Vystrčil jako novodobý Kennedy. Tak jeho projev hodnotí zahraniční média

Parafrázoval tak slavnou větu amerického prezidenta Johna F. Kennedyho, který v roce 1963 při návštěvě Západního Berlína obklopeného komunistickou Německou demokratickou republikou vyjádřil obyvatelům města solidaritu prohlášením „Jsem Berlíňan.“ Agentura DPA napsala, že Vystrčil se svými slovy zasazoval o svobodu a demokracii.

Předseda českého Senátu podle agentury Reuters následoval Kennedyho vzdor vůči komunismu a jeho slova pravděpodobně ještě více popudí Peking. Agentura AP označila Vystrčilův výrok za ukázku silného odporu vůči autoritářství a vůči „stále agresivnější zahraniční politice Pekingu“.

Čína, která demokratický Tchaj-wan pokládá za svou vzbouřenou provincii, pohrozila Vystrčilovi, že za návštěvu ostrova zaplatí „vysokou cenu“, připomněla agentura Reuters s tím, že ČR stejně jako většina zemí nemá s Tchaj-wanem oficiální diplomatické styky.

Tchaj-wan funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Česká republika uplatňuje jako většina států světa takzvanou politiku jedné Číny a oficiálně uznává jen pevninskou Čínu.

„Dovolte mi tedy nyní, abych i já vyslovil osobně svoji podporu Tchaj-wanu a nejvyšší hodnotě svobody, abych skončil své dnešní vystoupení tady u vás v Legislativním dvoře, tady u vás na Tchaj-wanu, možná skromnějším, ale stejně důrazným prohlášením: Jsem Tchajwanec. Wo š' Tchaj-wan-žen,“ řekl Vystrčil v závěru projevu v parlamentu a po jeho čínských slovech následoval hlasitý potlesk přítomných vestoje.

Podle DPA vyjádřil Vystrčil solidaritu „s ostrovní demokratickou republikou, na kterou komunistické vedení v Pekingu tlačí a diplomaticky ji izoluje“. Francouzská agentura AFP poukázala na to, že Vystrčil závěr projevu pronesl v mandarínštině, tedy podobně jako Kennedy kdysi v němčině. Americká agentura AP napsala, že Vystrčil „zdůraznil demokratické svobody, které si ČR osvojila po svržení komunistického vedení“.

Ačkoli česká vláda Vystrčilovu cestu na Tchaj-wan nepodpořila, ostrá čínská kritika cesty ji znepokojila, a předvolala si proto čínského velvyslance, zatímco Peking si v pondělí také „k pokárání“ předvolal českého velvyslance, napsala agentura Reuters. Ta spolu s agenturou AP rovněž poukázala na dlouhodobou snahu prezidenta Miloše Zemana o bližší vztahy s Čínou.

Další média si kladou otázku, co bude Vystrčilova cesta znamenat pro další evropské státy.

List Financial Times (FT) poznamenal, že cesta českého politika na Tchaj-wan přichází v době, kdy se čínský ministr zahraničí Wang I snaží v Evropě zlepšit obraz Číny a zmírnit obavy ohledně Hongkongu a perzekuce menšinových Ujgurů.

FT také odkázal na loňský průzkum amerického think tanku Pew, podle kterého mají Češi nejnegativnější postoj k Číně ze států střední a východní Evropy. Hlas Ameriky (VOA) se na možný budoucí vývoj ptal dvou tchajwanských profesorů. Podle obou není příliš pravděpodobné, že Vystrčilova návštěva spustí v Evropě řetězovou reakci, z níž má Čína podle nich mnohem větší obavy.

Podle analýzy hongkongského anglicky píšícího webu Asia Times je Vystrčilova cesta „lakmusovým testem pro evropské politiky“. „Pokud se Peking nepokusí Vystrčila potrestat, tak to možná ostatní evropské lídry přiměje naplánovat si cestu do Tchaj-peje. Pokud se o to (Čína) pokusí a neuspěje, znázorní to neúčinnost toho, co pozorovatelé označují za donucovací diplomacii Pekingu,“ napsal list.