Článek
Jen tak mimochodem, otevíráme hranice. Přibližně takto, téměř mimoděk, na večerní tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zmínil uvolnění jednoho z nejvýraznějších opatření koronakrize.
Čtvrteční výstup vlády po celodenním jednání se zařadí k těm nejzmatenějším za celé krizové období. Přitom šlo o jeden z doposud nejdůležitějších momentů, který se týkal několika důležitých kroků, kterými vláda zmírňuje bezpečnostní a hygienická opatření v boji proti koronaviru.
Markantní nesoulad panoval mezi ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, který jako jediný člen vlády na tiskovou konferenci přišel, a vicepremiérem Janem Hamáčkem. Vojtěch před kamerami de facto popřel informaci ministra vnitra Hamáčka, který chvíli před ním rozeslal informaci, že vláda v pátek požádá Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu do 25. května. Vojtěch však tvrdil, že o tom má vláda teprve jednat v pátek. Ale že je v tom v zásadě zajedno.
Proč ten zmatek?
Seznam Zprávy hovořily s ministrem, který genezi včerejšího zmatku popsal následovně. Členové vlády se během odpoledne shodli, že bude třeba nouzový stav prodloužit - a to nehledě na to, že v praxi dojde k celkovému uvolnění situace. Stav nouze do konce května je však dle právních stanovisek vlády důležitý kvůli rušení dalších opatření, v jejichž důsledku došlo k utlumení tuzemské ekonomiky.
Vláda potřebuje v příštích týdnech rozhodovat v režimu nouze především kvůli tomu, aby vyhověla výtkám soudu, jenž ve čtvrtek zrušil některá rozhodnutí posvěcená nikoliv vládou, ale pouze Ministerstvem zdravotnictví. Koaliční shoda v dané věci nebyla samozřejmostí, neboť v průběhu týdne premiér Andrej Babiš sdělil, že není důvod nouzový stav prodlužovat. Proti tomu vystupoval šéf ČSSD Hamáček.
Takže místo toho, aby se po večerním sezení vlády před kamery vypravilo vedení kabinetu a podrobně vysvětlilo svůj náhle zrychlený postup a shodu nad prodloužením nouzového stavu, vyslalo před novináře za politiky pouze ministra zdravotnictví.
Přišlo páteční ráno. Reakce na sítích na komunikační zmatky vyvolaly v kabinetu Andreje Babiše paniku. Jednotliví členové vlády si řekli, že během dne dají věci do pořádku. Jenže opět, namísto jednoho hlasu, každý zvlášť. Premiér naplánoval dvě vystoupení v rádiích, tiskovou konferenci uspořádal šéf Ústředního krizového štábu Hamáček. Do toho ještě přijde vystoupení ministrů po odpoledním jednání vlády.
K tomu se ještě hodí zmínit, že první „vysvětlování“ probíhalo už v noci na Twitteru. Jan Hamáček zuřivě bránil svou verzi o nouzovém stavu. Ministr školství Robert Plaga zase napadal novináře, že matou veřejnost, když tvrdí, že vysoké školy se od pondělí otevírají pro všechny ročníky. To byl ovšem přesný citát z tiskové konference, takže se mu v reakcích vrátilo, že kdyby komunikovali přesněji, nemusely by zmatky nastat. Pravdou je, že studenti smějí zpět na vysoké školy, ale jen k individuální výuce v maximálním počtu pěti osob.
Po velkém obratu ve vládních prohlášeních - tedy od „nemůžeme ustoupit ani o krok“ k „rozvolníme velkou část opatření“ - se pak odmlčela „rozvolňovací skupina“ Ministerstva zdravotnictví vedená epidemiologem Rastislavem Maďarem. Běžně komunikující členové nereagují na žádný dotaz, telefony buď mají vypnuté, nebo je ignorují.
Méně je více
Seznam Zprávy od začátku koronakrize poukazují na to, že vláda selhává v komunikaci svých kroků. Na řešení epidemie a ekonomické krize se podílí několik týmů, kterým chybní zastřešující režisér, který by řekl finální slovo za celý kabinet a krizový štáb. Co si o dosavadních vystoupeních myslí odborníci na komunikaci a marketing?
„Komunikaci vlády hodnotím jako velmi špatnou. Při vzniku pandemie se daly chyby kabinetu do jisté míry tolerovat, protože šlo o novou situaci. To, k čemu došlo ve čtvrtek večer, je ale neomluvitelné. Na takové situace už mají být připravení. Pokud vláda oznamuje takto důležité informace, musejí mít připravenou jasnou formu sdělení,“ řekla Seznam Zprávám Denisa Hejlová, vedoucí Katedry marketingové komunikace a public relations na Univerzitě Karlově.
Podle ní disponuje každá větší korporace scénáři a tréninky krizové komunikace. „Stejně tak to musí dělat i vláda. Mohli si připravit infografiku, scénář, rozdělení rolí, kdo co oznámí. Tohle bylo opravdu nepřipravené, zmatečné a amatérské,“ dodává Hejlová, podle níž hlavní vládní činitelé utíkají před odpovědností a nechtějí být spojováni s kroky, které leckdy nejsou pro veřejnost populární.
Mediálnímu poradci Karlu Křivanovi chybí vládní komunikační řád a systém. „Víte, méně je někdy více. Lidé, kteří to nesledují jako my, ztrácejí přehled o tom, kdo má co na starost. Vzhledem k tomu, jak je tato krize dlouhá, mi chybí jeden komunikátor, jedna osoba, která se bude celkově vyjadřovat k opatřením. Pokud situaci řídí krizový štáb, zásadní věci má sdělovat jeho šéf. Je důležité, aby lidé věděli, že když něco řekne, vymyslím si, Petr, tak to platí a je to finální,“ řekl Seznam Zprávám Křivan.
Podle něho by si Babišova vláda měla vzít příklad ze zahraničí. „Tam některé vlády nekomunikují online jako u nás, vystupují jen párkrát za týden. A když něco řeknou, tak to platí. Tím uvolníte i mediální prostor, protože novináři nemusejí neustále něco ověřovat a vyjasňovat, kvůli čemuž se pak v éteru nemluví o ničem jiném. Jak jsem řekl na začátku, méně je víc,“ dodal komunikační konzultant.
Od blekotání k praxi
Anna Shavit z Katedry marketingové komunikace a public relations na Univerzitě Karlově míní, že širší veřejnost vnímá především produkt, tedy finální opatření, která vláda provádí - a ne příliš to, jakým způsobem je kabinet provádí či komunikuje.
„Ke spoustě lidem doputuje pouze to, že se otevírají hranice. To je pozitivní zpráva. Nikdo neřeší, jaký zmatek kolem toho je a kdo jak blekotal na tiskovce. Samozřejmě druhá a mnohem důležitější věc je, zda a jak dohledatelné jsou informace o krocích vlády v praxi,“ řekla Seznam Zprávám Shavit, která se podílela na prezidentské kampani Karla Schwarzenberga a pomáhala i v kampani při rozjezdu hnutí ANO.
Klíčové podle ní bude, jak vláda svá oznámení přetaví do reálných kroků. „Chaotická tiskovka samozřejmě není nic dobrého, přestřelky na Twitteru jsou příšerné, ale podle mě je důležitější teď to, aby veřejnost našla praktické informace, jak například cestování za hranice bude probíhat. Aby věděli, kde seženou testy, co bude následovat po jejich návratu do Česka. Když tato informační návaznost nebude, půjde o značný problém,“ dodala.
