Článek
Venkovních kulturních akcí se už tento týden může účastnit 700 lidí. Od pondělí pak 1000 a uvnitř se na koncertu nebo v kině může sejít i 500 diváků. To samé se týká i sportu. Nejomezenější jsou opět vzdělávací akce.
Už od pondělí se sice mohou konat uvnitř, ale jen pro deset lidí včetně lektora, a to za stejně přísných podmínek jako v případě kultury. Tedy jen s negativním testem, absolvovaným očkováním alespoň před 14 dny nebo s potvrzením o prodělání covidu před méně než 90 dny. A samozřejmě s ochranným prostředkem dýchacích cest.
Od 24. května je pak možné vzdělávat uvnitř až 50 lidí, venku pak 100. Seznam Zprávy se ptaly ministerstev zdravotnictví a školství, v čem se liší vzdělávací akce od kultury a sportu, ale od pondělí na odpověď stále čekáme.
„Hledat ve věcech, potažmo některých opatřeních, logiku se za uplynulý rok neukázalo být příliš efektivní,“ říká ředitelka neziskové organizace Loono Blanka Sigmundová.
Na druhou stranu jsme se bavili ještě před zveřejněním pondělního usnesení vlády, které rozšířilo počet účastníků vnitřních vzdělávacích akcí.
Loono pořádá workshopy a semináře zaměřené na prevenci onkologických a kardiovaskulárních onemocnění, ale nabízí vzdělávání také v oblasti reprodukčního a duševního zdraví. Školení ve firmách představuje pro Loono třetinu příjmů. Díky nim pak může pořádat workshopy pro veřejnost a ve školách zdarma.
Částečně se organizaci podařilo přenést své aktivity on-line, stěžejní je pro ni ale praktický nácvik. Například v rámci kampaně #prsakoule si mohou účastníci vyzkoušet na modelech ňader a varlat, jak se sami správně vyšetřit a případně tak včas odhalit rakovinu.
„Už opravdu chceme oprášit modely a vyrazit do terénu, protože praktických nácvik je pro většinu naší edukace alfou omegou,“ dodává.
Ze dne na den nelze fungovat
Je ale otázkou, jak se podaří prezenční vzdělávání dospělých opět restartovat. Společnosti i neziskové organizace jsou vázané na zájem firem. Před pondělním jednání vlády ale nebylo vůbec jasné, jestli se chystá nějaká změna, natož aby byl daný nějaký výhled. Původní rozvolňování podle balíčků, jak ho plánoval ministr zdravotnictví Petr Arenberger, se rozpadlo dříve, než začalo.
Organizace nabízející vzdělávání ale potřebují plánovat s výhledem na měsíce, ne na dny.
„Problém není v tom, kdy se nastaví konkrétní parametry rozvolnění, ale že nikdo si neobjednává vzdělávání ze dne na den,“ říká prezidentka Asociace institucí vzdělávání dospělých Jana Brabcová.
Firmy si nejsou jisté, jaká opatření zrovna platí a hlavně jak dlouho vydrží. Vzdělávání se tak může rozběhnout třeba až za dva měsíce, a to ještě v omezené míře.
„Není to jako otevřít zahrádku restaurace. Prostě napíšu na internet, že mám otevřeno, a zákazníci přijdou. Když se vyhlašují opatření ze dne na den, a vy musíte navíc počkat, co se v nich skutečně píše, tak i zákazníci jsou znejistělí, co se vlastně smí. Odsouvá se tak doba objednávek,“ dodává Brabcová.
To potvrzuje i Ilona Štorová, ředitelka neziskové organizace Age Management, která například firmám pomáhá, aby dokázaly udržet pracovní schopnost starších zaměstnanců co nejdéle.
„Počítáme, že do června pojedeme on-line. Léto je ale obecně pro nás špatné, takže jestli budeme prezenční vzdělávání řešit, tak až od září. Nikdo ale zase nemůže ani tušit, jaká situace na podzim bude,“ není si Štorová jistá, co se podaří naplánovat.
Přitom pro firmy i neziskové organizace je to existenční záležitost.
„Přežíváme jen díky tomu, že máme i jiné činnosti než vzdělávací, třeba výzkumné a grantové. Pokud bychom byli závislí jen na prezenčních vzdělávacích aktivitách, tak bychom určitě skončili,“ dodává Štorová.
