Článek
„Když se na to podíváme z historického hlediska, měli jsme minimální výskyt spalniček díky vysoké proočkovanosti. V roce 2010 dokonce žádný případ. Dnes je to kritické,” popsal náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Reagoval mimo jiné na krok Světové zdravotnické organizace, která se rozhodla zrušit Česku status země, kde se podařilo spalničky vymýtit.
Za současným problémem vidí Prymula hned několik příčin. Na první příčku řadí dramaticky klesající proočkovanost. „Jsme pod hladinou, která zabezpečuje kolektivní imunitu, navíc je tu nárůst importovaných nákaz, například ze západní Evropy. A nově je to i vyvinutí imunity – ve vyšším věku hladiny protilátek nejsou u všech dospělých dostatečné, proto je řada nemocných mezi nimi,” řekl ve čtvrtek novinářům náměstek.
Resort už podniká konkrétní kroky, například druhá dávka očkování byla loni posunuta až na šestý rok života, imunita by tedy lidem měla vydržet déle. Diskutuje se také o třetích dávkách očkování pro dospělé. „Problém je, že u nich během několika měsíců protilátky dramaticky stoupnou, ale potom zase klesají. Takže to musíme vyřešit,” přiblížil Prymula.
Mýty a vakcíny
Na zhoršování situace se podle něj podílí i dezinformační kampaně na internetu. „Funguje u nás masové šíření falešných informací po sociálních sítích, které například některé maminky ovlivňují. A určitě to má velký dopad, to je celosvětový problém,” dodal.
Jak bude ministerstvo proti mýtům o očkování bojovat? „Plánujeme portál, který bude komunikovat s veřejností. Také oblast sociálních sítí byla státními orgány podceňována. Potom jsme pochopili jejich dosah. Tiskový odbor už pracuje na tom, aby po sítích byly šířeny vysvětlující informace,” řekl Prymula.
Mýty spojené s očkováním
Kromě toho plánuje ministerstvo prostřednictvím průzkumu zjistit postoje veřejnosti k očkování, aby mohlo svou strategii lépe zacílit. Zatím se snaží mýty o očkování vysvětlovat zejména na vlastním webu.
Pokud jde o status, který WHO ve čtvrtek Česku zrušila, bude podle Prymuly jeho navrácení otázkou několika let. „Měli bychom se vrátit na čísla, která jsou třeba okolo dvou případů na milion, což tedy bude delší cesta. Dozvuky epidemie budou trvat a v horizontu tří let se to asi nezmění. WHO bude čekat, potom nám bude status navrácen,” vysvětlil náměstek.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zrušila zmiňovaný status také Velké Británii, Řecku a Albánii. Ve 48 z 53 evropských zemí bylo během prvního pololetí tohoto roku zaznamenáno 89 994 případů spalniček, což je více než dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím loni, kdy bylo potvrzeno 44 175 případů. Status zemí bez spalniček má tak podle WHO nově v evropském regionu 35 z 53 zemí. WHO proto vyzvala k posílení očkování.
