Článek
Mladé ženy, které se obávají, že po očkování proti covidu-19 budou neplodné, případně se obávají o své děti. Právě na tuto skupinu by se mělo v očkovací kampani zaměřit Ministerstvo zdravotnictví. Doporučuje to analýza od uznávané společnosti Semantic Visions, kterou má redakce Seznam Zpráv k dispozici.
Materiál o mladých ženách obávajících se neplodnosti mluví jako o „velké a vlivné skupině“. „Doporučujeme, aby mladé lékařky neformálně před kamerou řekly své důvody, proč se nechaly očkovat,“ stojí v dokumentu, který vyhodnocuje dezinformační scénu od března do poloviny srpna.
„Hlavní mediální prostor pro zásah výše uvedené cílové skupiny by měl být on-line prostor,“ navrhuje dokument dále s odkazem na to, že mladé ženy podle průzkumů tráví v online prostoru mnohem více času než muži. Dalším doporučením je zapojit známé osobnosti s tím, že právě mladé ženy s nimi po náctiletých nejvíce souzní.
Podle vyjádření Martiny Čovbanové z tiskového oddělení Ministerstva zdravotnictví se mají připravovat edukativní spoty ve spolupráci s režisérem a bavičem Jakubem Kohákem nebo moderátorkou a stand-up komičkou Adélou Elbel.
„Tyto dezinformace jedou ve specifické komunitě maminkovských fór ve velkém. I co jsem se bavil s některými budoucími maminkami, tak mají strach, že by je očkování mohlo ovlivnit,“ potvrzuje Jan Cemper, šéfredaktor projektu Manipulátoři.cz.
Podle něj často nejde o to, že by mladé ženy dezinformaci o tom, že očkování způsobuje neplodnost, zcela věřily, na druhou stranu nechtějí riskovat. „Budoucí maminky si říkají, co kdyby, a už nad tím přemýšlí a říkají si, že na každém šprochu pravdy trochu,“ dodává Cemper. Odkazuje i na statistická data o proočkovanosti populace.
Právě věková skupina lidí ve věku 25 až 34 let je méně proočkovaná než například lidé ve věku 18 až 24 nebo 35 až 39. Právě dezinformace o neplodnosti mohou být jedním z důvodů, proč se tak děje. V grafu s daty k 15. září je „zub“ v proočkovanosti v této věkové skupině patrný:
V detailnějším pohledu do dat proočkovanosti podle pohlaví ve věkové skupině 25 až 34 let se pak ukazuje, že právě ženy jsou méně proočkované než muži:
Na problém, že se mladé ženy obávají neplodnosti po očkování, narazili i někteří ředitelé domovů pro seniory, a to mezi pracovnicemi. Pracovnice se kvůli tomu odmítají očkovat, i když se dostávají do těsného kontaktu s nejohroženější skupinou seniorů.
Dlouze vyvracená nepravda
Dezinformace o tom, že očkování způsobuje neplodnost se snaží odborníci soustavně vyvracet. „Neexistuje absolutně žádný důkaz a žádný teoretický důvod, že by některá z vakcín proti onemocnění covid-19 mohla ovlivnit plodnost žen nebo mužů,“ stojí v červnovém stanovisku respektované České vakcinologické společnosti.
V srpnu následně Česká vakcinologická společnost přidala doporučení očkovat se i pro těhotné ženy. „Nejsou známa žádná specifická rizika covid-19 vakcín pro těhotnou ženu či pro její plod. Podle dostupných dat je vakcinace v těhotenství imunogenní a účinná,“ stojí v doporučení.
Neplodnost jako vyvrácená dezinformace
Podkladem pro tuto dezinformaci je tvrzení, že vakcíny obsahují mimo jiné i genetickou informaci vedoucí k tvorbě proteinu, který se jmenuje syncytin-1, případně tvrzení, že protilátky navozené očkováním jsou namířeny proti proteinu syncytin-1 (proteinu nutného pro tvorbu placenty). Informace virálně se šířící hlavně mezi odpůrci očkování pokračuje hypotézou, že vzniknou-li po očkování protilátky proti proteinu syncitin-1, tento protein nebude aktivní, placenta nebude funkční a výsledkem bude neplodnost.
„Očkovací látka neobsahuje žádnou část koronaviru ani protein syncytin zásadní pro vývoj placenty. V opačném případě by to znamenalo, že každá žena, která nákazu prodělala a má v těle protilátky, by byla neplodná,“ ohrazuje se proti tomuto tvrzení Ministersrvo zdravotnictví.
Další verze pak argumentuje tím, že je struktura proteinu koronaviru podobná struktuře děložní sliznice, která tak může být očkováním postižena.
„Obsah proteinu ve viru se však liší od struktury proteinů lidského těla a tedy i děložní sliznice. Očkovací látka nemůže působit na změnu děložní sliznice a tedy zasahovat do plodnosti lidského organismu,“ uvedla Hana Roháčová, imunoložka z Nemocnice Na Bulovce v Praze.
Podobně se už začátkem roku proti dezinformaci o neplodnosti ohradila primářka Klinky infekčních nemocí ve Fakultní nemocnici na Bulovce Hana Roháčová. „Očkovací látka nemůže působit na změnu děložní sliznice a tedy zasahovat do plodnosti lidského organismu,“ reagovala v rámci vládního portálu i informačního videospotu.
Studie Fakultní nemocnice u sv. Anny z letošního roku se zaměřila na kvalitu spermatu po očkování. Zúčastnilo se 45 mužů a ukázalo se, že očkování má mírně pozitivní dopad. „V průměru došlo u sledovaných mužů po očkování k mírnému nárůstu koncentrace, počtu pohyblivých spermií i objemu ejakulátu,“ stojí ve zprávě shrnující studii.
S přispěním Tomáše Perglera.
