Výsledky kyrgyzských voleb neplatí, cílem opozice je svržení prezidenta

Ničení portrétů prezidenta, odnášení tiskáren nebo počítačů a dokumenty vyletující z oken. Takový pohled nabízí záběry z kyrgyzského parlamentu a sídla prezidenta, které pořídili účastníci protestů. Do správní budovy, kde sídlí parlament i prezident Sooronbaj Žeenbekov, vnikly desítky protivládních demonstrantů. Podle některých svědků se dokonce v části budovy objevily plameny, informuje BBC.

Podle agentury DPA také demonstranti vylezli na ploty u parlamentní budovy a zapalovali automobily. Bezpečnostní síly nasadily vodní děla, slzný plyn a oslepující granáty. Při protestech podle kyrgyzského ministerstva zdravotnictví zemřel jeden člověk, dalších až 600 mělo být zraněno. Mluvčí ministerstva uvedl, že jeden člověk v Biškeku podlehl svým zraněním po střetu s policií a podle oblečení šlo o civilistu.

Protivládní protesty propukly po oznámení výsledků voleb, které jsou podle opozice zmanipulované. Už během samotného hlasování přibývalo důkazů, že si vládní strany nakupují hlasy voličů a s volebními lístky se i jinak manipuluje. Voliči si například měli za plentou fotit volební lístky na důkaz, že hlasují pro tu „správnou“ stranu, za což dostali zaplaceno.

Žeenbekov na své webové stránce popsal obsazení vládní budovy a velitelství bezpečnosti za pokus některých politických sil dostat se k moci nelegálně. „Vyzývám vůdce politických stran, aby své stoupence uklidnili. Nařídil jsem bezpečnostním silám nestřílet,“ sdělil prezident.

Do parlamentu voliči vyslali čtyři strany. Nejvíce křesel získaly Jednota podporující prezidenta Žeenbekova a Má vlast Kyrgyzstán, tedy strany podporující blízké vztahy s Ruskou federací. Obě strany získaly čtvrtinu všech hlasů, členem strany Má vlast Kyrgyzstán je přitom mladší bratr prezidenta Žeenbekova Asylbek. Právě tato strana je podle BBC úzce spjata s mocnou rodinou Matraimovů. Na protest proti jejímu členovi, Rayimbekovi Matraimovi, významnému sponzorovi Žeenbekovy prezidentské kampaně v roce 2017, loni kvůli podezření z korupce vyšly do ulic tisíce lidí.

Tři strany, které se do parlamentu nedostaly, ještě v neděli oznámily, že výsledky voleb napadnou. V pondělí jejich počet vzrostl na dvanáct. Mezi nimi byla i sociální demokracie, strana exprezidenta Almazbeka Atambajeva, který byl v červenci odsouzen k jedenácti letům vězení mimo jiné za „napomáhání odsouzeným zločincům k útěku“.

Právě Atambajeva demonstranti během nepokojů osvobodili z vězení spolu s dalšími vězněnými politiky. Během svého funkčního období se dopustil korupce a údajně mimo jiné právě také pomáhal odsouzeným zločincům k útěku. Tento sociální demokrat stál v čele země od roku 2011 do roku 2017. Už při loňském zatýkání exprezidenta propukly pouliční bitky mezi jeho stoupenci a bezpečnostními složkami.

V pondělí prezident Žeenbekov oznámil, že se chce sejít se všemi šestnácti stranami, které se účastnily voleb. Setkáním chce hlava státu zmírnit napětí v zemi, informuje BBC. Jenže na demonstracích, kterých se účastnili také představitelé opozice, zazněly i hlasy volající po Žeenbekově rezignaci. „Prezident slíbil, že bude dohlížet na férové volby. Své slovo ale nedodržel,“ řekl na jedné z demonstrací člen opoziční strany Ata Meken Ryskeldi Mombekov.

Právě Mombekovova strana patřila mezi favority na vstup do parlamentu, nakonec se ale zařadila mezi osm stran, které nezískaly potřebný počet hlasů. Lídr strany Janar Akajev navíc utrpěl v pondělí při protestech zranění nohy. V pondělí vítězná strana Jednota oznámila, že bude otevřena opakování nedělních voleb. K podobnému prohlášení vyzvala i další strany, které překročily sedmiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu.

Ústřední volební komise mezitím oznámila zrušení výsledku nedělních voleb. Opozice uvedla, že je jejím cílem svrhnout prezidenta Žeenbekova a sestavit novou vládu. Prezident ale tvrdí, že má zemi stále pod kontrolou. Předsedkyně volební komise Nuržan Šajldabeková řekla, že se komise rozhodla zrušit výsledek voleb ve snaze vyhnout se napětí v zemi.

Někteří opoziční představitelé vyzvali končící parlament, aby jmenoval dočasnou vládu a umožnil legitimní předání moci. V úterý svou rezignaci podle agentury AFP oznámil úřadující kyrgyzský premiér a podporovatel prezidenta Kubatbek Boronov. Kyrgyzský parlament následně do funkce premiéra zvolil opozičního vůdce Sadyra Žaparova

Bývalý poslanec Žaparov si odpykával několikaletý trest vězení za organizaci nepovolené demonstrace a za to, že jako rukojmího zadržel gubernátora. Na svobodu se dostal teprve v pondělí poté, co v kyrgyzské metropoli Biškeku začaly nepokoje, uvedla agentura TASS. Ruské velvyslanectví v Kyrgyzstánu uvedlo, že podporuje vyřešit situaci právní cestou při zajištění bezpečnosti obyvatel i stability státu.