Článek
Do konce srpna by měl státní zástupce Jaroslav Šaroch rozhodnout, zda v kauze Čapí hnízdo podá obžalobu na premiéra Andreje Babiše a bývalou manažerku Agrofertu Janu Mayerovou (Nagyovou), nebo v jejich případě stíhání zastaví.
Do stejného data má pražský policista lhůtu pro skončení vyšetřování i ve druhém případě, který se týká této středočeské farmy patřící holdingu Agrofert.
V této kauze policie již řadu měsíců prověřuje podezření, zda firmy ze skupiny Agrofert kolem roku 2010 platily Čapímu hnízdu za fiktivní reklamní služby.
Tyto výdaje za reklamu si společnosti z holdingu započítaly do svých nákladů a ve finále pak platily méně na dani z příjmu. Díky transakcím mohly ušetřit také na dani z přidané hodnoty.
Šlo přitom o období, kdy Agrofert patřil přímo Babišovi, později ho premiér kvůli svému vládnímu angažmá vložil do svěřenských fondů.
V této souvislosti zatím nebyl nikdo obviněn. Lhůta, která byla do konce června, byla žalobcem nedávno prodloužena o dva měsíce.
„Ve věci nadále probíhá prověřování. Lhůta pro jeho skončení je stanovena do 31. srpna,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí pražského městského státní zastupitelství Aleš Cimbala.
Zároveň ale doplnil, že prověřování bude nejspíše i nadále pokračovat.
„S ohledem na průběh prověřování, rozsah zpracovávané věci, dosud nevypracované znalecké posudky a další, je možné predikovat, že dojde k prodloužení lhůty, tak jak to zákon předpokládá,“ doplnil Cimbala.
Zmíněné znalecké posudky by přitom měly mimo jiné odpovědět na otázku, jak byly zaúčtovány faktury za reklamu a k jakému faktickému poskytnutí reklamy poté došlo. Řádově přitom policisté mají k dispozici faktury od desítek odběratelů.
Přesná data vystavení faktur nebyla zveřejněna. Známy nejsou ani přesné částky, jež firmy Čapímu hnízdu platily.
Pravděpodobně šlo o sumy v objemu minimálně v řádu několika statisíců korun. Celkově firmy z Agrofertu tímto způsobem do Čapího hnízda poslaly v letech 2010 až 2013 podle dostupných informací více než 270 milionů korun.
Fiktivní nebo předražené
Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka opakovaně uvedl, že od počátku trvají na tom, že by jakkoliv pochybili. „Ve věci Čapího hnízda vše proběhlo zcela v souladu se zákonem,“ napsal Hanzelka.
Seznam Zprávy před několika týdny přinesly nové svědectví jednoho z manažerů farmy. Ten tvrdil, že platby Čapímu hnízdu za reklamu byly fiktivní nebo předražené.
Ačkoli byly vykázány jako konkrétní plnění (například za plošnou reklamu na tenisových kurtech nebo za tiskoviny), ve skutečnosti to byly podle něho často jen virtuální položky.
„Klíč byl, že kampaně buď vůbec neproběhly, anebo byla jejich hodnota výrazně nižší, než kolik Čapí hnízdo získalo,“ řekl redakci manažer, který se obrátil na státního zástupce, aby doplnil svoji dřívější výpověď v kauze dotačního podvodu.
Už dříve Seznam Zprávy upozornily také na jiné podezřelé okolnosti spojené s reklamou pro Čapí hnízdo. První částky za tyto služby si farma fakturovala už na konci roku 2009, tedy zhruba půl roku předtím, než byl kongresový areál nedaleko Olbramovic zprovozněn.
Zvláštní také je, že reklamu si na farmě objednávaly i německé firmy z holdingu Agrofertu, které obchodují prakticky jen na zahraničním trhu, například chemička SKW Stickstoffwerke Piesteritz.
Seznam Zprávy rovněž upozornily na to, že za reklamu na Čapím hnízdě platily podniky, které zanedlouho poté zanikly.
Na vysoký podíl příjmů z reklamy u této farmy upozornili už vyšetřovatelé evropské protikorupční jednotky OLAF. V její závěrečné zprávě z konce roku 2017 se kromě jiného uvádí, že v prvních čtyřech letech fungování farmy se reklama podílela na jeho tržbách v rozmezí od 71 do 91 procent. V průměru šlo o 68 milionů korun ročně.
