Článek
Když si do navigace zadáte jako cíl své cesty Liberec, prakticky pokaždé vás to nasměruje na Soukenné náměstí. Místní ho ale přezdívají na Syner (podle firmy, která prostor rekonstruovala) a nebo Lavičkové.
Laviček tu mají rekordních pětasedmdesát a oprava jedné, jak nyní zdejší radní zjistili, vyjde na 8 tisíc korun bez DPH. I proto hledali řešení, jak na údržbě ušetřit. A výsledek? Polovinu laviček odstraní a zbytek opraví. Účet přitom bude zhruba 300 tisíc korun bez DPH. A to jen kvůli jejich nešťastnému konstrukčnímu řešení. Pokud je chcete opravit, nezbývá, než je vykopat ze země a celé demontovat.
„Lavičky nemusejí být nutně žlutě natřené. Klidně ať zůstanou přirozeně opotřebované, šedivé. Nevím, zda je nyní vůbec rekonstruovat. Podle mě tu nemají být vůbec,“ říká Jan Mach ze studia Mjölk architekti, který se řadu let zabývá koncepcí veřejného prostoru ve městě.
Pouhých šest let poté, co se prostranství opravilo za 18 milionů, město musí vyměnit či investovat do opravy další části mobiliáře. Lavičky ale nejsou hlavní problém tohoto, jinak atraktivního, veřejného prostoru.
„Soukenné náměstí je jedním ze tří nejdůležitějších v Liberci, spolu s náměstím u radnice a u kostela. Jeho rekonstrukci před 6 lety jsme hodně kritizovali, protože byla nešťastná. Velkou část náměstí zabírá zeleň, která ale neslouží lidem k tomu, aby si na ni například lehali. V podstatě na ni nemůžou. Průchody pak nutí lidi náměstím procházet velmi nepřirozeným způsobem,“ vysvětluje architekt Jan Mach.
Jen kousek od Soukenného náměstí je podobná plocha, jejíž opravu před lety financoval soukromý investor. A to včetně parkovací plochy. Prostor je méně náročný na údržbu a svým uspořádáním láká lidi k setkávání.
„Je to ideálně navržené místo. Péčí soukromého investora tu vyrostly stromy a plocha kolem je vydlážděná, takže lidé se mají kde potkávat. Přitom ji lze dobře udržovat při zachování rozumných nákladů,“ popisuje architekt Jan Mach.
Klíčové okamžiky v příběhu rekonstrukce Soukenného náměstí v Liberci:
Už před třemi lety se na Soukenném náměstí měnila poškozená dlažba, protože se rozpadala. Jiný je i další mobiliář, například koše na odpadky. A nebo zeleň. A nyní jsou na řadě lavičky. A další investice. Že ale místo mezitím ztratilo punc a propojení s okolní zástavbou, nikdo z radních neřeší.
Modernizace a oprava Soukenného náměstí, kterou v roce 2012 provedla firma Syner, vyvolala vlnu kritiky i posměchu od laiků i odborníků. Urbanisté varovali, že nebude fungovat jako městotvorný prvek, Liberečané se zase bavili absurdním množstvím laviček. Na nevelké ploše jich je 75. Lavičky navíc dodala na náměstí firma provázaná s architektem Radimem Kousalem, který novou podobu náměstí nakreslil.
Lavičky dodala firma Siacity. Kousal, který je pro Soukenné náměstí vymyslel, byl do roku 2008 jedním z majitelů Siacity. Siacity a jeho architektonická kancelář Siadesign stále spolupracují.
Přestavba náměstí vyšla na 18 milionů. Cenu považovali mnozí za nepřiměřenou. Proti nové podobě náměstí se dokonce konala demonstrace. Lidé tehdy měli transparenty „Betonová lobby, liberecké hobby“ nebo „Tohle za 18 milionů? Počítali jste dobře?“.
Stavba byla navíc nekvalitně řemeslně odvedená. Největší bolest, uvolněná a drolící se dlažba, se na jaře 2015 dočkala nápravy. V rámci reklamace plochu předláždila na vlastní náklady stavební firma Syner.
Přestavbě se předem pokoušel zabránit politik Jan Korytář (Změna). Tehdy byl krátce primátorem města. Nyní je náměstkem a po letech má podle soudu městu Liberci, v jehož čele stojí, zaplatit 130 tisíc korun jako náhradu škody za pokutu. Tu město dostalo v době, kdy byl Korytář ve funkci primátora a zrušil zakázku právě na rekonstrukci náměstí.
