Článek
Odložení některých kapitálových výdajů, zmrazení akvizic a snížení výdajů na výzkum a vývoj. Tím chce společnost Boeing bojovat s potížemi, které jí působí uzemněný model 737 MAX. V pondělí o tom informoval list The Wall Street Journal. Na dotazy agentury Reuters ohledně dalšího zadlužení Boeing nereagoval.
Při dvou tragických haváriích letadel 737 MAX, způsobených chybným softwarem, zemřelo v říjnu 2018 a březnu 2019 celkem 346 lidí.
Pozastavení výroby, rezignace šéfa
Americký výrobce letadel v polovině prosince oznámil, že výrobu letadel 737 MAX od ledna pozastavuje. Minulý měsíc na svůj post rezignoval šéf společnosti Dennis Muilenburg, jemuž se nepovedlo Boeing vyvést z krize. Ta firmu dosud stála devět miliard dolarů, v přepočtu tedy 203,5 miliardy korun.
V neděli mluvčí Boeingu uvedl, že výrobce na nový problém s kabeláží narazil „během důkladného procesu“. Dodal, že Boeing příslušnou analýzu provádí ve spolupráci s FAA. Je podle něj předčasné nyní spekulovat o tom, zda věc povede ke konstrukčním změnám.
Hrozba zkratu a havárie
Úřad FAA potvrdil, že spolu s výrobcem letounů „analyzují některá zjištění z nedávného přezkumu navrhovaných změn na modelu Boeing 737 MAX“.
Podle listu The New York Times Boeing ověřuje, zda nejsou dva svazky kabelů příliš blízko u sebe a nemohou tím pádem zkratovat, což by při neadekvátní reakci pilota mohlo vést k havárii letadla.
Boeing nyní pracuje na variantě, že se svazky kabelů oddělí, a zjišťuje, zda zkrat skutečně za provozu hrozí, informoval zástupce společnosti.
Úřad FAA se snažil dosáhnout toho, aby byl audit hotový do konce prosince. Problém s kabeláží by mohl podle zástupců Boeingu návrat letounů 737 MAX do provozu opět oddálit. Agentura Reuters už dříve napsala, že úřad FAA patrně provoz letadla neschválí dřív než v únoru a že se proces může protáhnout do března či déle. Federální úřad totiž problém s elektroinstalací označil za potenciálně „katastrofický“.
Kolik stálo odstavení letounů v Česku?
Všechny letouny řady 737 MAX byly celosvětově odstaveny z provozu po dvou tragických nehodách. První z letounů podle vyšetřovací zprávy spadl proto, že piloti nebyli informováni o softwarovém problému stabilizačního systému MCAS a nevěděli, jak mají reagovat. Kvůli vadnému senzoru automatický bezpečnostní systém opakovaně poslal stroj do střemhlavého letu a posádka nedokázala nad letadlem udržet kontrolu. Podle zjištění úřadů byl příčinou druhé havárie také vadný software.
Pozastavení letů se dotklo i české firmy Smartwings, která má ve flotile sedm těchto strojů a nedávno vyčíslila škodu kvůli jejich uzemnění na 1,5 miliardy korun.