Článek
Na desítkách výstavních panelů ukáže historii stejnojmenné společnosti od počátku 20. století přes obě světové války. Návštěvníci si do 31. ledna mohou prohlédnout výrobky stejnojmenné společnosti založené v roce 1902, jako jsou patentky či přezky na boty a dobové fotografie, reklamy nebo i plány budov.
„Návštěvník výstavy se seznámí s životními osudy Jindřicha Waldese a s rozvojem jeho firmy, která se z malé dílny vyvinula ve světově proslulou firmu s řadou výrobních filiálek v zahraničí,“ řekla autorka výstavy Hana Králová.
„Poprvé se zde prezentuje činnost sportovního klubu Waldes, zasahujících do řady sportovních odvětví, který byl ve svých počátcích spjatý s klubem Bohemians. Zcela unikátní a ve světě jedinečný počin pak představoval ‚První pražský pánský pletací klub Waldes,‘ založený za účelem propagace waldesových aerodynamických jehlic,“ řekl Martin Sovák ze Státního oblastního archivu v Praze (SOA), který se na výstavě podílel.
Waldese přezdívaného i „vršovický Baťa“ proslavil inovativní stiskací knoflík Koh-i-noor (KIN). Stal se i součástí znaku firmy, jež společnost používá dodnes a na kterém je hlava ženy s knoflíkem Koh-i-noor v oku. Autory výtvarné podoby loga přezdívaného Miss KIN jsou čeští umělci Vojtěch Preissig a František Kupka, dlouholetý přítel Waldese.
Podnikatel s židovským původem své zisky z výroby vložil mimo jiné do vzdělávání, sportu a umění. Jako nadšený sběratel shromáždil řadu kreseb, grafik, soch a plastik. Jeho kolekce čítala i 449 obrazů od Karla Škréty, Vojtěcha Hynaise, Mikoláše Alše, Josefa Čapka, Kupky a dalších předních českých umělců. Rozsáhlou sbírku zabavili nacisté poté, co byl Waldes v roce 1939 zatčen a zavlečen do koncentračního tábora v německém Buchenwaldu.
V koncentračním táboře strávil Waldes dva roky, v roce 1941 uzavřel s Třetí říší dohodu o vyrovnání a byl propuštěn na svobodu. Jeho manželce Hedvice a třem dětem se podařilo tehdejší Protektorát Čechy a Morava opustit do srpna 1939 a Waldes se za nimi měl vypravit do Ameriky, kde se rodina usídlila. Při plavbě z Lisabonu do USA se však zhoršil jeho už tak chatrný zdravotní stav a při zastávce na Kubě byl hospitalizován. Zemřel 1. července 1941 v Havaně.
O konci Waldesova života se podle Sováka a Králové vypráví řada legend. Pro výstavu se však podařilo mimo jiné získat dědický spis, jehož součástí je i úmrtní zpráva. Ta potvrzuje, že podnikatel zemřel na selhání ledvin.
