Článek
Bulharsko aktuálně eviduje nejvyšší počet zemřelých na 100 tisíc obyvatel na světě (342,87), uvádí data Univerzity Johnse Hopkinse. Následuje Brazílie, která se měsíce držela na nejhorších pozicích v žebříčcích úmrtnosti na covid-19; nyní eviduje na 100 tisíc obyvatel 287,94 zemřelého.
Kromě covidu-19 se Bulharsko zmítá i v krizi politické. Bulhaři půjdou letos k volbám navzdory zhoršující se epidemické situaci již potřetí.
„Denně přijde Bulharsko o stejný počet lidí, jako kdyby se zřítilo jedno letadlo. Je to strašlivé,“ popisuje pro server Euronews aktuální situaci Ruzha Smilova, ředitelka neziskové organizace The Centre for Liberal Strategies Foundation se sídlem v Sofii.
Země, která se aktuálně potýká s již třetí a dosud nejhorší pandemickou vlnou, eviduje průměrný sedmidenní přírůstek nakažených kolem 4 700 osob. Denní přírůstky zemřelých od konce října neklesly pod 100 denně.
V zemi navíc dále ubývají obyvatelé. S tímto fenoménem se Bulharsko potýkalo ještě před začátkem šíření koronaviru. Dělo se tak kvůli vysoké míře migrace do zahraničí a nízké porodnosti. Euronews připomíná, že Bulharsko je zemí s nejrychleji snižující se populací na světě. Za posledních 10 let přišlo podle Smilovy až o 10 procent populace. „Tragédie ještě poroste. Je šokující toto vnímat v naší společnosti, když zažíváme i demografickou krizi,“ komentuje aktuální vysoký počet úmrtí Smilova.
Populární není ani očkování. Bulharů je očkovaných nejméně v Evropě. Kompletní očkování má za sebou jen 1,38 milionu lidí, což představuje pouhých 20 procent ze sedmimilionové populace.
Nejnižší v Evropě je i počet podaných dávek na 100 lidí. Zatímco na Maltě, která stojí v čele žebříčku, se dle statistik z minulého týdne podalo 169,38 dávky na 100 lidí, v Bulharsku se podalo dávek pouze 40,61.
Nevole řešit epidemickou situaci v zemi, kde se od začátku nakazilo přes 602 tisíc lidí a zemřelo téměř 24 tisíc, má v balkánské zemi několik důvodů. Bulharsko je země, „kde politici zlehčují vše, co by mohlo voliče rozčílit“, vysvětluje reportér Angel Petrov z online deníku Dnevnik v kontextu nadcházejících voleb.
„Když si současná vláda letos v létě uvědomila, že v listopadu proběhnou nové volby, rozhodla se postupovat velmi opatrně, co se týká veřejných opatření, která by mohla vést k nespokojenosti obyvatel,“ vysvětluje dále a poukazuje na skutečnost, že bulharští politici nechtějí před volbami nikoho „urazit nebo popudit“.
Právě přístup tamních vládnoucích politiků, kteří neprosazují opatření a vyjadřují se v neprospěch očkování, také přispěl k obecné nedůvěře vůči vakcinaci a dodržování opatření.
„Myslím si, že problém je hluboká a patologická nedůvěra nejen ve vládu a instituce, ale i nedůvěra v jakoukoliv kolektivní organizaci,“ domnívá se Smilova. „Váhavost ohledně očkování v Bulharsku je způsobena především chybějící kampaní na očkování, kterou by stát podpořil. Stát toho udělal málo. První kampaň na podporu vakcín začala teprve minulý měsíc,“ představuje další důvod.
Kvůli zhoršujícím se prognózám od poloviny října se nicméně tamní vláda rozhodla zasáhnout a přistoupila k nutnosti prokazování se zdravotním osvědčením (o očkování, testování nebo negativním výsledku na covid-19) v restauracích, divadlech, nákupních centrech a dalších uzavřených veřejných prostorách.
Rozhodnutí tamního ministerstva zdravotnictví v čele s ministrem Stojčem Kacarovem však kritizovala jak středopravá strana GERB, jež vede v předvolebních průzkumech, tak i socialisté, kteří jsou nyní podle průzkumů druzí.
V reakci na nová nařízení se do ulic metropole Sofie vydaly stovky odpůrců očkování a protikoronavirových nařízení. Jiné nicméně rozhodnutí vlády motivovalo k tomu, aby se rychle naočkovali.
Bulhaři půjdou letos k volbám už potřetí. A to kvůli trvající neschopnosti politických formací, které se dostaly do Národního shromáždění při dubnových řádných i červencových předčasných volbách, dohodnout se na nové vládě v čele s úřednickým premiérem Stefanem Janevem. Ten je blízkým spolupracovníkem prezidenta Rumena Radeva, jenž usiluje o obhajobu prezidentského postu v nadcházejících prezidentských volbách, vypsaných stejně jako ty parlamentní na listopad.
