Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Stejným způsobem, jakým se staví část dálnice D4, by se mohly stavět i byty. Počítá s tím tzv. PPP projekt, soukromá firma postaví a bude bydlení provozovat, zatímco stát či města je budou postupně splácet.
Modelový projekt výstavby, který ministerstvo připravuje, počítá s výstavbou 1 380 bytů se zvýhodněným nájemným zhruba za tři miliardy korun.
„Pro projekt máme vytipované pozemky ve vlastnictví státu nebo jeho podřízených organizací v Praze. Na základě tohoto vzorového záměru chceme vytvořit metodická doporučení včetně vzorových smluv a vzorových podkladů pro soutěžení poradců a dodavatele definovaného díla,“ uvedla pro SZ Byznys ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Tyto vzorové smlouvy by pak podle ní mohl stát využít pro další projekty. „Chtěli bychom je ale nabídnout i obcím a krajům. Naším cílem je mimo jiné ukázat, že je možné tímto způsobem podporovat výstavbu a inspirovat samosprávy,“ dodala Dostálová.
Tento projekt chce ministerstvo nabídnout pro spolupráci s Národním rozvojovým fondem zřízeným pod Národní rozvojovou bankou, jehož přispěvateli jsou banky.
„Téma bydlení s ministerstvem pro místní rozvoj konzultujeme a jsme připraveni takové projekty podpořit. Pro nás jsou zajímavé i menší projekty než třímiliardové,“ uvedl předseda představenstva Národní rozvojové banky Jiří Jirásek.
Národní rozvojový fond zatím trpí nedostatkem projektů a od doby, kdy dostal v listopadu 2020 licenci České národní banky, neinvestoval ani do jednoho projektu.
Státní developer
Banky, které by projekt financovaly z největší části, se k projektu ministerstva pro místní rozvoj zatím staví opatrně.
„Česká bankovní asociace vždy podporovala projekty, které dávaly smysl a měly pozitivní dopad. PPP modely spolupráce obecně považujeme za zajímavou alternativu financování a správy zejména dlouhodobých projektů. Pokud i v budoucnu vyhodnotíme jakýkoli projekt jako přínosný, budeme jej rádi podporovat,“ uvedla mluvčí České bankovní asociace Andrea Trudičová.
Pro stát či municipality, které se takto rozhodnou stavět, by to mohlo být řešením bytové krize pro sociálně ohrožené skupiny. Budou totiž moci kontrolovat výši nájemného a také to, kdo bude v bytech bydlet. Stát či municipality poskytnou pozemky, na nichž se bude stavět, a po celou dobu budou vlastníkem nemovitosti.
Konsorcium, které vzejde z veřejné soutěže, zajistí projektovou a stavební činnost, ale i provozování bytových jednotek. Financovat projekt bude konsorcium, stát bude platit konsorciu poplatek za dostupnost bydlení – splátku, která v sobě zahrnuje náklady výstavby a samotného provozu.
„V modelovém příkladu nám v koncesní smlouvě uzavřené na 27 let vychází nájemné v bytě 2+kk zhruba na 8,2 tisíce korun. Výše poplatku za dostupnost, kterou by platil stát koncesionáři, pak vychází zhruba na 93 tisíc na byt za rok po dobu 27 let. To je pro stát levnější než aktuálně poskytovaná pomoc v politice bydlení, zároveň bude mít kontrolu nad kvalitou bydlení, kterou dnes nemá. Po celou dobu trvání koncesní smlouvy budou byty v majetku státu,“ uvedla Dostálová.
Parametry PPP projektu
- projekt zhruba 1 380 bytů v hodnotě tří miliard korun
- cena výstavby: 1 metr čtvereční asi 45 tisíc korun
- vlastníkem objektu je celou dobu stát
- předpokládané nájemné 164 korun za metr čtvereční (v bytě 2+kk o rozloze 50 metrů čtverečních bude nájem 8 200 korun)
- stát by ročně platil za to, že vlastní a pronajímá 1 380 bytů, asi 130 milionů korun, což odpovídá roční platbě za jeden byt 93 tisíc korun
- dnes by stát nemusel na výstavbu vyčlenit žádné prostředky (s výjimkou přípravy – tu lze ale z velké části platit pomocí technické podpory z Evropy). V okamžiku, kdy by byly byty hotové a k dispozici pro bydlení, stát by platil tzv. poplatky za dostupnost ve výši cca 272 milionů korun ročně po dobu 27 let
- na druhou stranu by měl příjem ve výši asi 140 milionů korun (130 milionů korun je příjem z nájemného a 10 milionů korun z daní od provozovatelů bytů)
Zdroj: MMR ČR
Stát si pomocí PPP projektu začne vytvářet zásobárnu bytů pro potřebné, ať už jde o matky samoživitelky, nebo seniory, kteří získají možnost bydlení. Už dnes stát platí ročně na příspěvku a doplatku na bydlení zhruba 8,5 miliardy korun ročně, často za nevyhovující bydlení.
Zadavatelem projektu bude Státní fond podpory investic a nabídne své pozemky. Ministerstvo pro místní rozvoj počítá s tím, že vytvoří pod státním fondem pro investice samostatnou entitu neboli státního developera, který bude s pozemky ve vlastnictví státu nakládat a připravovat je k výstavbě.