Článek
Delegace na Tchaj-wan odletí 29. srpna. Kromě osmi senátorů a zástupců vědy a akademické sféry budou většinu tvořit podnikatelé. „Jsou to firmy, které se zabývají klinickou genetikou, hematologií, alternativními zdroji energie, recyklací pneumatik, chytrými technologiemi, vývojem chytrých samonabíjecích hodinek, nanotechnologiemi a podobně. Těch firem je spousta,“ uvedl předseda Senátu.
Tyto firmy podle něj spojuje zájem o nejnovější technologie, které na Tchaj-wanu vyvíjejí. „Potřebujeme nastartovat ekonomiku i tak, že opustíme montovny a začneme používat české mozky. Tchajwanci jsou přístupni tomu, že Česká republika by mohla být jejich startovacím územím pro rozvoj technologií v Evropě. Mohli bychom tady začít vyrábět technologie společně a mít společnou přidanou hodnotu,“ řekl Vystrčil.
Přesný seznam firem se bude ladit ve čtvrtek, kdy ho čeká setkání s podnikateli, aby si ujasnili podmínky cesty.
Zájem českých podnikatelů byl podle Vystrčila vyšší, než je kapacita mise, stále existuje mírný převis zájemců.
Brzy zamíří do karantény
Účastníci mise budou muset podle Vystrčila dva týdny před odletem nastoupit do dobrovolné „karantény“, kdy by se měli - slovy předsedy Senátu - chovat velmi opatrně. „Neznamená to, že mě neuvidíte na žádných oficiálních akcích, ale například roušku na mě uvidíte častěji, i v situacích, kdy není českými nařízeními vyžadována. Je to z důvodu, abychom na Tchaj-wanu působili jako solidní partner,“ dodal.
Zároveň uvedl, že i když jistému nátlaku z čínské strany čelil, bylo to zdvořilejší než jednání, se kterým se musel potýkat jeho předchůdce Jaroslav Kubera (ODS). Na druhou stranu ale prý vnímá podporu této cesty z důležitých míst. „Že tady tlak existuje, je zřejmé. Na druhou stranu musím říci, a jsem potěšen, sílí podpora dokonce z míst, která jsou velmi vlivná,“ uvedl. Daná vlivná místa zatím nechtěl specifikovat, novinářům pouze řekl, že se je v nejbližších dnech dozvědí.
Miloš Vystrčil původně plánoval využít pro cestu na Tchaj-wan vládní speciál, Senát však před několika dny oznámil, že předseda spolu s podnikatelskou misí zvolí pro cestu komerční společnost.
Jedním z důvodů je, že letadla vládní letky nejsou schopna absolvovat cestu z Prahy do Tchaj-peje bez mezipřistání, které by cestu prodloužilo minimálně o 14 hodin. Posádka letu ani členové delegace by se navíc nejspíš nevyhnuli karanténě v zemích vhodných pro mezipřistání. „Rovněž tchajwanská strana uplatňuje přísná zdravotnická opatření a striktně vyžaduje v případě přerušení letu ve třetích zemích povinnou karanténu,“ uvedla tisková tajemnice Senátu Sue Nguyenová.
„Žádné problémy vláda ani Ministerstvo obrany nedělaly, ale my jsme skutečně neměli jiné možnosti než využít komerčního letu,“ dodal Vystrčil.
Předseda Senátu oznámil uskutečnění své cesty na Tchaj-wan letos v červnu. Uvedl několik důvodů. „Jsem přesvědčen, že je to správné z hlediska rozvoje naší země. Druhý důvod je vnitrostátní, do České republiky se vrací základní střet mezi hodnotami, jako je svoboda, nezávislost a demokracie, a mezi něčím, co jsem nazval počítáním grošů,“ řekl začátkem června novinářům.
Cestu na Tchaj-wan, který Čína považuje za svoji součást, plánoval už Vystrčilův předchůdce Jaroslav Kubera (ODS). Po oznámení cesty na něj letos v lednu začalo vyvíjet tlak čínské velvyslanectví, a to i prostřednictvím takzvaného čínského dopisu, kdy okolnosti jeho vzniku však zůstávají stále nejasné. Podle některých informací za ním stojí prezidentův kancléř Vratislav Mynář, který to však odmítá. Kubera několik dnů po obdržení dopisu náhle zemřel na infarkt.
