Nejsem žádný Babiš hunter ani práskač, upozornění na střet zájmů bych do Bruselu poslal na každého

Podle Piráta Ivana Bartoše jsou ale podezření závažná. „Já nejsem nějaký lovec Andreje Babiše. Ale může to vést k tomu, že mohou být dotace z EU omezeny,“ řekl Bartoš v Duelu. Podle něj se Babiš může ke svým někdejším firmám lehce vrátit. „Andrej Babiš to neřídí, dle jeho vyjádření, ale až skončí v politice, tak si svůj fond zase vyzvedne zpátky a bude jeho. Já jsem to nazval legračně, že to je třetí důchodový pilíř Andreje Babiše.“

Andrej Babiš se se svým střetem zájmů nikdy netajil. Teď ho ale dvojrole politika a podnikatele může přivést do potíží v Bruselu. Evropská komise aktuálně šetří, zda český premiér neporušuje nová pravidla rozdělování dotací. Koncerny Agrofert a Synbiol jsou přitom dávno zaparkované ve svěřenských fondech.

Obdobné riziko hrozí i u ministra zemědělství Miroslava Tomana. Komisi na to upozornili Piráti a česká Transparency International. V Duelu debatovali poslanec a předseda České pirátské strany Ivan Bartoš a poslankyně ANO a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková.

Evropský komisař pro zemědělství Phil Hogan minulý týden potvrdil, že si komise vyžádala z Česka podklady k záležitostem Babiše i Tomana. Pokud se střet zájmů prokáže, budou muset společnosti peníze z EU vracet. Babiš pak v politice buď skončí, nebo Agrofert a Synbiol prodá, nebo tyto koncerny přestanou přijímat dotace a ucházet se o veřejné zakázky a investiční pobídky.

Novela zákona o střetu zájmů platí v ČR od 9. února 2017. Zakázala členům vlády nejen vlastnit média, ale také účast ve firmách, které čerpají dotace, ucházejí se o veřejné zakázky a o investiční pobídky. Premiér proto své společnosti Agrofert a Synbiol, jichž byl do té doby výhradním majitelem, rozdělil do dvou svěřenských fondů.

V jejich čele stojí jeho blízcí spolupracovníci. Vedoucí právník Agrofertu Alexej Bílek a předseda představenstva holdingu Zbyněk Průša. Na správu dohlíží rada protektorů, kde působí další Babišův právník Václav Knotek a Babišova žena Monika.

„Odešel jsem z Agrofertu v lednu 2014, přestal jsem být generální ředitel a předseda představenstva a nyní jsem se zbavil akcií. Jsem tedy osoba obmyšlená, což znamená, že pokud bych odešel z politiky a nějakým způsobem nastaly okolnosti, že by zákon byl neplatný, mohu následně akcie opět získat. Ale v této chvíli nejsem akcionářem, nebudu mít informace o společnosti a nebudu do ní zasahovat. Nebudu mít ani žádný zisk,“ vysvětlil dříve Babiš.

Česká pirátská strana a česká odnož Transparency International ovšem tvrdí, že lze dokázat, že Babiš nesplňuje ani česká, ani evropská pravidla střetu zájmů. I ta unijní jsou od letošního srpna přísnější. Výhody podle nich nemají čerpat podniky ovládané lidmi, kteří mají pod kontrolou rozpočet. Podle Pirátů takové riziko střetu zájmů hrozí jak u Babiše, tak u ministra Tomana.

Andrej Babiš nehledě na svěřenské fondy podle Pirátů i Transparency International koncern stále ovládá. Jako ovládající osobu definuje legislativa většinou zakladatele svěřenského fondu, což je v tomto případě Andrej Babiš, či takzvaného obmyšleného neboli beneficienta, tedy osobu, v jejíž prospěch je plněno, což je také Andrej Babiš.

Jedná se například o zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní (164/2013) či směrnice Rady EU o správní spolupráci v oblasti daní (2011). Zákon o obchodních korporacích je ve výkladu ovládající osoby ještě širší. Definuje ji jako osobu, která může v obchodní korporaci přímo, či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv.

Ve slovenském registru partnerů veřejného sektoru, který je na rozdíl od toho českého veřejný, lze najít i výpis dceřiných společností Agrofertu. Tam je Andrej Babiš uveden jako „konečný uživatel výhod”. Piráti upozorňují, že tento termín má český ekvivalent „skutečný majitel”, což dokládají textem evropské směrnice o praní špinavých peněz 2015/849.

Správci svěřenských fondů se hájí, že Babiš je sice konečným uživatelem výhod, ale není ovládající osobou. Nemá žádná práva, která by mu dovolovala uplatňovat přímý, či nepřímý vliv. Je sice oprávněn svěřenské správce odvolat, ovšem jen tehdy, když porušují svou povinnost. A odvolat také může vždy jen jednoho protektora.

Agrofert patří k největším příjemcům evropských dotací v ČR. Loni na nich získal zhruba dvě miliardy korun. Na dani z příjmů firma loni zaplatila 739 milionů korun. „Dotace máme úplně stejné jako všichni ostatní zemědělci v ČR – na krávu, na hektar a podobně. Navíc dotace neznamenají žádný zisk. Jsou uhrazením části nákladů,“ uvedl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Obdobný problém se týká i ministra zemědělství Miroslava Tomana. Jeho otec vlastní většinový podíl zemědělského koncernu Agrotrade a jeho bratr je ředitel podniku. Také Agrotrade je příjemcem zemědělských dotací.