Článek
Letecké společnosti budou na svých cestách přes Atlantik šetřit emise, palivo i čas.
Letadla realizující lety mezi Evropou a Severní Amerikou musela po celá desetiletí následovat značené trasy. Vzhledem k tomu, že jde o jednu z nejrušnějších tras na světě vůbec a ještě před pandemií cestu alespoň jedním směrem absolvovalo více než 1700 letadel denně, vznikla díky tomu neviditelná síť „silnic“ v různých nadmořských výškách.
Omezený provoz však umožňuje řídícím orgánům letového provozu stará pravidla trochu obejít. Společnosti NATS a NAV Canada, které zodpovídají za vzdušný prostor ve Velké Británii a Kanadě a které provozují civilní letecký navigační systém, zahájily experiment. Přestanou určovat leteckým společnostem konkrétní trasy ve dnech, kdy to provoz z bezpečnostních důvodů dovolí, a umožní jim vybrat si trasu „zcela na základě jejich optimální rychlosti a trajektorie“.
Experiment, který v současné době nemá stanovené datum ukončení, by až donedávna nebyl možný. Vylepšení satelitních systémů používaných k monitorování severoatlantického leteckého provozu ale znamená, že navigační společnosti v současné době mají k dispozici data v reálném čase o letadlech, která letí nad oceánem. Tato změna spolu s propadem počtu denních transatlantických letů ze zmiňovaných 1700 na pouhých 500 znamená, že NATS může letadlům pravidla trochu uvolnit.
„Dramatický pokles provozu, který jsme zaznamenali nad Atlantikem, nám dal příležitost dělat věci jinak a zavádět změny rychleji, než by jinak bylo možné,“ řekl NATS pro CNN Business.
Jak využít vítr
Testy by mohly pomoci dosáhnout úspor nákladů pro letecké společnosti a zároveň snížit škodlivé emise. „Doufáme, že analýza těchto letů nám spolu s dalším průzkumem poskytne důkazní základ, který potřebujeme k rozhodnutí o trvalejších změnách,“ dodala organizace NATS ve vyjádření.
Vědci z University of Reading v Anglii studovali loni v zimě 35 000 transatlantických letů a zjistili, že pokud by mohla letadla lépe využívat větrné vzorce, mohla by při cestě na východ snížit spotřebu paliva až o 16 procent.
Michael Gill, ředitel pro životní prostředí v Mezinárodní asociaci pro leteckou dopravu (IATA), uvedl, že podobná optimalizace by přinesla podobnou úsporu paliva, jaká se očekává od moderních letadel. „Odhadujeme, že každá nová generace letadel zvyšuje palivovou účinnost o přibližně 15 až 20 procent, takže by experiment mohl přinést podobný výsledek jako investice do dopravních letadel nové generace,“ sdělil Gill za IATA.
Palivo je podle dostupných dat jedním z největších výdajů leteckých společností v rámci provozních nákladů. V některých případech tvoří až třetinu. Po doslova destruktivním roce přijímají letecké společnosti veškeré způsoby, jak efektivně ušetřit. Vlastní plánování tras by tak mohlo být pro řadu z nich řešením. Britský dopravce založený miliardářem Richardem Brandsonem, Virgin Atlantic, už oznámil, že s optimalizací tras s ohledem na povětrnostní podmínky začal pracovat.
Společnost United Airlines pak sdělila, že se těší „na budoucnost optimalizovaných letových tras pro zajištění rychlejšího, pohodlnějšího a udržitelnějšího cestování pro zákazníky“, a dodala, že použití „menšího množství paliva při cestách přes Atlantik bude hrát velkou roli v plánu snížit do roku 2050 veškeré emise na nulu“.
Dopad na klima
Letecký sektor se na celosvětových emisích CO2 podílí zhruba dvěma procenty, přičemž v příštích desetiletích se očekává ještě další výrazný růst. Tedy jen za předpokladu, že se celkový počet letů vrátí na původní předpandemickou úroveň.
Globální letecký průmysl se zavázal, že do roku 2050 sníží emise na polovinu své úrovně z roku 2005. Za tímto účelem bude muset toto odvětví rychle snížit závislost na ropných tryskových palivech a stále více se orientovat na udržitelná letecká paliva. Ta jsou však dosud z velké části nevyužitá. Hlavním důvodem je v tomto případě cena, ta je totiž několikanásobně vyšší než u konvenčních paliv.
