Článek
Po každé rozpočtové párty začne bolet hlava. Bývá to ve chvíli, když politici začnou přemýšlet, jak zbavit rozpočet schodku, který v uplynulých letech vyrobili. Pokud se v zákonech zavázali k výdajům, které nepokryjí obvyklé daňové příjmy, pak jde o takřka nesplnitelný úkol. Do takové reality dnes procitá Česko.
Na daních a sociálním pojištění loni český stát vybral 1203 miliard. Zároveň mu zákon přikazoval vyplatit 923 miliard za sociální dávky a příspěvky do zdravotnictví. Svým zaměstnancům a armádě byl pracovními smlouvami zavázán vyplatit dalších 363 miliard. Převedeno do úřední řeči, tzv. mandatorní a kvazimandatorní výdaje přesáhly o 85 miliard částku, kterou stát dokázal pokrýt z vlastních zdrojů.
Celý článek si můžete také poslechnout v audioverzi.
O dalších výdajích na investice, dotace, spotřebu energií nebo údržbu státních budov je předem jasné, že se musí pokrýt půjčkami.
Na první pohled je viníkem epidemie covidu-19, protože přinejmenším na své zákonem předepsané výdaje měla vláda ještě v roce 2019 dost peněz, přitom ostatní agendu mohla financovat zbylými 170 miliardami. Při bližším pohledu je však zřejmé, že pandemický rok 2020 jenom urychlil vývoj, který začal už pět let předtím.
Stále výkonnější ekonomika zajistila v letech 2015 a 2016 rychlejší růst daňových příjmů. Vláda Bohuslava Sobotky na to zareagovala ve volebním roce 2017 mohutným zvýšením výdajů. Nový premiér Andrej Babiš hned po nástupu tempo ještě zvýšil.
Už v časech před krizí zaznamenaly mandatorní výdaje rychlý růst a bylo otázkou času, kdy jejich křivka protne křivku daňových příjmů. Koronavirová krize zkrátila čekání, když vyřadila z provozu část daňových poplatníků.
Babišův kabinet si nechal na letošní rok schválit rozpočet, podle kterého měl růst daňových příjmů kopírovat růst výdajů na dávky a mzdy. Očekávání se počátkem roku plní pouze u výdajů, na daních se vybírá proti loňsku méně.
Historii o tom, jak vláda zrychlovala mandatorní výdaje, lemují jednotlivé zákony a nařízení, podle kterých se zlepšuje dostupnost jednotlivých dávek a zvyšují jejich sazby. Výdaje na důchody vyrostly v letech 2016 až 2020 o třetinu, rodičovský příspěvek stál státní kasu o polovinu víc než dříve, náklady na nemocenskou přišly na dvojnásobek.
Průměrný plat v půlmilionové armádě státních zaměstnanců byl před pěti lety o dvě procenta vyšší než u kolegů v soukromém sektoru, loni to už bylo o devět procent.
U výdajů ze státního rozpočtu párty pokračuje ještě letos. Výdaje na důchody a nemocenskou vyrostou podle plánu o dalších pět procent, ostatní sociální dávky dvojnásobným tempem nepočítaje podporu v nezaměstnanosti, která půjde nahoru ještě rychleji. Platy státních zaměstnanců přesáhnou mzdy u soukromníků o 13 procent.
„Zároveň je patrné, že konsolidace rozpočtu si vyžádá významné navýšení daňové zátěže,“ netají Národní rozpočtová rada ve svém březnovém stanovisku hlavní nepříjemnost, kterou způsobí dosavadní utrácení. Je to prý nutné, protože pouhým snížením výdajů už růst dluhů zabrzdit nejde.
