Výstupy na Mount Everest brzdí covid, zájem za poslední roky rostl

V Nepálu od dubna rostou čísla potvrzených nakažených koronavirem. Přesto zůstává přístup na nejvyšší horu světa Mount Everest (8848,86 m n. m.) otevřený. Nepál vydal povolení k výstupu pro tuto sezonu 408 lidem, což je více než v roce 2019, kdy jich bylo 381.

Loňskou sezonu již pandemie covidu-19 překazila, a tak s cílem přilákat znovu horolezce Nepál letos zmírnil karanténní opatření, přestože je obtížné se o případné nakažené postarat ve vysokých polohách. Navíc nákaza se v základním táboře již objevila, jak dříve informovala BBC.

Zájem o výstup na Mount Everest přitom v posledních letech roste a projevuje se to i na počtu úspěšných výstupů, kterých bylo zatím nejvíce v roce 2019, celkem 878. Podle údajů Himálajské databáze je po srovnání dokončených výstupů s celkovým množstvím pokusů úspěšnost v dosažení vrcholu 62procentní.

Výstup mohou komplikovat přírodní podmínky, různá onemocnění, ale také přelidněnost vrcholu. V roce 2019 jedenáct horolezců na svazích Everestu zemřelo, z toho nejméně čtyři úmrtí jsou připisována právě přelidnění trasy. V jediný den se k vrcholu z nepálské a tibetské trasy snažilo dostat 354 lidí.

Aby se Nepál vyhnul podobnému problému, zvýšil poplatek za povolení k výstupu. Horolezci také musí předložit potvrzení, že před pokusem o zdolání Mount Everestu trénovali v oblastech s nadmořskou výškou nejméně 6500 metrů. Zároveň nepálské ministerstvo turismu stanovilo omezení pro počty horolezců, která se odvíjejí od časových oken a počasí.

V letošní, zatím krátké sezoně zahynuli na nejvyšší hoře světa již dva horolezci. Minulý týden zemřel švýcarský horolezec Abdul Waraich, který po dosažení vrcholu podlehl vyčerpání. Druhý zemřelý Američan Puwei Liu došel k takzvanému Hillaryho schodu, kvůli vyčerpání a sněžné slepotě musel s pomocí sestoupit. Poté se dostal do čtvrtého výškového tábora, kde náhle zemřel.

Ze záznamů Himálajské databáze vyplývá, že na nejvyšší hoře světa dosud zemřelo více než 300 lidí. Podle propočtů BBC však Mount Everest nepatří k nejsmrtelnějším osmitisícovkám. Ve srovnání počtu úspěšných výstupů a úmrtí jsou nejnebezpečnějšími osmitisícovými horami Annapurna, K2 a Nanga Parbat.

Zatím nejtragičtější sezona na Mount Everestu byla v roce 2014, kdy lavina připravila o život 16 lidí najednou. Všichni zemřelí byli šerpové a dalších devět bylo zraněno. O rok později zase Nepál zasáhlo rozsáhlé zemětřesení, které spustilo další lavinu v základním táboře Everestu.

Lavina přitom patří mezi nejčastější příčiny úmrtí na nejvyšší hoře, časté jsou také pády a akutní horská nemoc, která může nastat ve vyšších nadmořských výškách a je způsobena nedostatkem kyslíku.

Na vrchol nejvyšší hory světa vystoupal jako první Čech Leopold Sulovský, v pondělí od jeho výstupu uplynulo 30 let. První Čechoslováci ale byli na Mount Everestu již dříve, dva horolezci slovenské národnosti Zoltán Demján a Jozef Psotka jej zdolali v říjnu 1984. Psotka při sestupu zahynul.

Za první Češku, která dosáhla nejvyššího vrcholu v roce 1999, je považována Renata Chlumská. Narodila se ve Švédsku českým emigrantům. Ve statistikách Himálajské databáze je uváděna se švédským občanstvím, ale Český horolezecký svaz ji zařadil mezi české horolezce, kteří na Mount Everestu stanuli. Další Češkou, která na vrchol vystoupala v roce 2007 a která se v Česku i narodila, je Klára Kolouchová.

První zaznamenaná expedice na Mount Everest se uskutečnila v roce 1922. Až do roku 1953 se ale nikomu nepodařilo dosáhnout vrcholu. Ten pokořil až Novozélanďan Edmund Hillary a nepálský Šerpa Tenzing Norkej.

V roce 1975 pak na nejvyšší hoře světa stanula i první žena, japonská horolezkyně Džunko Tabeiová.