Článek
Nový stavební zákon slibuje především zrychlení a zjednodušení stavebního řízení. Zatím je ve Sněmovně ve třetím čtení a setkává se nejen s kritikou opozice, ale i komunálních politiků.
Zákon, jehož účinnost by měla nabíhat od poloviny roku 2023, by znamenal řadu změn. V úterý o nich mluvili na online streamu s názvem Velký stavební podraz a ne/dostupnost bydlení pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a náměstek primátora Petr Hlaváček (za TOP 09), jenž má na starosti územní rozvoj a plánování.
Zákon se mění především proto, že neodpovídá novým trendům, které současná doba přináší. „V celé Evropě a celém světě se odehrává masivní urbanizace, populace stárne, existuje klimatická výzva a také probíhá radikální změna technologií, což vyžaduje reakci v zákonných úpravách,“ uvedl Hlaváček.
Hlavním sporem ohledně nového stavebního zákona je, zda mají stavební úřady kompletně spadat pod stát. Pozměňovací návrh totiž zavádí model čistě státní stavební správy.
Tuto změnu pražský primátor Hřib kritizuje. „Vadí mi, že ministerstvo nedodrželo dohody a sliby, které dalo nám a obcím, že bude územní plánování v naší režii,“ říká. Podle něj by mělo zůstat v kompetenci obcí.
Momentálně stavební plány vydává územní samospráva. Podle Hřiba se však na přípravě podílejí i státní úředníci, kteří jsou v interakci s radnicí a chápou, co město potřebuje. „Se stavebním zákonem teď hrozí to, že tito úředníci nebudou sedět na radnici,“ říká Hřib. Stavební povolení zatím vydávávají městské či obecní úřady, s platností zákona by se tato kompetence přesunula na státní úřad.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) tvrdí, že by se tím měl proces zrychlit. Podle průzkumu Sdružení místních samospráv České republiky k tomu však nedojde. „Vznikem státního úřadu se stavební řízení prodlouží. Může to až ohrozit čerpání evropských fondů obnovy a v konečném důsledku i hospodářství státu,“ myslí si Hřib.
Primátor dodává, že ministerstvo vnitra spočítalo, že přechod stavebních úřadů pod stát vyjde na 32 miliard korun. „Když si představíme, kolik by se za to dalo postavit bytů, není tak složité popřemýšlet o tom, co by hospodářství prospělo více,“ doplňuje Hřib.
Nový stavební zákon podle něj způsobí nejen prodloužení řízení, ale také nedostatek pracovníků. „Někteří úředníci z obcí nechtějí ani přecházet do toho státního úřadu. Přemístit se chce 40 procent z nich. Úřad tak bude mít personální podstav,“ říká.
Problémem podle náměstka pro územní rozvoj a plánování Petra Hlaváčka také je, že se zákon schvaluje těsně před volbami. „Taková organizační změna vyžaduje manažera, který vše připraví. Myslím, že k tomu ale nedojde,“ tvrdí.
Doposud v Česku funguje přenesená působnost územní samosprávy, kdy stát vykonává správu prostřednictvím úředníků, kteří jsou zaměstnanci obcí a krajů. „To je jeden z důvodů, proč systém funguje tak složitě. Západní Evropa totiž stavby povoluje v gesci samospráv,“ popisuje Hlaváček.
Cílem stavebního zákona je zrychlit stavební řízení právě oddělením státního stavebního úřadu od samosprávy. „V Evropě je to nezvyklý model. Máme pochybnost o tom, že je to realistické k zorganizování,“ dodává Hlaváček.
Podle něj samosprávy v Německu či ve Francii jsou kompetentní a zároveň respektují potřeby společnosti. „Úplně nejradši bych byl, kdybychom převzali model, který je funkční v zahraničí, a znovu nevymýšleli něco nového,“ dodal Hřib. O novém stavebním zákonu má Sněmovna hlasovat 26. května.
