse o zakázku na rozšíření jaderné elektrárny Temelín, bylo o něm v Česku hodně slyšet. Přednosti zámořské technologie a spojeneckou vazbu tehdy propagovaly v Praze i americké politické špičky.
Tentokrát, když se rozhoduje o spuštění tendru na nový zdroj v Dukovanech, se naopak nedá přeslechnout ticho, které provází možné „repete“ angažmá Westinghousu v české jaderné superzakázce.
Ví se, že ČEZ dnes kanadsko-americkou společnost obešle se svým „bezpečnostním dotazníkem“, stejně jako další tři uchazeče - dle postupu, který narýsovala vláda Andreje Babiše.
Seznam Zprávy získaly vůbec první vyjádření Westinghousu k dramatické české debatě o stavbě nového bloku na jihu Moravy. Jisté je jedno: společnost má v tuto chvíli víc co říct ke svému jadernému projektu v Polsku, kde v posledních týdnech pozoruhodně přidala. Ve Varšavě Westinghouse v březnu oznámil záměr investovat do polského jádra.
V české politickém zákulisí se mluví o možnosti budoucího prolnutí českého a polského jaderného projektu.
Česká politická scéna se ve věci Dukovan pře hlavně o účast ruského státního Rosatomu. České tajné služby varují před jeho účastí v tendru kvůli bezpečnostním rizikům. Pokud se má Česko v Dukovanech obejít bez Rusů, bude potřebovat silné ostatní uchazeče.
Westinghouse si však - alespoň dle veřejného vystupování - drží odstup.
„Společnost Westinghouse je odhodlána prosazovat po celém světě bezuhlíkovou energii a být partnerem států při dosahování jejich cílů týkajících se čisté energie a klimatu prostřednictvím našich pokročilých jaderných technologií,“ odpověděla na dotazy Seznam Zpráv ředitelka komunikace Westinghouse Nuclear Jody Alexanderová.
„Všechny dotazy a diskuze o případné dostavbě jaderné elektrárny Dukovany v České republice přenecháváme vládním představitelům,“ dodala také.
Na konkrétní otázky ohledně vývoje dukovanského tendru neodpověděla.
Jde o velký kontrast ve srovnání s ostatními uchazeči. Například o zájmu Rosatomu stavět v Dukovanech rozsáhle mluvil loni na podzim pro Seznam Zprávy šéf Rosatom Central Europe Zdeněk Šíma. O zájmu dalších dvou uchazečů, francouzské EDF a jihokorejské KHNP, existují také jednoznačné indicie - například s šéfem EDF loni na podzim - uprostřed parlamentní bitvy o dukovanskou legislativu - jednal osobně premiér Andrej Babiš a Korejci už dokonce sponzorují třebíčský hokejový klub. Třebíč je samozřejmě přirozenou základnou „dukovanské“ oblasti.
Za národní bezpečnost
Málokterý český politik propaguje transatlantickou vazbu jako europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Ani on ale v aktuální kapitole dukovanského tendru nepozoruje příliš velkou aktivitu ze strany případných zámořských zájemců o samotnou stavbu.
„Mám dojem, že je to trochu nevyvážené. Od Američanů slyšíme hlavně o to, jak tendr nemá vypadat, s kým kvůli energetické bezpečnosti nespolupracovat, ale nezaznamenal jsem, že by nám sami jednoznačně nabízeli alternativu,“ řekl exministr zahraničí Seznam Zprávám.
Je fakt, že zatímco se Westinghouse k tendru vyjadřuje úsporně, „nová“ americká diplomacie prezidenta Joea Bidena má na chystanou zakázku, která polarizuje českou politickou scénu, silný politický názor.
„Jakákoli rozhodnutí o tendru v Dukovanech jsou jen na České republice. Zároveň ale naléhavě žádáme českou vládu, aby vedla transparentní výběrové řízení, které má za prioritu národní bezpečnost,“ sdělil Seznam Zprávám americký diplomat z ambasády Griffin Rozell.
Rozell se v reakci pro Seznam Zprávy zároveň odkázal na slova nového amerického ministra zahraničí na adresu Ruska Antonyho Blinkena.
„Peking a Moskva stále více využívají přístup ke kritickým zdrojům, trhům a technologiím, aby vytvářely nátlak na naše (americké - pozn. autorky) spojence a vrážely mezi nás klín. Nesmíme oddělovat ekonomický nátlak od jiných forem nátlaku,“ uvedl šéf americké diplomacie.
S Blinkenem už začátkem března telefonicky mluvil premiér Andrej Babiš. Blinken podle dostupných informací zdůraznil potřebu chránit kritickou infrastrukturu, včetně české jaderné energetiky.
Po bankrotu
Podle českých diplomatických zdrojů Westinghouse, který v roce 2017 prošel bankrotem, nechce jít i s ohledem na svou ekonomickou situaci do nejistého projektu. Firmu, kterou Američané považují za svou značku, vytáhl z ekonomických problémů kanadský investiční fond Brookfield Business Partners.
„Nemají tolik peněz, aby je dávali do neperspektivního tendru. Takže kanadský vlastník vyčkává, zda bude tendr rovný, nebo udělaný Rusku na míru. Spojené státy v tuto chvíli vystupují ne tolik na podporu Westinghousu jako proti zapojení Rosatomu,“ uvedl důvěryhodný, vysoce postavený zdroj z české diplomacie.
Ve věci tendru a popisování bezpečnostních rizik ze strany Ruska a Číny v energetické oblasti se tak americká politika nemění, přestože ve Washingtonu dnes vládne Demokratická strana. V minulém volebním období totiž republikánský ministr zahraničí USA Mike Pompeo při své návštěvě v Česku loni v létě vystupoval podobně.
Tehdy dokonce chtěl s českou stranou podepsat jakési memorandum o jaderné energetice, která by do určité míry konstatovala, že v takto strategické oblasti mají spolupracovat jen spojenecké země. Česká vláda ale dokument odmítla - prý i kvůli tomu, že byl zaslaný na poslední chvíli. Teď zase Babišův kabinet nedokázal jednoznačně rozhodnout o nepřizvání Rusů do tendru, přestože před jejich účastí jej varují české tajné služby i bezpečnostní experti zdejšího ministerstva vnitra a zahraničí. Za účast Rosatomu v tendru ale lobbuje prezident Miloš Zeman.
Bývalá americká administrativa Donalda Trumpa se ale soustředila spíše na jadernou spolupráci s Polskem. Krátce před loňskými americkými volbami podepsal dnes už exprezident Trump se svým polským protějškem Andrzejem Dudou dohodu o jádru. A před dvěma týdny na ni navázal generální ředitel Westinghousu Patrick Fragman, když se ve Varšavě setkal s polským vládním zmocněncem pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotrem Naimskim.
Podle tiskové zprávy Westinghousu spolu muži jednali o připravované nabídce investice a technologií pro polskou vládu a rozvoji jaderné energetiky v zemi. Varšava má v plánu výstavbu jaderných zdrojů, vůbec první taková elektrárna by měla v zemi zahájit provoz v roce 2033. Země utlumuje výrobu elektřiny z uhlí, jako jediná členská země EU se však nezavázala k dosažení tzv. klimatické neutrality do roku 2050.
Spojené projekty?
V českém zákulisí se zvlášť u podporovatelů české transatlantické vazby mluví o možnosti, že by se polský a český jaderný projekt v budoucnu nepřímo propojil. Takovou úvahu Seznam Zprávám zmínil například bývalý český velvyslanec v USA v Rusku, který dnes působí v americké globální společnosti Squire Patton Boggs.
„Z amerického pohledu, kde se běžně jezdí dvě hodiny i na obyčejný nákup, je vzdálenost Polsko a Česko - s nadsázkou řečeno - zanedbatelná, tudíž je to úvaha ekonomická. Když budou do střední Evropy zavážet materiál a vše potřebné, mohlo by to snížit náklady, pokud by šlo o dvě stavby, v Česku a Polsku. Ale v tuto chvíli myslím, že Westinghouse bude čekat až na příští vládu, do dalšího nejistého podniku v Česku nepůjdou. Nerozhodnost české vlády v této věci důvěru zatím příliš neposilnila,“ řekl Seznam Zprávám expert na česko-americké vztahy Petr Kolář.
Dnes už bývalý velvyslanec USA v Praze Stephen King Seznam Zprávám loni v prosinci řekl, že Westinghouse se zakázky zúčastní, pokud bude transparentní.
„V temelínském tendru byl Westinghouse velmi aktivní a myslím, že i logickou a pravděpodobnou volbou, ale na poslední chvíli to nedopadlo. Důvody nebudeme rozebírat. Westinghouse v tendru utratil spoustu peněz, takže v Česku mají špatnou zkušenost. Pokud se ale Westinghouse přesvědčí, že nový tendr bude férový a otevřený, myslím, že pak se zúčastní,“ uvedl King. Biden zatím svého velvyslance v Česku nejmenoval.
