Článek
„Zaměřili jsme se na ztvárnění Komenského v umění, proměnu oslav, spory o rodiště slavného učence i některé kuriozity,“ řekl historik a spoluautor expozice Vladimír Urbánek z Filozofického ústavu Akademie věd ČR (AV). Výstava J.A.K. Komenský v kulturách a vzpomínání bude od 8. září do 21. října v budově AV na pražské Národní třídě. Koná se při příležitosti 350. výročí smrti Komenského, které připadá na 15. listopadu.
Podle Urbánka výstava nahlíží na Komenského jako na symbol, který v průběhu doby vstupoval do různých souvislostí z hlediska národní, profesní i regionální identity. „Výstavu jsme rozčlenili do šesti úhlů,“ řekl ke koncepci historik.
První se zabývá zobrazením Komenského ve výtvarném umění. „Existují dobové portréty a rytiny, z kterých tradice vychází, ale zároveň se přetváří a reaguje na dobovou poptávku,“ poznamenal Urbánek. V druhé polovině 19. století tak v ní podle něj vznikl například motiv Komenského jako pedagoga. „Často se zobrazuje se žáčkem, to proniká na úroveň všech těch reliéfů na školách a tak dále,“ uvedl Urbánek. Výrazné bylo i téma odchodu ze země.
„Výstava nepřináší jen vrcholné výjevy, ať už skrze originál či na fotografiích. Zajímavé jsou i projevy na hranici kýče či využití obrazu Komenského v užitém umění - třeba jako ozdoby na vycházkové holi,“ upozornil historik.
Autoři expozice se zaměřili i na způsoby ztvárnění života Komenského v krásné literatuře. Třetí podtéma cílí na místa spjatá s jeho životem a to, jak si učence tamní obyvatelé přisvojovali. „Známý je spor o to, kde se Komenský narodil. Dnes nám může připadat úsměvný, ale na konci 19. století i za první republiky to bylo vážně vedené soupeření mezi Nivnicí, Komňou a Uherským Brodem,“ řekl Urbánek. Utvářelo se tak místo Slovácka jako „kraje Komenského“.
Do topografie paměti podle historika patří i příběh místa, kde byl Komenský v exilu pohřben. Urbánek uvedl, že památník v nizozemském Naardenu vybudovaný ve 30. letech byl „sekulární svatyní“ reprezentující jak Komenského, tak i československý stát.
Expozice bude reflektovat také oslavy v období monarchie, první republiky i totalit. „Máme třeba fotografii z neobvyklé oslavy Komenského v době protektorátu, kdy byly v zásadě všechny oslavy potlačeny, ale přece se jedna v Uherském Brodě konala,“ řekl Urbánek. „Sál byl vyzdoben portréty Hitlera a Háchy, byl tam hákový kříž, pod nímž stály krojované dívky. U Komenského se nezdůrazňovalo, že to byl primárně český autor. Zdůrazňovalo se, že to byl velký Středoevropan, což korespondovalo s nacistickou ideologií Mitteleuropy,“ uvedl historik. Upozornil i na nákladné oslavy za komunismu, včetně zvláštních momentů připomínek 300. výročí Komenského smrti.
„V roce 1970 byly oslavy spojeny s dozvuky a reakcemi na pražské jaro. V řadě projevů oficiálních řečníků stranických a vládních byl Komenský výrazně ideologicky traktován,“ podotkl badatel. Dodal, že kvůli tehdejšímu výročí narození Lenina se na některých výstavách také ocitly portréty Komenského a Lenina vedle sebe.
Výstava přiblíží i vnímání Komenského jako kanonické postavy v kontextu humanistických učenců, náboženství či dějin pedagogiky. Část expozice je podle Urbánka věnována i odkazům na Komenského v divadle a filmu.
