Článek
„Arbitráž měla zdržení, stála a jistou dobu byla přerušená a až teď se očekává rozhodnutí v první otázce – na koho se vlastně vztahuje arbitrážní žaloba. Potom teprve bude následovat věcná stránka,“ řekl Seznamu Tomáš Plachý starší.
Výsledek obřího sporu je tak v nedohlednu.
Předmětem sporu je Safina
Arbitrážní žaloba souvisí s obchodem, který otec a syn Plachých s Vekselbergem udělali v roce 2014. Tehdy jejich Safichem Group ruskému oligarchovi prodala největšího českého zpracovatele drahých kovů, společnost Safina.
Ani ne půl roku po prodeji Specializovaný finanční úřad pojal podezření, že se Safina podílí na karuselových daňových podvodech a firmě zadržel 200 milionů korun. Případ je dodnes v šetření.
Vekselbergova skupina Renova Group tak předloni podala na Plaché i Safinu arbitrážní žalobu. V ní žádá navrácení dvoumiliardové kupní ceny plus úroky z úvěru, který si Rusové na koupi brali.
Podle Renovy začaly problémy s daněmi v Safině ještě za předchozích vlastníků. A navíc prý otec a syn Plachých Safinu při prodeji uměle nadhodnotili.
„Je zvláštní, že z ruské strany byl učiněn pokus o přehodnocení obchodu až po třech letech od prodeje,“ říká Tomáš Plachý starší.
Vekselberg na blacklistu
Projednání arbitrážního sporu podle něj zdržel hlavně fakt, že se jméno Viktora Vekselberga i jeho Renovy Group ocitlo na seznamu podnikatelů a firem, na něž se vztahují americké protiruské sankce.
„Celý proces je ovlivněn tím, že Vekselberg i Renova Group jsou na embargovaném blacklistu v USA. Arbitráž se dokonce dotazovala v Americe, zda vůbec může spor řešit. Podobně se chovají americké banky, které zvažují, zda mohou obchod se Safinou financovat,“ říká Plachý.
„Arbitrážní žalobu podala Renova jednak na Safinu Group, jednak na osobu mou a mého syna. První etapa arbitrážního řízení tak řeší jen otázku, na koho se může žaloba vztahovat. A ani tato první etapa dosud není ukončena,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam.
Safina i přes problémy se sankcemi, vyšetřováním daňových operací a obřím arbitrážním sporem od roku 2017 vydělává. Jak koncem února oznámila formou placeného oznámení v ČTK, dosáhly její loňské tržby 1,4 miliardy korun a zisk EBITDA 40 milionů.
„Sankce omezují náš rozvoj paradoxně právě v USA, které nabízí ve zpracování drahých kovů z odpadů obrovské příležitosti. Na druhou stranu nejsou důvodem, abychom nemohli zdravě podnikat se ziskem. Pokračujeme tedy v investicích a pracujeme kvalitně na zakázkách pro naše zákazníky. Do budoucnosti hledíme s důvěrou,“ prohlásil ředitel Safiny Vadim Kartavtsev.
