Článek
Ještě nikdy se většinový akcionář nesetkal s takovým odporem vytěsněných minoritářů, jako se to zřejmě stane v případě PFNonwovens.
K hromadné žalobě na dorovnání ceny se mají připojit akcionáři, kteří drželi zhruba pětiprocentní podíl na základním kapitálu společnosti – tedy většina vytěsněných podílníků. Například při úspěšné vzpouře vytěsněných akcionářů sítě autobazarů AAA Auto se před lety dala dohromady jen dvě procenta podílníků.
„Formální uplatnění práva na dorovnání minoritním akcionářem je běžným a nutným předpokladem pro podání žaloby, pokud chtějí minoritní akcionáři napadat výši protiplnění u soudu. Společnost PFN Holding tento krok očekávala,“ sdělil finanční šéf skupiny Marian Rašík. Zároveň potvrdil, že firma žádosti vytěsněných akcionářů nevyhoví a nechá rozhodnout soud.
Majiteli PFNonwovens jsou miliardář Oldřich Šlemr a zakladatelé antivirové společnosti Avast Eduard Kučera a Pavel Baudiš.
Válka na roky
„Chtějí nás prostě převálcovat a myslí si, že jim to projde. Nic jiného jsem nečekal. Z logiky věci je ale cena naprosto nespravedlivá. Je to nejbrutálnější případ vytěsnění za poslední roky. Pokud tedy chtějí spor roky s velkou ostudou protahovat, je to jejich věc,“ řekl investor Tomáš Hájek, který patří mezi nejhlasitější kritiky vytěsnění.
„Proces vyvlastnění je jedna velká obstrukce na dlouhé roky. Nepochybuji, že prohrají plus zaplatí úroky,“ připojil se další z nespokojených investorů do textilky Milan Šnobr.
Valná hromada PFNonwovens schválila v únoru cenu za jednu akcii při vytěsnění ve výši 719,50 koruny. Protiplnění by podle minoritních investorů mělo být výrazně vyšší. Představují si cenu kolem 1150 až 1200 korun za akcii. Rozdíl mezi schválenou a minimální požadovanou cenou je při 470 tisících akciích v rukou minoritářů přes 202 milionů korun. Konkrétní výše se bude odvíjet od znaleckého posudku, který má být brzy hotový.
Větší část vytěsněných akcionářů fabriky na netkané textilie zastupuje advokát Filip Hajný. V minulosti dělal například na případu vytěsněných podílníků z černouhelného podniku OKD.
Spor o ČNB
Drobní akcionáři z PFNonwovens se také pozastavují nad tím, že cenu za akcii v uvedené výši schválila Česká národní banka. „ČNB naprosto selhala ve své kontrolní funkci,“ poznamenal Hájek.
Regulátor však pochybení odmítá. „Obecně řečeno v souladu se zákonem stanovenou rolí České národní banky se v rámci takzvaného vytěsnění drobných akcionářů posuzuje, zda hlavní akcionář řádně zdůvodnil navrhovanou výši protiplnění,“ reagovala mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová. Odkázala na rozhodnutí centrální banky ohledně ceny akcií PFNonwovens z října 2020. V něm se regulátoři vypořádávali i s připomínkami drobných akcionářů.
PFNonwovens vyrábí netkané textilie pro hygienu, průmysl, stavebnictví, zemědělství a zdravotnictví. Využívají se pro výrobu dětských plenek či dámských hygienických potřeb. Společnost má také omezenou kapacitu pro produkci ochranných pomůcek, jako jsou roušky, respirátory nebo ochranné obleky. Výrobní závody má firma na jižní Moravě, v Egyptě a v Jihoafrické republice. Loni zaměstnávala přes 700 lidí.
