Článek
Nestačí mít jen pojištěnou domácnost nebo nemovitost, je třeba mít dojednané i dostatečně vysoké částky, které v případě neštěstí či škodné události od pojišťovny dostanete. Čím starší je smlouva, tím spíš hrozí, že klient nedostane dost, protože ceny od doby uzavření pojistky vzrostly.
Takže i když jste pojištění, není stoprocentní, že kdyby tornádo, které minulý týden pustošilo jihomoravské obce, přišlo i k vám, pojišťovna vám škody zaplatí. Pokud chcete mít jistotu, připravte si pojistnou smlouvu k pojištění nemovitosti a domácnosti. A dále zkuste odpovědět na následující otázky:
- Za kolik byste svou domácnost vybavili, kdyby v ní nic nebylo?
- Za kolik byste mohli znovu postavit svůj dům ze stejných materiálů, ze kterých je postaven teď? (cenu pozemku neberte v potaz, ten vám i po řádění přírodních živlů zůstane).
- Pokud bydlíte v bytě, odpovězte si, za kolik byste obdobný byt mohli koupit v dané lokalitě.
Teď porovnejte své odpovědi s částkami, které máte v pojistné smlouvě. Tedy s částkami, které od pojišťovny dostanete, když si příště živly vyberou k řádění zrovna vaši nemovitost. Souhlasí sumy alespoň přibližně? Pokud ne, jste tzv. podpojištění.
60 procent tuzemských domácností a 50 pojistitelných staveb není pojištěno vůbec.
Co s tím? Můžete se utěšovat tím, že v tom rozhodně nejste sami. Tady pozitivní zprávy končí. Pokud svá pojištění neaktualizujete, aby odpovídaly současným cenám, vystavujete se riziku, že až přijde to, proti čemu jste pojištěni, klesne vám životní úroveň. V horším případě nebudete mít kde bydlet. Za peníze od pojišťovny totiž svůj majetek do stavu před řáděním živlu neobnovíte.
V loňském průzkumu Instant Research pro ČSOB Pojišťovnu uvedlo skoro 17 procent dotázaných, že svou smlouvu na pojištění domácnosti či nemovitosti aktualizovalo před více než 5 lety. „U pojistných smluv starších deset let a více se může jednat až o 30procentní podpojištěnost,“ upozornil mluvčí pojišťovny Petr Milata.
A přidává další statistiku: 60 procent tuzemských domácností a polovina pojistitelných staveb (tedy ve slušném technickém stavu) není podle Milaty pojištěno vůbec.
Eva Svobodová, mluvčí pojišťovny Uniqa, je v odhadu střídmější. „Zhruba 40 % domácností a 45 % nemovitostí pojištěno není,“ míní.
Míra podpojištěnosti záleží na kupní síle obyvatel v té které oblasti. V posledních letech ale hlavně na pohybu cen nemovitostí a dostupnosti stavebních řemesel v různých částech republiky. „Všude bez výjimky došlo ke zvýšení, a to v řádu několika desítek procent za poslední tři roky,“ uvádí Svobodová.
Nejhorší je to z pohledu hodnoty nemovitostí ve velkoměstech a atraktivních lokalitách, jako je Šumava nebo Krkonoše. U řemesel je to různé. „Z naší zkušenosti je například dostupnost nejhorší v Karlovarském kraji, takže se dá předpokládat i velký nárůst cen,“ doplnila mluvčí Uniqy.
Oheň devastuje nejvíc
SZ Byznys z údajů uváděných Českou asociací pojišťoven sestavil žebříček nehod a pohrom podle jejich nákladnosti v minulém roce. Ten by mohl být určitým vodítkem při stanovování pojistných částek na konkrétní riziko v pojistných smlouvách.
Suverénně největším průšvihem je výbuch. Zatímco v průměru v roce 2020 pojišťovny za jednu pojistnou událost z pojištění majetku vyplatily něco málo přes 40 tisíc korun, výbuch je stál skoro dva miliony.
Na druhou stranu, výbuchy jsou naštěstí nejméně častou událostí, kterou musí likvidátoři pojišťoven řešit. Nejčastěji jde o vodovodní škody a „ostatní“ škody, které nejsou zařazené v žádné z uvedených kategorií. Celkově nejdražší jsou pro pojišťovny škody z požáru.
Průměrná „cena“ nehody se u pojištění majetku v posledních deseti letech příliš nemění. S výjimkou roku 2013, kdy Česko zasáhly tři vlny povodní.
