Vyšetřování Bellingcatu: Za vraždou Gruzínce v Berlíně stojí Rusko

V srpnu byl v Berlíně zavražděn muž gruzínské národnosti jménem Zelimchan Changošvili. A to za bílého dne v jednom z tamních parků. Pachatel, který přijel na kole, ho dvakrát střelil do hlavy. Policii se krátce po činu podařilo zadržet 49letého podezřelého původem z Ruska.

Společné vyšetřování investigativního serveru Bellingcat a německého Der Spiegelu v úterý přineslo téměř stoprocentní potvrzení dřívějších tezí – vražda Changošviliho byla objednaná z Ruska. V podobném smyslu o případu hovoří také německý federální vrchní státní zástupce Peter Frank.

Již dříve vyšetřovatelé dospěli k závěru, že incident pravděpodobně nemá souvislost s organizovaným zločinem. Daleko víc čin připomíná úkladnou vraždu na objednávku, nejspíše politicky motivovanou.

Changošvili v Gruzii pracoval s tamními tajnými službami a snažil se zabránit pronikání ruského vlivu do země. Není tak překvapivé, že mohl být pro někoho nepohodlný. Už v Gruzii se Changošviliho někdo pokoušel zavraždit, uprchl proto na Ukrajinu a následně zakotvil v Německu.

Podle vyšetřování Bellingcatu a Spiegelu vraždu spáchal skutečně zadržený Rus. Muž jménem Vadim Nikolajevič Krasikov cestoval z Moskvy do Berlína pod falešným jménem Vadim Sokolov. Jeho informační stopa v mezinárodních databázích je velmi podezřelá.

Na jméno Vadim Sokolov byl první dospělý pas vydán v roce 2015, tehdy mělo být Sokolovovi už 45 let. V červenci 2019 získal muž nové číslo sociálního pojištění. Poté požádal o krátkodobé vízum k pobytu na území států schengenského prostoru.

To bylo jen pár dní předtím, než vyrazil do Paříže, odkud se přesunul do Varšavy a konečně do Berlína, kde spáchal vraždu.

Bellingcat uvedl, že fakt, že tento člověk dostal platný pas na neexistující jméno a nové číslo sociálního pojištění, jasně navádí k myšlence, že dal k vraždě přímý pokyn ruský stát.

Během vyšetřování vyšlo najevo, že Krasikov byl už jednou podezřelý z vraždy. V roce 2013 měl v Moskvě zabít ruského podnikatele. V rukopisu moskevské a berlínské vraždy je možné nalézt několik paralel.

V obou případech vrah přijel na místo činu na kole, zastřelil oběť z krátké vzdálenosti, do zad a do hlavy, a zanechal kolo na místě vraždy. Zločin v Moskvě navíc zachytily bezpečnostní kamery v podzemním parkovišti.

V roce 2014 vydalo Rusko v souvislosti s vraždou na Krasikova mezinárodní zatykač. O rok později se přitom Krasikovovo jméno z databází Interpolu vypařilo. Rusko tehdy hledání zastavilo, bez žádných obviněných ani odsouzených.

Po Krasikovovi se posléze slehla zem. Alespoň v informační sféře. Ač podle Bellingcatu cestoval, jeho jméno zmizelo ze všech databází. Osoba jménem Vadim Nikolajevič Krasikov zůstala pouze v ruské centrální pasové databázi.

Fotografie, kterou Rusové poskytli Interpolu v roce 2014, dává současným vyšetřovatelům berlínské vraždy do rukou hmatatelný důkaz. Fotografie muže, kterého hledal Interpol v roce 2014 a jenž měl být zodpovědný za vraždu ruského byznysmena, se nápadně podobá fotografii podezřelého z vraždy Gruzínce v berlínském parku.

Změnil se. Má oholenou hlavu, nechal si narůst knír s bradkou. Podle Bellingcatu jsou ale základní obličejové rysy identické.

Na základě nových odhalení je pravděpodobné, že případ od berlínského úřadu přeberou federální vyšetřovatelé. Už by se tak nejednalo o šetření lokálního přečinu, nýbrž celonárodního.

V takovém případě by mělo vyšetřování vraždy stejné parametry jako šetření pokusu o vraždu Novičokem ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery.

V návaznosti na incident tehdy státy Evropské unie v masivním počtu vyhošťovaly ruské diplomaty. Rusko odpovědělo recipročně.