Článek
Článek si také můžete pustit v audioverzi.
Prezident byl v pondělí přeložen na běžný pokoj v nemocnici, kde může přijímat návštěvy, a tak by proces nastolení nové vlády podle zadání voličů mohl nabrat na rychlosti.
Prozatím – jak ukazuje srovnání s minulými lety – postupuje nejpomaleji v polistopadové historii.
Podle ústavních zvyklostí učinil Miloš Zeman první krok, když sestavením vlády pověřil politika vítězné strany. Lídr koalice Spolu Petr Fiala byl pověřen až po 31 dnech, tedy s historicky nejdelším odstupem od sečtení hlasů.
Tím se vznik vlády po letošních volbách nápadně liší od dob prezidentů Václava Havla a Václava Klause. I když prezident nebyl vždy nadšen výsledkem voleb, pověřil jejich vítěze (v případě Petra Nečase v roce 2010 politika schopného získat většinu ve Sněmovně) do pěti dnů od vyhlášení volebních výsledků.
To se změnilo za Miloše Zemana, který si dal v roce 2013 skoro měsíc na čas s pověřením sociálního demokrata Bohuslava Sobotky. Důvodem mohla být averze mezi oběma politiky, přesto byl dostatečným vysvětlením odkladu chaos uvnitř ČSSD, kterou rozvrátil tzv. lánský puč pod vedením prvního místopředsedy strany Michala Haška. Teprve patnáctý den od voleb potvrdil ústřední výbor ČSSD, že o vládě bude jednat předseda Sobotka.
V aktuálním případě Petra Fialy je důvodem zdržení zdravotní indispozice Miloše Zemana.
Zpoždění lze ještě minimalizovat při dalších krocích instalace vlády. Podle ústavy musí prezident premiéra ještě jmenovat, a to může od jeho pověření trvat řadu týdnů. Od vítěze voleb totiž prezident obvykle požaduje, aby předložil koaliční smlouvu. To se za prezidenta Havla stihlo vždycky do tří týdnů od pověření.
Jeho nástupce Klaus však čelil v roce 2006 komplikované situaci, když volební vítěz Mirek Topolánek (ODS) nesehnal většinu hlasů ve Sněmovně. Tehdy trvalo od voleb dva a půl měsíce, než se Klaus rozhodl, že mu předá premiérský dekret i bez koaliční smlouvy.
Ještě větší, tříměsíční zdržení zažil Bohuslav Sobotka na přelomu let 2013 a 2014. Sice sehnal bezpečnou většinu, po zdržení s lánským pučem však trvalo další jeden a půl měsíce, než s ANO a lidovci koaliční smlouvu podepsal.
Proti tomu je budoucí premiér Fiala v předstihu. Koaliční dohodu se šéfy čtyř dalších stran stihl podepsat dokonce den předtím, než ho Zeman pověřil jednáními o sestavení vlády.
Prezident přitom nevyužil šanci, aby Fialu za této situace premiérem přímo jmenoval. Ve srovnání s minulými vládami by to nebylo mimořádně brzy, měsíc po volbách už měli dekret premiéři Klaus, Zeman, Špidla a Nečas.
Petr Fiala tak dnes čeká na jmenování premiérem čtvrtou nejdelší dobu od voleb po Sobotkovi, Topolánkovi a Babišovi, i když na rozdíl od nich má od počátku podporu své strany i většinu zvolených poslanců.
Za současného prezidenta vznikl další důvod ke zpoždění vzniku nové vlády. Miloš Zeman se netají ambicí spolurozhodovat o jménech ministrů. Pokud chce do obsazení resortů efektivně zasahovat, musí si jejich jména vyžádat ještě před jmenováním premiéra.
Zeman tak činí na rozdíl od svých předchůdců, kteří premiéry jmenovali bez předběžných personálních požadavků. Proto také museli akceptovat jejich výběr a maximálně mohli negativně komentovat ministerské kandidáty, kteří se jim nejvíc nelíbili. Bohuslav Sobotka i Andrej Babiš prezidenta poslechli, návrhy na ministry s ním před svým jmenováním konzultovali, a Zeman si dokonce zval některé kandidáty na Hrad k pohovorům. Také tím se vznik nových vlád zpozdil nejméně o dalších 14 dnů.
Petr Fiala zatím Zemanovi seznam ministrů nepředal.
