Vytvořili „Chytrou karanténu“. Teď s ní čeští ajťáci míří do světa

Chytrou karanténu také zatím jako pilotní projekt testuje Slovensko. V Česku byl systém spuštěn 16. března, zatím běží ve čtyřech krajích v testovacím režimu. Zájem ale mohou mít i další státy.

„Spojili jsme se s firmou Capgemini a snažíme se exportovat technologii Chytré karantény. O víkendu probíhá už druhé kolo tendru, který vypsala nizozemská vláda. Ze zhruba sedmi uchazečů jsme se dostali ještě s jedním dodavatelem do finále,“ řekl Seznamu Pavel Doležal z technologické firmy Keboola, která je jedním ze zakladatelů COVID19CZ a podílela se na projektu Chytré karantény.

Doležal popisuje bleskové tempo, v němž Nizozemci technologii pro vyhledávání a trasování kontaktů nakažených osob pořizují: „Ve čtvrtek vláda rozhodla, v pátek byl vypsán tendr. Od soboty probíhají dvakrát denně jednání s nizozemskou vládou a experty z IT firem, s nimiž se vláda spojila,“ říká. Výběrové řízení by mělo být ukončeno do půli příštího týdne.

Globální firma Capgemini, s níž sdružení COVID19CZ začalo spolupracovat, se specializuje na poradenství v oblasti IT a digitalizace. Hlavním úkolem nového partnera je testovat bezpečnost a funkčnost Chytré karantény. Což jsou podle Doležala také hlavní parametry, jež Nizozemci analyzují.

Nizozemská poptávka se však během jednání vyvíjí. „Původně poptávali aplikaci, která by fungovala jako naše eRouška. Nepřemýšleli tolik o napojení na epidemiologický cyklus, na to, jak se systémem bude pracovat jejich hygienický úřad. Což je právě řešení Chytré karantény. Řešení ve světě naprosto unikátní,“ říká Doležal. „Zcela jsme je tím ohromili,“ tvrdí.

Aplikace eRouška je rovněž dílem lidí ze sdružení COVID19CZ. Jde o jakýsi digitální zápisník, který pomocí technologie Bluetooth ukládá do telefonu majitele anonymizovaná data o dalších mobilních zařízeních s instalovanou eRouškou, která se v poslední době vyskytovala poblíž. Pokud je majitel aplikace pozitivně testován na koronavirus, hygienici díky datům z jeho telefonu snáze a rychleji dohledají jeho rizikové kontakty, mohou je otestovat, případně poslat do karantény.

Systém Chytrá karanténa je ale komplexnější, stojí na implementaci eRoušky a dalších informačních systémů k dohledávání rizikových kontaktů a propracovává proces komunikace hygieniků s občany.

Česká Chytrá karanténa podle autorů kombinuje dva extrémní přístupy k vyhledávání rizikových kontaktů. Čínský systém implikovaný „shora dolů“, tedy diktovaný vládou a jejími úřady směrem k populaci. Využívá možnosti sledování lidí pomocí mobilních telefonů a reguluje jejich pohyb či izolaci, aniž by řešil ochranu osobních dat nebo vůli samotných občanů.

Druhý krajní systém je založen na čiré dobrovolnosti lidí, kteří si stahují do telefonů aplikace na sledování polohy, schopné mapovat zpětně jejich kontakty. A kteří pak rovněž dobrovolně mohou tato data poskytovat úřadům. Doležal jej označuje za „systém zdola nahoru“.

Chytrá karanténa kombinuje obojí: pracuje s daty o pohybu lidí, získanými od mobilních operátorů. Jejich využití pro trasování rizikových kontaktů je ale podmíněno souhlasem pozitivně testované osoby. Velký důraz se klade na zabezpečení dat a ochranu proti zneužití. K datům se dostanou jen oprávněné osoby, navíc jen po přesně určený čas.

S pomocí polohových dat lze během krátké doby vytvořit „vzpomínkovou mapu“, díky níž hygienici snadněji a rychleji najdou rizikové kontakty potenciálního přenašeče covid-19 z několika posledních dní. Kontaktovaní lidé pak mohou být rychle testováni či izolováni v karanténě, aby infekci dál nerozšiřovali.

V Česku se Chytrá karanténa pozvolna rozbíhá. Ukazuje se, že školení a trénink pracovníků hygieny potřebuje více času, než kolik původně odhadovali tvůrci systému, kteří pocházejí z technologického byznysu.

V praxi se také postupně odlaďují slabá místa systému.

Každopádně by se Chytrá karanténa měla stát nástrojem, který umožní rychleji uvolňovat bezpečnostní opatření spojená s pandemií, protože rychleji vytipuje a najde většinu lidí, ohrožených nákazou. Všeobecně platné zákazy by tak mohly ve větší míře nahradit cílené karantény rizikových osob, což by umožnilo rychlejší návrat společnosti k normálnímu chodu.

Podaří-li se český systém exportovat do zahraničí, mohly by se jeho autorům začít také postupně pokrývat náklady na jeho vytvoření. České vládě totiž COVID19CZ své projekty poskytuje v neziskovém režimu jako dobrovolnickou aktivitu. Jsou však za nimi hodiny práce expertů na data, technologie a komunikaci z univerzit i soukromých firem.