Článek
Vláda schválila čtyři odpadové zákony, které regulují mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Legislativa by měla platit od počátku roku 2021. Kritici, mezi kterými jsou ekologové i opoziční politici, nesouhlasí zejména s odložením konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030.
Jedním z hlavních opatření nové legislativy je postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současných 500 korun až na 1850 korun za tunu v roce 2030. Obce budou mít zároveň více možností motivovat občany ke třídění. Pokud budou schopny vytřídit postupně od 35 procent (rok 2019) do 75 procent (rok 2027) komunálního odpadu, budou za zbytek odpadu, který by případně ukládaly na skládku, platit nižší částky: do roku 2025 až 500 korun, později až 800 korun v roce 2029.
Posunutí termínu konce skládkování ministerstvo odůvodnilo tím, že chtělo vyhovět zejména obcím, aby se stihla zlepšit infrastruktura pro nakládání s komunálními odpady. Podle ekologického sdružení Hnutí Duha jsou přitom v ČR investoři, kteří by se svými technologiemi dokázali zajistit ukončení skládkování milionů tun biologicky rozložitelných odpadů již k roku 2024. Odrazují je ale nevhodné podmínky, tvrdí ekologové.
Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) naopak tvrdí, že odklon odpadů ze skládek v roce 2030 bude pro firmy a obce dražším řešením. Stát chce podle AMSP podnikatelům navíc zdražit nejen komunální odpady, ale nová omezení a zdražení se mají nad rámec požadavků EU týkat i průmyslových odpadů.
Anketa
Vláda schválila také novelu zákona o obalech, která nepočítá se zaváděním zálohového systému na PET lahve. Zákon tomu ale nebrání, výrobce či dovozce obalů si ho může dobrovolně zavést. Musí však všude, kde uvádí obaly na trh, umožnit i jejich zpětný odběr. Zavedení vlastního systému je podle některých výrobců v praxi nemožné, možnost považují za komplikovanou a nedávající ekonomický ani environmentální smysl.
Kabinet se k legislativě vrátil téměř měsíc poté, co byl bod přerušen, neboť si premiér Andrej Babiš (ANO) vyžádal další data k hospodaření s odpady. „Zákony, světe div se, prošly v původním, široce kritizovaném znění. Ve znění, které minule ani pan premiér Babiš nechtěl pustit dál, ve znění které silně kritizovala Legislativní rada vlády, ve znění, které nevede ke splnění evropských recyklačních cílů. To je velký problém,“ řekl ČTK ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka.
Ministerstvo životního prostředí chce do října příštího roku rovněž předložit vládě návrh zákona o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí. Nejpozději od května 2021 by se měly v Česku přestat používat některé druhy jednorázových plastových výrobků, například příbory či brčka. Ministerstvo s účinností převedení příslušné evropské směrnice do českého práva počítá od července 2021.
Přestat by se měly prodávat jednorázové plastové příbory, talíře, úchyty k nafukovacím balónkům, polystyrenové obaly na potraviny a hrnky na nápoje určené k okamžité spotřebě a také další produkty z plastů, které mohou přispívat ke znečištění takzvanými mikroplasty.
