Článek
Miroslav Poche, europoslanec ČSSD, si zřejmě bude muset vytrpět to, co už před ním pár politiků zažilo - několik dnů či týdnů čekání, než ho prezident jmenuje ministrem. Spor o něj nevyřešila ani úterní schůzka předsedy sociální demokracie Jana Hamáčka, který se na Hradě marně pokoušel přesvědčit prezidenta, že Poche je dobrým kandidátem na šéfa diplomacie.
Jenže Miloš Zeman, který se ostře postavil proti jeho nominaci do vlády, dál odmítá jmenovat člověka, jemuž vytýká dřívější vstřícný postoj vůči uprchlíkům. Důvodem může být i to, že Miroslav Poche v lednových prezidentských volbách veřejně podpořil Jiřího Drahoše, Zemanova soupeře. A to je něco, jak známo, co Zeman neodpouští.
Prezident se na schůzce marně dožadoval po předsedovi ČSSD jmen jiných kandidátů na ministra zahraničí. Hamáček odmítl jeho nátlaku ustoupit. Čtyřicetiletý matador sociální demokracie Poche je pro něj totiž hodně důležitým spojencem. Vždyť Poche pomohl změnit odmítavý postoj pražské ČSSD ke vstupu do Babišovy vlády a také může být ve vládě Hamáčkovi dost důležitou oporou v očekávaných střetech s premiérem.
Politici v Lidovém domě připouštějí, že spor o Pocheho může skončit patem - prezident Zeman zkrátka jmenuje celou vládu kromě ministra zahraničí. A budou čekat, zda po pár dnech či týdnech hlava státu podlehne. To je ostatně situace, kterou už česká politika opakovaně zažila - a vždy to byli prezidenti, kdo nakonec ustoupili.
Třeba v roce 2005 odmítal tehdejší prezident Václav Klaus jmenovat Davida Ratha ministrem zdravotnictví. Vytýkal mu, že Rath je současně šéfem České lékařské komory, což prohlásil za střet zájmů a rozpor s ústavou. Sebevědomý Rath to označil za „vrtoch staršího pána”, ale nakonec po dvou týdnech z čela lékařské komory odstoupil - a Klaus ho mohl jmenoval.
Potíže už byly i na postu ministra zahraničí, kde Klausovi v roce 2006 vadila nominace Karla Schwarzenberga kvůli jeho úzkým vazbám na Rakousko. Nakonec premiérovi Mirkovi Topolánkovi i v tomto případě vyhověl.
Podobné situaci se nevyhnul v roli premiéra ani současný prezident Miloš Zeman, který se v roce 2001 snažil přesvědčit tehdejší hlavu státu, aby ministrem průmyslu a obchodu jmenoval Miroslava Grégra. Václav Havel s jeho jmenováním několik týdnů váhal, protože mu - jak to zdůvodňoval - vadilo Grégrovo „pojetí ekonomiky”. Ale nakonec mu dekret na vládní křeslo také dal.
