Článek
„Myslím, že sociální demokracie se chce prostě jen zviditelnit. Protože stále ty jejich preference voličské – hlavně ve srovnání s ANO – stále pokulhávají. Pokud bych měl být zlý a doporučovat nějaké sektorové daně, tak bych doporučil třeba vodárenské společnosti, ale tady u bank zřejmě vidí sociální demokraté největší potenciál, jak přilepšit státnímu rozpočtu a zamezit odlivu zisku.“
Na argument místopředsedy ČSSD a ministra zahraničí Petříčka, že by se banky měly vzhledem ke stoupajícím ziskům víc podílet na veřejném financování, Lukáš Kovanda namítá, že by to odnesl klient. „Sice tady bude vyšší příjem pro státní rozpočet, ale zase ty banky mají poměrně velkou moc, jak ty zvýšené náklady převádět na klienta – mohly by být méně velkorysé v úročení vkladu, můžou vehementněji zvýšit úročení u hypoték, pak je velmi těžké poměřit, zda se vyplatí, co bude mít státní rozpočet navíc – já obecně jsem pro to, aby v kapsách zůstalo víc běžným občanům.“
Pokud srovnáváme se zahraničím, zejména zeměmi, které jsou nám geograficky blízké, jako jsou Polsko nebo Maďarsko, tam je uplatňována bankovní daň, ale vznikala podle hlavního ekonoma Czech Fund z jiných příčin než v České republice. „V Maďarsku byla zavedena po vrcholné fázi finanční krize a bylo to proto, aby bylo možné křísit banky, aniž by byl zasažen daňový poplatník. Jenže české banky se chovaly velmi obezřetně – možná by byla daň namístě, kdybychom si řekli: Podívejte se, museli jsme je křísit z veřejných peněz – ale nic takového se v Česku neodehrálo, tak to není na místě,“ uzavírá Lukáš Kovanda.
