Výrobci polystyrenu chtějí změkčit požární normy. Prý to ušetří miliardy

Výrobci polystyrenu volají po změně požárních norem, která by podle nich vedla ke zlevnění zateplování budov. Chtějí vrátit stav před rok 2016, tehdy se změnila norma, která upravuje mimo jiné možnosti použití jednotlivých druhů izolantů na budovách. Stavebníky nutí k rozsáhlejšímu použití izolantu z minerální vlny. To podle Sdružení EPS zastupujícího právě „polystyrenáře“ zateplování budov ve srovnání s levnější variantou z pěnového polystyrenu prodražuje.

„Nejnovější studie a zkoušky prokázaly, že aktuální požadavky normy jsou zbytečně přísné a na požární bezpečnost budov nemají očekávaný vliv. Podle kvalifikovaných odhadů mohou navrhované změny ušetřit minimálně jednu, ale dokonce až dvě miliardy korun ročně při zajištění stejných úspor energií a při zachování potřebné míry požární bezpečnosti,“ tvrdí předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene a dokládá to zkouškou hořlavosti materiálu s kladenskými hasiči. (Na zkoušku se můžete podívat v úvodním videu – je součástí rozhovoru, pozn. red.).

A pro SZ Byznys vysvětluje, jak k číslu dospěli. „Je to poměrně jednoduché, ročně se u nás zateplí zhruba 15 milionů metrů čtverečních obvodových stěn systémem ETICS, takzvaným vnějším tepelně izolačním kompozitním systémem. A my máme informace od našich členů, kolik do tohoto systému prodali v minulosti metrů čtverečních a kolik po té změně v roce 2016,“ popisuje Pavel Zemene s tím, že odbyt jejich zboží tak poklesl až o pětinu ve prospěch jiného materiálu – minerální vlny.

„A když tohle vynásobíme rozdílem jednoho metru čtverečního, který nás stojí zateplení minerální vlnou a nebo polystyrenem, ten rozdíl je 500 až 600 korun, tak se snadno dostaneme k této částce,“ doplňuje výpočet šéf Sdružení EPS.

S tím ale nesouhlasí Asociace výrobců minerální izolace. Už před rokem 2016 platila podle ní při zateplování domů protipožární opatření, jako byla instalace vodorovných protipožárních pruhů nad každým patrem nebo zateplení výškových budov nehořlavou izolací.

„Změny, které se odehrály v roce 2016, vedly především ke zjednodušení předpisů a jejich srozumitelnosti, nenastal žádný dramatický převrat ve prospěch výrobců minerální vaty. Vypočítaná teoretická úspora výrobci EPS je tedy zcela scestná a má navodit dojem, že bezpečnostní prvky jsou nadbytečné a lze je snadno odstranit, což není pravda,“ argumentuje Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace, a doplňuje: „Tvůrci protipožární normy, tedy nezávislí odborníci a hasiči, v roce 2016 správně nastavili standardy pro bezpečnost zateplování bytových domů. Snaha výrobců EPS zrušit instalaci bezpečnostních protipožárních prvků je hazard s lidským zdravím a životy. V celkovém rozpočtu na zateplení tvoří protipožární bariéry z minerální vaty jen zanedbatelnou položku, na které se nikomu nevyplatí šetřit.“

„Vypočítaná úspora je chybná a čistě účelová, protože produkce fasádní minerální vaty není ani zdaleka na takové úrovni, jak se výrobci EPS domnívají. Výrobci sdružení v naší asociaci představují cca 90 procent trhu, takže jsou nejlépe informovaní o objemu fasádní minerální vaty na českém trhu. Pro majitele bytů by tato teoretická úspora byla pouze v řádech jednotek procent z celkové ceny zateplení bytového domu,“ dodává Kubů.

Neobstojí u nich ani argument o nehořlavosti pěnového polystyrenu, což uvádí jako hlavní argument pro změnu požární normy právě zmínění výrobci.

„Nesouhlasím. Polystyren je vyrobený z ropy a je vysoce hořlavý, patří do třídy reakce na oheň E – nejhorší možné. V certifikovaném zateplovacím systému je sice z vnější strany chráněný omítkou, ale stále se jedná o hořlavý systém třídy reakce na oheň B. Zateplovací systémy s minerální vatou jsou naopak bez diskuse nehořlavé,“ uvádí pro Byznys Seznam Zpráv Marcela Kubů zastupující výrobce minerální izolace.

Návrh na změnu normy předložilo Sdružení EPS ČR České agentuře pro standardizaci (ČAS), která za tvorbu a správu technických norem odpovídá. Petr Beneš, vedoucí oddělení stavebnictví Odboru standardizace příslušné agentury pro Seznam Zprávy potvrdil, že výrobci předložili několik argumentů, proč by bylo dobré některé požadavky zejména v oblasti protipožárních pásů z minerální izolace revidovat.

„Je pravda, že výrobci polystyrenu na tu změnu hodně tlačí, ale zatím není nic rozhodnuto. Bylo dohodnuto, že bude nutné provést rozborový úkol, který posoudí nutný rozsah protipožárních pásů z minerální izolace,“ vysvětluje Petr Beneš s tím, že dohoda zazněla na společném jednání jak se zástupci Sdružení EPS ČR, tak Cechu pro zateplování, generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR, které je organizační součástí Ministerstva vnitra i nezávislého expertního týmu PAVUS, Požární a výzkumný ústav stavební.

Právě podle něj v tuto chvíli platí, že úpravu je možné provést až na základě podrobného vyhodnocení výsledků plánovaných experimentálních zkoušek. Do té doby nechce zástupce firmy nijak předjímat:

„Tyto zkoušky budou součástí souvisejících rozborových úkolů, připravovaných Českou agenturou pro standardizaci (ČAS), které si kladou za cíl ověřit chování kontaktních zateplovacích systémů (ETICS) z hlediska možného šíření požáru po jejich povrchu. Přesná konfigurace daných experimentálních testů bude dohodnuta mj. také ve spolupráci s Cechem pro zateplování budov, který sdružuje zástupce výrobců obou typů izolačních materiálů. Domníváme se, že výše uvedené, spolu s využitím poznatků z reálných požárů, je jediný správný způsob, na základě kterého lze nezávisle, objektivně a technicky správně rozhodnout o dalším postupu a případných úpravách související legislativy,“ říká Jan Tripes, výkonný ředitel PAVUS, pro SZ Byznys.