Článek
Zatímco si Česko v pokojné atmosféře připomíná výročí listopadu 1989, v Řecku, kde před 44 lety došlo téhož dne ke krvavé vzpouře studentů, jsou vzpomínkové akce výrazně emotivnější a bouřlivější.
V Praze na Národní třídě si tisíce lidí užívaly čtvrtý ročník pouliční slavnosti Korzo Národní, kterou pořádala skupina vysokoškoláků. Lidé také ze svíček vytvořili desítky metrů dlouhou řadu. Místy se účastníci happeningu spojili i do lidského řetězu. Naproti tomu v Aténách i Soluni hořely ohně, tradiční pochody narušily stovky anarchistů a příslušníků krajní pravice, proti nimž zasáhla policie.
Extremisté spálili americkou vlajku
Vzpomínkových akcí, které se vážou ke krvavě potlačené studentské vzpouře z roku 1973 proti tehdejší vojenské diktatuře, se v Řecku zúčastnilo zhruba 20 000 lidí. Na několik místech v Aténách, včetně u velvyslanectví USA, zasahovaly podle řeckých médií pořádkové síly proti skupinám anarchistů a příslušníků krajní levice. Několikrát proti nim použily slzný plyn. Situace byla nejvypjatější ve čtvrti Exarchia, kde zasahovali policisté proti zhruba stovce převážně zahalených výtržníků. Asi 9000 lidí se zúčastnilo vzpomínkových akcí v Soluni. Extremistické skupiny před americkým konzulátem spálily americkou vlajku a skandovaly „Američané jsou vrahy lidu”.
V centru Atén vyrazilo na pochod zhruba 11 tisíc převážně mladých lidí. Na klidný průběh akce dohlíželo 5000 příslušníků pořádkových sil. Pochod, v jehož čele nesli účastníci řeckou vlajku pokrytou červenými karafiáty, začal symbolicky na aténské polytechnice a skončil u americké ambasády. Právě polytechnika byla ohniskem revolty.
Spojené státy v povědomí Řeků nesou cejch kvůli tomu, že vojenský režim z let 1967 až 1974 tolerovaly. Vzpouru potlačila armáda až poté, co 17. listopadu 1973 do areálu polytechniky vjel jeden z tanků stojících na přilehlé třídě. Tehdejší režim uvedl, že při jeho kulometné palbě bylo usmrceno 15 lidí, později se hovořilo až o 34 mrtvých. Zraněných bylo více než 1100.
