Středoevropské vlády ztrácejí důvěru. Nejhůř je na tom Česko a Slovensko

Už téměř rok se Česká republika potýká s epidemií nemoci covid-19. A během té doby Češi postupně ztratili důvěru ve způsob, jakým se vláda a státní aparát snaží problém vyřešit. Zatímco v polovině března byl index důvěry na hodnotě 65,1 procenta a dokonce krátkodobě vzrostl, postupem času začal prudce padat.

Nejvýrazněji byl tento pokles vidět v létě, kdy důvěra klesla o více než 20 procentních bodů a navzdory pozdějšímu nárůstu od listopadu opět padá. V současné době je index na hodnotě 39,8 %, tedy nejhorší od začátku měření.

Vyplývá to z výzkumu National Pandemic Alarm, který v pěti evropských zemích – Česku, Slovensku, Maďarsku, Polsku a Bulharsku – monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii. Data pro poslední výstup sbíral v období 29. ledna – 1. února 2021.

„Nynější hodnota je nejnižší, která byla od března 2020 v Česku naměřena. Projevuje se zde mimořádně velký chaos, permanentní měnění pravidel či způsobů výpočtu ukazatelů, nejasnost, kdo vlastně boj s pandemií či očkování řídí,“ vysvětluje Jan Tuček, jednatel Českého národního panelu, který v Česku projekt realizuje, a ředitel STEM/MARK.

Srovnatelně nízký index důvěry ve vládu je i na Slovensku, kde se také pohybuje na hodnotě 40 bodů. Od poloviny ledna se velmi výrazně snížila hodnota v Maďarsku (téměř o 5 bodů), která je i přesto ze všech pěti monitorovaných zemí nejvyšší. Nárůst se naopak objevil v Bulharsku (o 3 body), mírně pak v Polsku (o 1 bod).

Pozn.: Většina grafů nezačíná na hodnotě 0, aby byl lépe vidět vývoj v čase a rozdíl mezi zeměmi.

Češi krom toho oproti listopadu více panikaří. Zatímco nejklidnější byli v červnu, od přelomu roku se nejistota zvyšuje, stále však nedosahuje hodnot z března. Panice začali propadat také Bulhaři, přesto má tato země nejnižší hodnotu ze sledovaných států. V Polsku se hodnota indexu paniky od prosince 2020 nemění, naopak pokles hlásí Maďarsko se Slovenskem.

Česká republika však stále patří mezi země, kde jsou dopady epidemie nejnižší. Každodenního života lidí se tady podle výzkumu pandemie dotýká dlouhodobě nejméně, a to navzdory dlouhodobým protiepidemickým opatřením.

Přesto však tato hodnota pozvolna stoupá: v Česku a na Slovensku je vyšší o 1 bod, hodnoty v obou zemích odpovídají hodnotám z loňského konce dubna. V ostatních zemích průzkum eviduje o něco vyšší nárůst – o více než 2 body v Bulharsku a Maďarsku, o více než 1 bod v Polsku.

S tím, jak se nákaza šíří, roste logicky také počet lidí, kteří s ní mají zkušenosti. Není velkým překvapením, že Česká republika, která má v přepočtu na obyvatele dlouhodobě jedny z nejhorších čísel, v této statistice vede.

Největší ochota nechat se proti koronaviru očkovat je i nadále na Slovensku, kde však za dva týdny mírně klesla. Na druhém místě je Česká republika s drobným nárůstem – v současné době se k vakcinaci staví pozitivně 50,4 % Čechů. Výrazně poklesl zájem v sousedním Polsku, konkrétně o 2,5 % za čtrnáct dní.

Všeobecně platí, že ochotnější k očkování jsou lidé s vyšším vzděláním ve věkových skupinách 15–24 let a starší 55 let. Pro vakcinaci jsou všeobecně spíše muži, toto zjištění platí ve všech sledovaných zemích.

Češi se o očkování nejvíce informují v televizi, konkrétně 62 %. Oblíbeným zdrojem informací o vakcinaci jsou také zpravodajské servery (43 %) a sociální sítě (34 %). Naopak oficiální web Ministerstva zdravotnictví využívá k informování jen zhruba čtvrtina populace. Necelých 60 % respondentů uvedlo, že má o očkování dostatek informací. Vychází to z výzkumu Českého národního panelu.

Podle poloviny Čechů však systém rozdělování vakcín nefunguje správně. Pozitivně jej hodnotí zejména lidé starší 55 let, neboli rizikovější a riziková skupina.

Nespokojení viní především vládu, tuto možnost uvedly necelé tři čtvrtiny z nich (71 %). Jedná se především o mladé do 34 let z velkých měst s populací přesahující 100 000 obyvatel. Nespokojenost s Blatného resortem v případě očkování uvedlo 54 % respondentů, tento názor se ukázal být silný zejména ve městech s pěti až dvaceti tisíci obyvateli.

Desetina Čechů problém vidí u nemocnic, očkovacích center nebo jinde, pětina vzorku fungování systému nehodnotí.

Známé případy s předbíháním v očkovacích pořadnících vadí podle výzkumu spíše mužům než ženám. Všeobecně má s praktikou problém 63 % respondentů, většinou lidé starší 45 let. „Třetině Čechů tyto skandály nevadí. Otázkou je, zda to není určitým vyjádřením (blbé) nálady ve společnosti, kdy část populace rezignovala a jakékoli porušování pravidel či nařízení jí přijde ‚vlastně normální‘,“ popisuje výsledek ředitel STEM/MARK a jednatel ČNP Jan Tuček. „Myslím, že třeba v Německu by se tohle stát nemohlo a postoj veřejnosti by byl daleko vyhraněnější.“

Téměř čtvrtina respondentů předpokládá, že na ně s očkováním přijde řada až příští rok, s bližším termínem se naděje na vakcinaci prudce snižuje.