Článek
V pořadu Svět bez obalu se ke stavu světa vyslovila v roce 2019 řada významných světových osobností. Z kraje roku nového vám předkládáme sestřih těch nejsilnějších myšlenek, které během rozhovorů s publicistou Milanem Šímou pronesly.
Například historik Timothy Snyder, profesor na Yaleově univerzitě, upozornil na jisté paralely mezi současným děním a tím, co se odehrálo během vzestupu nacistů ve 30. letech minulého století.
„Jednou z těch podobností je nárůst mýtů a lží a individuálních lídrů. Další podobností je ekonomická nejistota, i když ta byla tehdy mnohem větší,“ upozornil Snyder. „Ale jsou tu i odlišnosti od 30. let. Ideologové měli tehdy jasnou představu o budoucnosti. Ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump žádnou skutečnou představu nemají – s tou výjimkou, že oni a jim podobní lidé chtějí mít i v budoucnosti hodně peněz, což ovšem není žádná vize budoucnosti.“
Dalším rozdílem je, že politici ve 30. letech byli otevřeně násilní – oslavovali válku a násilí v ulicích, což se teď neděje. „A to zřejmě i kvůli tomu, že jsme teď všichni starší, než jsme byli ve 30. letech. Demografické stáří je teď v Evropě a ve Spojených státech vyšší, než bylo tehdy. Jsme starší a relativně fyzicky méně zdatní, než jsme byli ve 30. letech – a i to mění politiku. Autoritáři dneška po nás nic nežádají – nemusíte nic dělat – autoritářští vůdci ze 30. let po lidech chtěli, aby vyšli do ulic v uniformách a pochodovali do války. Autoritáři dneška po vás chtějí, abyste seděli na gauči a akceptovali, že ať uděláte cokoliv, tak to nebude mít žádný význam a ve skutečnosti vlastně nic není pravda a za nic nemá cenu bojovat. Aby o tom lidi přesvědčili, abyste je oslavovali, vytvářejí mýty a říkají lži. Což není skutečný fašismus, byť používají některé jeho prvky.“
Případ Írán, případ Čína
Celý svět se nyní obává, jak se budou dál vyvíjet vztahy mezi Spojenými státy a Íránem poté, co Američané zabili jednoho z nejvýznamnějších íránských vůdců – Kásima Solejmáního. Ovšem americký politolog a historik Graham Allison, který mnoho let pracoval jako poradce amerického ministerstva obrany, má mnohem větší obavy z případného čínsko-amerického konfliktu.
„Když se podíváme na vývoj, ke kterému teď dochází v Číně, což je nejrychleji rostoucí velmoc, jakou kdy svět viděl, a ve Spojených státech, což je zase největší vládnoucí velmoc, jakou kdy svět měl a hravě překonává i římskou říši… Když se podíváme do historie, co se stalo, když se rostoucí velmoc dostala do konfliktu s tou vládnoucí, tak k něčemu takovému došlo už šestnáctkrát v posledních 500 letech a dvanáct z těchto střetů skončilo válkou,“ varuje Graham Allison, profesor Harvardské univerzity.
Největším problémem v americko-čínských vztazích přitom podle něj nejsou obchodní spory, ale jiné dvě věci. „Tchaj-wan. Ohrožení jeho nezávislosti by mohlo vést k válce mezi Amerikou a Čínou. A pak Severní Korea, což by před nedávnem bylo ještě více pravděpodobné. I tak ale platí, že je možné, že Severní Korea bude pokračovat v testování jaderných zbraní, což by mohlo vést k americkému útoku a k zahájení druhé korejské války. A když si vzpomeneme na první korejskou válku, tak v ní bojovali a umírali především Číňané a Američané.“
A co Evropa?
Je reálný nějaký vojenský konflikt v Evropě? Na tuto otázku odpovídal respektovaný britský historik Brandan Simms, profesor na Univerzitě v Cambridgi.
„Myslím si, že v principu vychází největší konvenční ohrožení z ruských plánů na rozšíření svého území. Došlo k tomu například už při anexi Krymského poloostrova. A pak jsou tu i nekonvenční typy ohrožení – ohrožení islámským extremismem, ohrožení pravicovým i levicovým populismem. To jsou okruhy výzev, které by mohly Evropu ohrožovat,“ míní Simms.
Jaký vývoj po brexitu očekává profesor Harvardské univerzity Neall Ferguson, jehož časopis Foreign Policy několikrát zařadil mezi 100 nejvlivnějších intelektuálů světa? Tady je jeho odpověď: „Je celkem jasné, že to bude dražší pro Británii než pro Evropskou unii. Jednoduše proto, že obchod z EU je pro Británii důležitější než britský obchod pro EU. To je elementární ekonomika.“
Ferguson dále předpovídá, že britský odchod se během příštích deseti let stane zcela nepodstatnou záležitostí. „Protože tady budou větší problémy, se kterými se bude muset EU vypořádat. A ty budou mnohem větší než brexit. Migrační otázka nezmizela: Stále chce příliš mnoho lidí zkusit své štěstí a překročit Středozemní moře. Problém ekonomického růstu nezmizel: Hlavní německá ekonomika ztrácí, italský dluh veřejných financí nezmizel. A je tu i fundamentální problém, že se na všem musí jednomyslně dohodnout 27 členských států EU – ať už je to migrace, nebo něco jiného, a přitom je zásadní rozdíl v názorech mezi Francií a Německem o tom, jak se má EU změnit na federaci. Nebyl bych překvapen, kdyby po dvaceti letech byl brexit jen malým problémkem v evropské dezintegraci. Ne že by došlo k dalším exitům, ale spíše se proces integrace zastaví. Ptám se sám sebe, jestli když se proces evropské integrace zastaví, to nedopadne tak, jako když se zastavíte na kole. Protože to spadnete.“
Rozdělený svět
O současném rozděleném světě hovořil v jednom z vydání Světa bez obalu i profesor evropských studií na Harvardské univerzitě, známý britský historik a publicista Timothy Garton Ash. Zamyslel se nad tématem rozdělená společnost – situací, kdy v USA je téměř 50 % obyvatel proti Donaldu Trumpovi a 50 % ho podporuje, podobně – půl napůl – se staví Britové k brexitu či Češi ke své hlavě státu či vládě.
„Samozřejmě je to velmi významné,“ říká Ash. „A jsou dvě možnosti, jak na to pohlížet. Jedna je, že vy teď máte naše problémy a my máme vaše. Po třiceti letech, kdy tu proběhly liberální revoluce, teď dochází k antiliberálním kontrarevolucím, ve kterých populisté využívají nespokojenost té druhé poloviny obyvatelstva, která cítí, že ji globalizace, liberalizace, sjednocování Evropy, digitalizace – prostě vše, co se teď děje, odsouvá na druhou kolej. A na tom je podle mého soudu hodně pravdy.“
K čemu podle Ashe dále dochází, je radikální polarizace. „Proud pro brexit a proti brexitu. Proud pro Trumpa a proti Trumpovi. Pro Kaczynského a proti Kaczynskému… K tomu teď dochází opravdu ve všech společnostech, což je alarmující. Musíme to pozorně sledovat, protože je jasné, že zároveň spolu musíme nadále společně žít.“
Výpovědi jednotlivých osobností si můžete pustit v úvodním videu.
Archiv pořadu Svět bez obalu najdete zde.
