Vyšší stočné za Dešťovku. Bude o státní dotace zájem i potom, co lidé zaplatí víc za vodu?

Sdružení odboru vodovodů a kanalizací požaduje, aby se příjemcům dotací zvedl poplatek, protože budou mít víc odpadní vody. Je to namístě a jak je program Dešťovka vlastně výhodný?

Téma dnešního Duelu Seznam Zpráv.

Diskutovali v něm ředitel Sdružení odboru vodovodů a kanalizací ČR Oldřich Vlasák a ředitel Fondu životního prostředí Petr Valdman.

Sdružení odboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) bude doporučovat Státnímu fondu životního prostředí, aby v novém kole dotačního programu Dešťovka v případě využívání dešťové vody pro splachování na záchodě byly nutné smlouvy mezi příjemci dotace a provozovatelem kanalizace. Provozovatel vodohospodářské infrastruktury by pak měl chtít po příjemci buď o čtvrtinu vyšší stočné, nebo nainstalování měřáku na odpadní vodu.

„Pakliže by se (dešťová voda) používala na splachování, tak se využije, následně se stane odpadní vodou a podléhá zpoplatnění," řekl ředitel sdružení Oldřich Vlasák. Ujistil ale, že rozpočet domácností by to nemělo výrazněji zatížit. Bude záležet podle něj také na tom, jak se lidé dohodnou konkrétně s vodohospodářskými společnostmi. Některé podle něj můžou přistoupit i na nižší poplatek za stočné.

Ve druhém kole Dešťovky, kde je možné čerpat peníze jak na instalaci systémů na splachování dešťovou vodou, tak na využívání dešťové vody na zalévání rostlin, bude v září 240 milionů korun. Lidé budou moci získat až polovinu vynaložených nákladů na systémy, nejvíce však 105 000 korun.

Průměrná výše stočného byla loni podle Českého statistického úřadu bez DPH 32,1 Kč za metr krychlový. Vodné činilo 36,7 Kč za metr krychlový. Pokud by si domácnost, která dotaci získá, vybrala měřák na stočné, nejlevnější podle předsedy představenstva SOVAK Františka Baráka stojí 1500 korun. Možností by bylo také využití tzv. směrných čísel, zejména u domácností, které nemají měřenou spotřebu pitné vody.

Celý program je podle sdružení neekonomický. Podle Baráka, jenž si jako příklad vzal systém pro závlahu dešťovou vodou za 96 000 korun, který zachytí ročně 280 metrů krychlových vody a bude mít životnost sedm let, vyjde cena za metr krychlový dešťové vody na 343 korun. To je podle něj devítinásobek ceny za vodu z vodovodu. Obecně však používání dešťové vody jako závlahu podporuje.

Podle Baráka již některé domácnosti v republice systém splachování pomocí dešťové vody používají po dohodě s provozovateli na systému úhrady, nebo jim to provozovatel nechal zdarma.

Ministerstvo životního prostředí spustilo první pilotní výzvu v dotačním programu Dešťovka letos v květnu, kdy přerozdělilo 110 milionů korun. Největší zájem byl o peníze na systémy na dešťovou vodu určenou pro splachování a současně zalévání zahrady. O ně si zažádalo přes 1700 domácností. Počet žádostí vyčerpal peníze vyčleněné v prvním kole během 28 hodin od spuštění jejich příjmu.