Článek
Jedna z nich představí fotografie, které se teprve nedávno podařilo identifikovat jako snímky židovského transportu procházejícího blízkou křižovatkou ulic U smaltovny a Veletržní v Holešovicích směrem k nádraží Bubny, odkud transporty odjížděly. Série výstav Obrazy a hlasy Bubnů potrvá do 31. října.
Nově identifikované fotografie pocházejí ze sbírky spisovatele, badatele a sběratele fotografií Jaroslava Čvančary. Sám nezná zdroj, ze kterého je získal, a původně měl za to, že jde o transport procházející Bohušovicemi nad Ohří. Badatelé se celá desetiletí domnívali, že fotodokumentace mapující pochod transportů z těchto míst v pražských Holešovicích neexistuje. Zatím ale není známé, za jakých okolností fotografie vznikly, kdo na nich je, ani kdo je zachytil. Památník ticha chce po okolnostech vzniku snímků pátrat s odborníky, pamětníky, ale také studenty a dětmi z rodin na starých fotografiích.
Návštěvníci výstavy uvidí také malé album nalezené v rodinné pozůstalosti po Milanu Weinerovi. Weiner prošel koncentračními tábory v Terezíně a Osvětimi, pochod smrti absolvoval se svým kamarádem, později známým spisovatelem Arnoštem Lustigem. Vystavena bude i další část cyklu Karla Cudlína Babí Jar z místa masakru u Kyjeva, kde bylo koncem září 1941 postříleno více než 30.000 lidí, či fotografie Richarda Homoly nazvané Latentní obrazy Terezína zachycující detaily z baráků terezínského ghetta. Expozice Pasy pro život přiblíží skupinu, která na počátku války vyráběla falešné pasy pro Židy z celé Evropy.
Obrazy a hlasy Bubnů jsou zahajovací akcí podzimního programu Památníku ticha, jehož společným jmenovatelem je pomíjivost. Veřejnosti tak ještě od 6. října nabídne obnovenou expozici soch v prostorách kolejiště spolu s novými obrazy z největšího pražského brownfieldu nazvanou Vrstvy paměti města nebo procházkovou přednášku Zdeňka Lukeše připomínající německé a židovské architekty Bubnů a Holešovic a později další ročník vzpomínkové akce Bubnování pro Bubny.
Památník ticha, který dosud vznikal kolem nádraží Bubny péčí obecně prospěšné společnosti, by se měl stát příspěvkovou organizací Ministerstva kultury. Návrh musí schválit vláda. Účelem Památníku ticha má být interpretace osudů části židovského obyvatelstva během druhé světové války. Památník nemá být jen pietním místem, měl by v něm vzniknout vedle stálé expozice prostor pro sezonní projekty a vzdělávací centrum.
