Článek
Jasným vítězem nedělních voleb do zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku je CDU. Ve dvoumilionové spolkové zemi ji zosobňuje tamní premiér Reiner Haseloff. V rámci své křesťanskodemokratické CDU platí za katolického sociálního politika, optikou strany tedy za „levičáka“. Kvůli konkurenci populistické Alternativy pro Německo (AfD) ale v posledních letech měnil rétoriku.
Odvrácení noční můry CDU
Právě AfD měla podle několika průzkumů v neděli zhruba stejnou šanci na výhru jako CDU, jeden průzkum jí dokonce přisoudil výhru. Pro v posledních měsících oslabenou CDU, která na spolkové úrovni remizuje se Zelenými, by prohra s AfD v Sasku-Anhaltsku byla čtyři měsíce před volbami do Bundestagu fiaskem. To se ale nakonec nekoná a CDU dokázala porazit krajně pravicovou AfD s rozdílem 16 procentních bodů a navíc ještě o více než 7 procentních bodů posílit.
Haseloff si teď při skládání nové vlády může koaliční partnery vybírat. Může znovu vládnout se sociálnědemokratickou SPD, případně k ní přibrat opět Zelené či nově liberální FDP.
Německá média hodnotí dobrý výsledek CDU jako efekt vlády Haseloffa, se kterým je spokojených na 70 procent lidí. Jeho osobnost mobilizovala až 40 procent sasko-anhaltských voličů CDU.
Podle ARD Haseloff zaujal lidi svým vymezením proti spolupráci s AfD a také díky tomu, že se stal „mluvčím“ východních Němců. „V posledních letech výrazně vzrostl pocit, že se berlínská politika, ekonomika a média dívají hlavně na západ a přehlížejí východ. Haseloff se stal hlasem tohoto pocitu - i to je součást jeho úspěchu,“ píše ARD o volebním výsledku ve východoněmecké spolkové zemi. Na voliče zřejmě zabralo i Haseloffovo vymezení se vůči covidové politice spolkové vlády a hospodářská politika.
Posílí úspěch Haseloffa Lascheta?
Haseloff je přesvědčený o tom, že stejně dobrý výsledek se podaří CDU dosáhnout i v parlamentních volbách letos na konci září: „Výsledku přes 37 procent se podařilo dosáhnout díky naší jednotě. To samé se může podařit i v září, kdy můžeme do kancléřství poslat Armina Lascheta.“ Předseda CDU je statickým kandidátem na kancléře. Byť sám není příliš populární, úspěch strany v Sasku-Anhaltsku ho posílí.
„Byl to dobrý den pro CDU a pro demokratické Německo,“ nechal se v pondělí slyšet Laschet, který si může aspoň na chvíli oddechnout. Sám si musel pozici lídra vybojovat při veřejně propíraném střetu s předsedou koaliční bavorské CSU Markusem Söderem. Tehdy se proti němu postavil i Haseloff.
Mnichovský deník Süddeutsche Zeitung napsal, že když teď CDU odvrátila hrozící katastrofu, bude slavit a s „cynickým pocitem spokojenosti“ se zaměří na jiné problémy. „I přes úspěch CDU/CSU musí zjistit, které obavy voličů přehlédla, tedy pokud nechce před volbami do Bundestagu zažít stejný hrůzostrašný scénář,“ píšou vlivné noviny o možnosti výhry AfD ve východoněmeckých zemích.
AfD „utrpěla“ druhé místo. Ambiciózní sasko-anhaltská organizace, na kterou má vliv krajně pravicový durynský politik Björn Höcke, si věřila na víc než na 21 procent. V reakcích politiků AfD se odráží vnitrostranický konflikt mezi „umírněnými“ a radikály. Právě umírněný spolupředseda strany Jörg Meuthen už uvedl, že vnímání sasko-anhaltské AfD jako krajně pravicové jí ve volbách uškodilo. „Silnější zaměření na střed a do očí méně bijící protestní rétorika by přinesla více,“ řekl Meuthen.
Naopak mezi jasně poraženými jsou sociální demokraté (SPD), levicová Die Linke a také Zelení. Ekologická strana chtěla svých pět procent z roku 2016 zdvojnásobit, posílila ale ani ne o procentní bod. Její výsledek tak rozhodně neodpovídá straně, která na spolkové úrovni vede v průzkumech pro volby do Bundestagu.
Podle analytiků voliči v Sasku-Anhaltsku nakonec před Zelenými upřednostnili CDU, aby podpořili premiéra Haseloffa ve stavění „hráze“ AfD. Potvrdilo se tak, že Zelení nedokážou ve východoněmeckých zemích (s výjimkou Berlína) voliče oslovit nebo mobilizovat. Sociální demokraté i Zelení ale v reakci na výsledek nedělních voleb prohlásili, že zářijové celostátní volby budou jiné.
