Vzestup antisemitismu ve Velké Británii, útoky na sítích i uvnitř Labour Party

Charitativní organizace Community Security Trust zveřejnila, že za poslední půlrok vzrostl počet těchto incidentů v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 10 procent.

Community Security Trust, která monitoruje předpojatost vůči židům ve Velké Británii a stará se o jejich bezpečí, udává ve své zprávě výčet celkem 892 antisemitsky motivovaných konfliktů. Podle dokumentu se jedná o vůbec nejvyšší číslo od vzniku organizace v roce 2003.

Většina zaznamenaných incidentů z tohoto roku se udála v Londýně a Manchesteru, kde jsou i největší židovské komunity v zemi.

Více než třetina útoků se odehrála virtuálně – na sociálních sítích. Loni jich bylo touto dobou asi o deset procent méně.

„Problém se rozšiřuje po celé zemi a hlavně online, reflektuje hluboké rozdělení naší společnosti a zvyšuje obavy v židovské komunitě,” komentuje ve zprávě šéf charitativní organizace David Delew. V dokumentu upozorňuje na to, že mezi nahlášené incidenty patří tucty účtů na sociálních sítích, které šíří tisíce tweetů a obrázků s antisemitským obsahem.

Lydie Tischlerová, devadesátiletá dětská psychoterapeutka, přežila Osvětim. Po válce emigrovala z Československa do Velké Británie, nyní žije v Londýně. Pro Seznam komentovala zprávu, že v zemi výrazně rostou antisemitské nálady. „Řekla bych, že od té doby co jsme si zvolili brexit, tak mají lidé pocit, že mají povoleno být xenofobní, není to jen antisemitismus, ale obecně je nálada proti cizincům. Vždycky to bylo trochu pod dekou a teď se to dostalo na povrch,” uvažuje paní Lydie.

Sama prý takové incidenty v poslední době nezažila. Uznává ale, že ve společnosti je nálada vyhrocenější. Spojuje to zejména s politickou situací v Británii. „Hodně se mluvilo o antisemitismu ve spojení s Labour Party, hlavně ti, kteří ho chtěli zastavit, ale možná to byla jen propaganda z druhé strany. Těžko říct, kde je pravda,” přemýšlí.

Antisemitismus není ve spojení s britskou Labour Party úplnou novinkou. Nejčastěji se hovoří o lídrovi labouristů Jeremy Corbynovi. Podle mnohých se právě s jeho zvolením do čela strany v roce 2015 začalo hovořit o takové vazbě. Mnoho straníků se vyjadřuje především proti státu Izrael. Obzvlášť co se týče jeho vztahu s Palestinou a sporným územím mezi zeměmi.

Trend pokračoval, když se několik členů Labour Party dopustilo kontroverzních výroků o židech a Izraeli. Poslankyně Naz Shahová na svém Twitteru například navrhla, aby se Izrael „přestěhoval” do Spojených států. Musela se omluvit. Dalších kontroverzí spojených s antisemitismem se dopustil bývalý londýnský starosta Ken Livingstone, který byl ze strany vyloučen, nebo další z poslanců Chris Williamson.

Jedna z hlavních platforem, na které se nyní podle britského deníku The Guardian přesunuly „boje o Labour Party a antisemitismus”, je sociální síť Twitter. Výzkumníci identifikovali přes třicet twitterových účtů, které řadí mezi prolabouristické a které používají podobné odkazy a hashtagy. Ty většinou míří na konkrétní poslance a někdy i na novináře a televizní moderátory, kteří se tématem zabývají.

Výzkum probíhal několik let, některé účty podle zpráv změnily svůj obsah a zaměření. Třetina z nich sama publikovala antisemitský obsah a asi devět z nich z Twitteru někdo smazal v průběhu zkoumání. Jeden z nejpopulárnějších účtů je tzv. Hlas socialisty, který na síti nasbíral přes 66 tisíc sledujících. Jeho majitele Scotta Nelsona z Labour Party vyloučili právě kvůli antisemitsky motivovaným tweetům.

Čísla z Velké Británie nejsou v nedávné době jediná, která dokazují nárůst antisemitských nálad v západní Evropě.

Podle údajů Human Rights Watch z minulého roku má 89 procent židů žijících v Rakousku, Belgii, Dánsku, Německu, Francii, Maďarsku, Itálii nebo Nizozemsku pocit, že se zvýšila antisemitská nálada v jejich zemi. 85 procent z nich se domnívá, že se jedná o vážný problém.

Výrazné útoky na židovskou komunitu se udály na jaře ve Francii. Na židovském hřbitově na východě země vandalové poničili hroby. Náhrobky posprejovali svastikami. Jen několik týdnů poté se podobné události staly na místě bývalé synagogy ve Štrasburku.

V podobné době několik sympatizantů neorganizovaného hnutí žlutých vest na ulici v pařížském 14. obvodě slovně napadli filozofa Alaina Finkielkrauta. „Křičeli na mě: Vrať se do Tel Avivu. Je to extremistický způsob řeči, který se mezi žlutými vestami začal objevovat. Nestalo se mi to poprvé,” řekl Finkielkraut v květnu v rozhovoru pro Seznam.