Článek
V Česku se loni narodilo více než pět tisíc dětí po umělém oplodnění. Boom v tomto oboru je každým rokem patrnější, páry loni absolvovaly přes 40 tisíc cyklů umělého oplodnění. Přes čtyři desítky klinik, které se umělým plozením dětí zabývají, trpí nedostatkem odborníků. Na situaci zareaguje Masarykova univerzita, která od září nově otevírá studijní program embryologie. Absolventi budou působit jako specialisté na reprodukčních klinikách a zaplní tak mezeru na trhu práce.
Na vývoj pracovního trhu reagují vysoké školy po celé republice. Chtějí se víc přizpůsobit potřebám zaměstnavatelů a dál tak zlepšovat uplatnění absolventů. O nově otevřené programy je mezi uchazeči už teď enormní zájem.
Podle garanta embryologického programu Aleše Hampla takový typ studia doteď v republice chyběl. „Možnost pracovat jako embryolog byla podmíněná náročným dovzděláváním se, a to v mnoha specializovaných oblastech. Nový program nabídne všechny potřebné vědomosti a dovednosti už při studiu,“ řekl. Do nového programu chce fakulta přijímat osmnáct uchazečů ročně. Množství zájemců ale toto číslo mnohonásobně přesahuje. Podle mluvčí Masarykovy univerzity Terezy Fojtové tak univerzita dostane možnost vybírat si ze skutečně kvalitních uchazečů.
Embryologie není jediná novinka, na které největší brněnská univerzita láká studenty. Uchazeči se také poprvé hlásí do specializovaného programu buněčné biologie nebo na tlumočnictví českého znakového jazyka. Jeho absolventi se uplatní v oblasti sociální práce a vzdělávání. Mohou působit na různých úřadech nebo jako asistenti pedagoga. „Poptávka po tomto povolání roste, stále více lidí využívá nárok na tlumočníka,“ vysvětlila Fojtová. Kromě praktické výuky znakového jazyka čeká studenty také lingvistická teorie nebo fungování sociálních služeb, a to včetně patřičných zákonů.
Česká zemědělská univerzita se snaží cílit výuku prakticky. Letos otevírá pro uchazeče zcela nový obor – inovativní podnikání. Už při studiu mají studenti možnost založit a řídit vlastní firmu. „Naše univerzita reaguje na potřeby trhu práce, zároveň se ale snažíme jít směrem k udržitelnosti a ekologii,“ uvedla mluvčí ČZU Jana Kašparová.
Ekologie a životní prostředí jsou důležitými aspekty také pro brněnské Vysoké učení technické. Fakulta stavební otevře program environmentálně vyspělé budovy, který má absolventy seznámit se začleňováním staveb do krajiny, a to z hlediska jejich ekologie a udržitelnosti. Také v programu analytická, environmentální a forenzní chemie je zdůrazněné životní prostředí. Problematika je ve studiu propojená s novými technologiemi a právem. „Téma ochrany životního prostředí a udržitelnosti je velmi aktuální. Vysoké školy se obecně snaží přispět,“ řekla mluvčí VUT Radana Koudelová.
Pozadu nezůstává ani největší tuzemská univerzita, Univerzita Karlova. „Otevíráme hlavně nové doktorské programy, zejména z oblasti lékařských a přírodních věd,“ uvedl mluvčí UK Petr Podzimek. Také oni se pokoušejí reagovat na změny na trhu práce. Od nového akademického roku mají uchazeči možnost studovat například ekologii nebo imunologii.
Nové studijní programy příští rok otevře také olomoucká Univerzita Palackého či pražské České vysoké učení technické.
Zatímco Masarykova univerzita uzavřela přihlášky do bakalářských programů už na konci února, na většinu vysokých škol mohou zájemci podávat přihlášky i v březnu.
