Článek
Liberální odpůrci nacionalistického předsedu vlády Orbána navíc obviňují z nadbíhání Číně. Nelíbí se jim také, že by čínská univerzita podle nich mohla ohrozit kvalitu vysokoškolského vzdělávání a navíc posílit vliv Pekingu nejen v Maďarsku, ale i v Evropské unii. Vládní politici nicméně kritiku označují za „politickou hysterii“.
„Nesouhlasím s posilováním feudálních vztahů naší země s Čínou,“ řekl podle agentury Reuters 22letý student Patrik, který se protestu zúčastnil. Podle něj by finanční prostředky měly být využity „ke zlepšení našich vlastních univerzit místo na budování čínské“.
„Orbán a jeho strana Fidesz se snaží vypadat jako antikomunisté, přitom se s nimi přátelí,“ cituje britská BBC slova další demonstrantky Szonji Radicsové pro agenturu AFP.
Orbánova vládnoucí strana Fidesz „šmahem rozprodává ubytování maďarských studentů a jejich budoucnost, aby do země mohla přivést elitní univerzitu čínské diktatury“, napsali na Facebooku dále organizátoři protestu. Podle německého serveru Deutsche Welle se protestů zúčastnilo kolem 10 tisíc lidí. Vidět byly i transparenty s nápisem „Zrada“.
Dohodu o výstavbě univerzitního kampusu prestižní čínské univerzity Fu-tan podepsal Orbán v dubnu. Vláda rozhodnutí hájí tvrzením, že Fu-tan je instituce světové úrovně a její pobočka v Budapešti by „umožnila, aby se studenti učili od nejlepších“. Investigativní novináři ze serveru Direkt36 ale upozorňují, že studium na univerzitě bude soukromé a vláda zatím nepředstavila plán možné pomoci financování pro maďarské studenty. Uvádí také, že studium bude sice dvakrát levnější než na prestižní britské London School of Economics, ale zároveň dvakrát dražší než studium na pražské VŠE.
Náměstek ministra pro inovace a technologie Tamás Schanda podle agentury MTI sobotní demonstraci odmítl jako zbytečnou akci. Podle něj jde o „politickou hysterii“ vyvolanou na základě nepodložených drbů a zpráv médií.
Předpokládaná cena výstavby celého kampusu je zatím 1,8 miliardy dolarů. Suma převyšuje investice do vysokoškolského systému Orbánovy vlády za rok 2019. Většinovou částku by nicméně měla poskytnout v rámci půjčky čínská banka, odhalili na základě podkladů investigativci z Direkt36.
Kontroverze v době, kdy není zcela jasné, jak přesně bude financování instituce vypadat, vzbudily i vysoké platy profesorů. Administrativní pracovník na prestižní univerzitě by si měl přijít na 40 tisíc dolarů ročně a profesoři pak až na 250 tisíc. Plat profesorů na státních univerzitách v Maďarsku se přitom ročně pohybuje kolem 8300 dolarů pro výzkumné pracovníky a 22 tisíc dolarů pro profesory.
Podle maďarského liberálního think tanku Republikon Institute s čínskou univerzitou v Maďarsku nesouhlasí kolem dvou třetin obyvatel. Na místě, kde kampus vznikne, měly navíc podle původního plánu vzniknout cenově dostupné byty pro studenty z venkova.
S výstavbou nesouhlasí ani primátor maďarské metropole Gergely Karácsony, který pochází z řad liberální opozice. Ve středu v této souvislosti oznámil pojmenování čtyř ulic v okolí místa, kde by čínský kampus měl vyrůst. Měly by nést názvy „Dalajlámova ulice“, „Ulice ujgurských mučedníků“ a „Ulice svobodného Hongkongu“. Další jméno má vzdát hold pronásledovanému katolickému biskupovi. Peking označuje dalajlámu za nebezpečného separatistu a muslimští Ujgurové podle Západu čelí v Číně genocidě. Čína ale porušování lidských práv popírá.
Univerzita Fu-tan je jednou z nejprestižnějších vzdělávacích institucí v Číně. Dokončena má být v roce 2024. Pracovat na ní mají podle plánu čínští pracovníci za využití ze země dovezeného materiálu. Stane se první čínskou univerzitou na území EU.
